Temná noc duše je součást mystického procesu známého jako via purgativa. Channeling vedený božskými silami v ní pracuje podobně jako křesťanská mystika. Nejprve je třeba odhalit obsah třinácté komory, pak problémy zesílit, projevit, změnit k nim vztah, pak božské síly sklon je jednu po druhé odstraní ve všech částech individuality. Takových částí je však mnoho. Zakazování je neúčinné. Lépe je prožívat alespoň náhradním způsobem, uvědomovat si vazby a osvobozovat se od disharmonií.
Problém v temné noci duše nejsou jen disharmonické činy, ale i myšlenky, dokonce i nevědomé. Nelze je přehlížet, ani potlačovat, protože každá zablokovanost omezuje i duchovnost. Není také možné si k nim nechat pootevřená zadní vrátka, ale zcela se jich vzdát. Nejdůležitější je rozpoznat jejich pravou příčinu, strukturu a vazby, k tomu používá zasvěcenec i hypnotické regrese.
Nejčastější hlavními problémy, které pod vedením božských sil musí zasvěcenci v temné noci duše očistit, je agresivita, sexualita a magie. Tato kombinace je také nejobtížněji řešitelná. Kromě toho se vyskytuje strach, deprese, zablokovanost tj. nechuť k duchovnímu rozvoji, bláznivost, sklon k samotě a celá řada menších závislostí. Zvláštní část tvoří nechuť přijmout Boha takového jaký Je a duševní nestabilita při poznání nekonečnosti Boha.
Na počátku každé disharmonie bylo přijetí opakované myšlenky. K ní je možno se vrátit, uvolnit ji a nahradit jinou. I disharmonie měla výchovný význam, nebylo možné pro neochotu jít přímo k bohu, tak síly osudu zvolily cestu oklikou.
Průběh temné noci duše jednotlivých problémů je v mnohém podobný. V životě zasvěcence přijde nová kapitola duchovního vývoje a zesílí se mu jeden, někdy i více disharmonických sklonů a vše ostatní se utlumí, včetně vnímání božského. Nadvědomí k tomu využije i fyzického oslabení nebo nemoci. Projeví se to v pocitech, vizích v regresi a progresi i v informacích od božských sil.
Začátečník si často ani nepochopí, že temná noc duše nastala, jen si stěžuje na zesílené problémy, ale neví proč se objevily. Je nutné pojmenovat problém a najít ho. Měl by si měl uvědomit velkou sílu zvyku těchto disharmonií, kterou dříve přehlížel a to, že je pokoušen starými svody. Pokud se nemohou projevit běžným způsobem, hledají si náhradní symbolické vybití. Pasivita ani útěk není na místě, protože nic neřeší. Nastane vnitřní boj mezi starým a novým. Důležité je se plně otevřít působení Boha, nespoléhat se na vlastní moralistické přístupy. Někdy je vhodné si uvědomit směšnost vzájemně rozporných sklonů, názorů a přání a tím jim odebrat naléhavost s níž útočí na vědomí. Zasvěcenec může podle vlastní volby vytvořit psychoterapeutický rituál na zahození odkrytého a zesíleného problému. Je to účinnější než pouhá slova či myšlenky. Božské síly tak mohou spustit proces abdukce, jež problematickou část odstraní.
Channeling má výhodu v možnosti komunikace s božskou sílou, která mu dokonale poradí. Vzpomene si také na pocit Naplnění v ponoru do božského a srovná to se známou disharmonii, jež mu může dát maximálně iluzi moci a potěšení. Pomohou mu i ostatní členové skupiny svými zkušenostmi. Pokud už nemá či nedůvěřuje své komunikaci, zprostředkují mu přístup k nadvědomí, které proces řídí. Mystická meditace je hlavní terapii, která zasvěcenci vrátí původní stálý ponor do božského. Po nějaké době problém odezní a začne jiná kapitola duchovního vývoje. Problémy osobnosti v temné noci duše se mnohokrát vracejí, protože do vědomí vstupují další, dosud nenapravené části individuality. Cílem je převzít odpovědnost za své konání i tím, že nebude vytvářet nevhodné vazby a závislosti, aby je nadvědomí nemuselo rušit. I hříšná myšlenka je překážkou a sklon, jež ji vyvolal musí být očištěn. Jsou to dětské nemoci každé osobnosti a nelze je transformovat, jen změnou preferencí posílit harmonické a zeslabit disharmonické. Očišťování je bolestivý a dlouhodobý proces, který nelze ošidit. Výsledný proces záleží na rozložení sil pro a proti terapii i stupni disharmonie. Božské síly ve výchovném procesu situacemi trpělivě upozorňují na chyby.
Zasvěcenec poznává jiné pojetí hříchu, ne již jako věčná vina, ale příležitost k projevu. Jsou součástí Života, patří do něj, není třeba se odsuzovat, ponižovat, vše lze s pomocí božských sil napravit. Život je to pravé, není iluzí ani omylem, trestem, ale obrazem Boha.