Moderní vikingští dobyvatelé oplodňují svět
Doktorka.cz

Kdyby se najednou v některých koutech světa začaly rodit znatelně blonďatější a vyšší děti, kdyby se nezvykle rychle učily jezdit na kole a nedělaly jim problémy tři jazyky, pak by pro to mohlo existovat jednoduché vysvětlení - dánské město Arhus a jeho vysokoškoláci, píše americký list The New York Times.

Studenti v tomto příjemném přímořském městě totiž - svým způsobem - zalidňují svět. Každý den tu desítky studentů stejně jako v hlavním městě Kodani kráčejí do společnosti Cryos International, největší spermobanky na světě; poté, co projdou sérií testů, jež potvrdí jejich zdraví a plodnost, přispějí svou anonymní troškou do skladu.

Tento depozit, zmražený a postupně vypravovaný, si může najít cestu do čtyřiceti zemí světa - mimo jiné do Španělska, Paraguaye, Keni či Spojených států, kde v loňském roce otevřela společnost kancelář v New Yorku, aby naplnila poptávku potomků lidí pocházejících ze severských zemí. "Bylo pro ně těžké získat čistě skandinávské volné polovičky," říká Ole Schou, výkonný ředitel společnosti Cryos International, která diskrétně působí v Arhusu v nenápadné kanceláři přes ulici od obchodu s domácími mazlíčky.

Dánsko všeobecně a Cryos především agresivně propagují svou spermobanku po celém světě. V reklamní kampani ji obklopují tím druhem skandinávské mystiky, která je pro obyvatele některých částí světa dost přitažlivá. Americké webové stránky představují dárce pod pseudonymy jako Thor, Arve či Jens, což je podle popisku "student měřící 185 centimetrů, který má rád fotbal a lyžování, ale také salsu a badminton; hraje na klavír a hovoří anglicky a německy a také už brzy dokončí studium fyzikální chemie".

"Není to o tom, že by lidé chtěli superděti," říká Schou. "Prostě chtějí někoho, kdo bude jako oni, ke komu si budou moci vytvořit vztah." V Dánsku se odebírání spermií pro spermobanku stalo fungujícím průmyslovým odvětvím hned z několika důvodů: Procento úspěšných oplodnění je vysoké. Dánská kultura je tradičně sekulární a sexuálně liberální a k dárcovství spermatu má velmi uvolněný postoj. A v neposlední řadě dánské zákony nadále chrání anonymitu dárců.

V posledních letech se řada evropských zemí odklonila od anonymity dárců spermatu včetně Švédska, Švýcarska a Nizozemska. V lednu ke stejnému kroku přikročí Norsko a od května Velká Británie. Spojené státy nemají jednotně regulovaný přístup, ale pravidla jsou v každé spermobance jiná.

Většinu dárců tvoří vysokoškoláci, kteří si chtějí přivydělat - v Dánsku je to suma kolem 40 dolarů (asi 1000 korun), ve Spojených státech až 500 dolarů (asi 12.750 korun). Počet dětí, které může dárce počít, je omezený v závislosti na tom, kde dárce žije a kam jsou jeho spermie poslány, aby se omezilo riziko náhodného incestu (pohlavního styku mezi bezprostředními příbuznými). Jeden z dárců společnosti Cryos, jehož sperma bylo darováno do několika zemí, je otcem 101 potomků, aniž o tom sám ví, dodává Schou.

Cryos tvrdí, že má velmi dobré výsledky. Od zahájení činnosti v roce 1987 vedly dánské dárcovské spermie k 10.000 těhotenství po celém světě. Nejrychleji se rozvíjející trh je přitom mezi lesbičkami a singl ženami, které tvoří zhruba dvacet procent na seznamu zákaznic Cryosu. Společnost se přitom nadále rozrůstá a snaží se otevřít pobočky v Africe a Asii. Dokonce už se podařilo prodat spermie do několika blízkovýchodních zemí, kde je dárcovství spermatu tabu. "Říká se, že je těžké prodávat písek na Sahaře," žertuje Schou. "Ale já myslím, že mnohem těžší je prodávat tam spermie."