Bdělé vědomí I.
Milan Vorel

Vysoké hory, hluboké vody,
hustá džungle trávy -
Jakkoliv hledáš, nevíš kudy jít!
Chceš-li překonat pocit marnosti,
naslouchej cvrkotu cikád.

Myslíte si že jste právě teď pozorní? Mnozí odpovědí, jak jinak, vždyť právě teď čtu, sedím, celý den jsem pozorný. Proti bdělé pozornosti je tento každodenní stav pouhým spánkem, čím dále člověk proniká do hlubin bdělosti, tím víc je zděšen jak právě ještě před chvílí spal, před chvílí? včera, před měsícem, před rokem, před třiceti lety. Celý život je jeden velký spánek, ale to zjistíte až ve chvíli kdy se probudíte.

Úvod

Uvědomování, všímavá pozornost, bdělost, pozice pozorovatele... to jsou některé pojmy označující stejnou techniku. Být bdělý znamená vědomě žít, celý den, týden, rok, nebo třeba celý život. Je to neustálé uvědomování si své situace, vjemů, myšlenek a konání. Např. jdu po ulici a vnímám vzduch okolo sebe, zpěv ptáků, přibližování se ostatním lidem, své myšlenky, dech, své tělo, jak jedna noha předbíhá tu druhou. Pokud jím, tak vím že koušu a polykám, pokud běžím uvědomuji si svůj dech i kudy běžím a kam dopadají má chodidla...

Teď si možná někdo řekne vždyť já také vím, že jdu nakupovat, jdu do práce a vím co dělám. Není to tak jednoduché, kolikrát se vám už stalo, že jste zamkli dveře a vzápětí se vraceli o tom přesvědčit? V tu chvíli jste mysleli na něco úplně jiného a vůbec jste nevěděli co právě děláte. Kolikrát jste něco hledali? To se v bdělosti stát nemůže, protože bdělý člověk ví, že otáčí klíčem a potom ten klíč ani nemusí hledat, protože si je vědom, kam ho dává. Stejný stav vědomí zažíváme při meditaci, kdy utišíme mysl a pouze vnímáme. Bdělost je nepřetržitá meditace. Při bdělosti neulpíváme na věcech, je to situace nezúčastněného pozorovatele.

Naše mysl

Naše mysl si funguje jenom tak, bez naší kontroly, nevěříte? Co děláte pokud někam jdete nebo sedíte v autě? Povídáte si pro sebe. Stále, celý den, celý život, před usnutím a hned ráno po probuzení roztáčíte ten samý kolotoč. Výsledkem tohoto kolotoče je nemožnost připustit jiný názor, změnit vyšlapanou stereotypní cestu. Mysl takového člověka okamžitě odsoudí jiný názor, hudbu, životní styl, jídlo nebo třeba pořad v televizi. Tahle hudba se mi prostě nelíbí, ale řekne to aniž by si hudbu poslechl, mysl okamžitě zasáhne a člověk s definitivností odsoudí všechno s čím se neshoduje jeho přesvědčení.

Stále přemýšlíme o tom co bylo, ospravedlňujeme svoje činy a hledáme ospravedlnění u druhých. To činy nijak nepostaví do lepšího světla, jenom pokud s námi někdo souhlasí, máme z toho dobrý pocit, že se nás někdo zastal. Kolik jsem už slyšel vět typu: "A já jsem mu řekl, ať se mi do toho neplete a představ si, on na mě začal křičet!" A teď chceme slyšet od našeho posluchače, jak máme pravdu a že jednáme správně. Často naším posluchačem býváme sami a našeptávačem a omlouvačem je naše mysl.

Myšlení a vnímání

"Obyčejní lidé vnímají tak málo, že zapomněli, že mezi myšlením a vnímáním je rozdíl. Zapomněli tak dalece, že se domnívají, že to, co si myslí, je to, co vnímají, své myšlenky promítají do vnější reality, a tak se ustavičně vzdalují skutečnosti zaměňujíce ji za své myšlenky."
Victor Sanchez

Myšlení není vnímání. Myšlení člověka je zaměřeno na vnější svět, kde se chytá jednotlivých prožitých situací a pak je neustále rozvádí. Tím se k těmto věcem připoutává a navíc mysl tuto realitu změní, tím přestává vnímat svět takový jaký je a nahrazuje ho vlastním myšlením. Povídáme si tak stále pro sebe o svém životě, co jsme dělali, obhajujeme svoje činy, cítíme se uraženi nebo si právě vytváříme svoje starosti. Myšlení je součást našeho ega, právě myšlením udržujeme svou představu o sobě a o tomto světě. Meditující člověk je obrácen dovnitř, je vědomím "u sebe", na vnější věci pohlíží, aniž by se s nimi nějak pojil či ztotožňoval. Meditace je krásná věc, funguje kdykoli a bez omezení, meditace ve své podstatě bourá všechna omezení, tak proč jí omezovat jen na určitou denní dobu, polohu těla a zavřené oči?

Přítomný okamžik

Minulost, přítomnost, budoucnost - čas, žijeme ve světě, který není stálý, hodiny se nikdy nezastaví. Někteří hádají budoucnost, jiní přemýšlejí nad svou minulostí a hodnotí své činy, stále dokola přemílají v myšlenkách, "měl jsem to udělat?, neměl jsem tam chodit, měl jsem mu říct, co si o tom myslím, včera jsem byl na zahradě". Všechny myšlenky se soustřeďují na minulost nebo budoucnost, mysl nedokáže zůstat v přítomnosti, přitom právě přítomnost je jediný okamžik, který můžeme ovlivnit. Jenom ten nepatrný okamžik, tak krátký a přesto je v něm ukryto velké tajemství. Proč se zabývat a omlouvat své činy v minulosti? Ty přece už neovlivním, můžu se z nich pouze poučit. A budoucnost, ta nám přece taky nepatří, příští okamžik tady už nemusím být, každodenní starosti, které si lidé dělají jsou zbytečné, protože zítřek může proběhnout úplně jinak. Pak si říkáte, já jsem se tak trápil a ono se to vyřešilo úplně jinak. A včerejší trápení je zbytečnost a pokud se něco nevyřeší, stejně jednám ve chvíli, kdy mám jednat.

A přítomnost? - ááá, teď, už to mám, teď, pozdě, sakra, hned, TO!, teď a co? TO - už je přece dávno pryč.

Přímá stezka

Eduard Tomáš nazval bdělou pozornost přímou stezkou. Nevím zda to je opravdu přímá stezka, všemi duchovními naukami se táhne jako skrytá nit právě pozornost, klid mysli a stav nezúčastněného pozorovatele. Na své cestě se snažím držet tuto nit, i když ji stále často ztrácím. Ve chvílích kdy vnímám svět jako pozorovatel, mám pocit, že jsem se probudil, můžu lépe řídit svou cestu, bez předsudků a falešných myšlenek. Není to jednoduchá cesta a není to cesta pro každého. Jestli je přímá nebo není, na tom mi nezáleží, vím že funguje a vím, že právě s bdělostí dokážu běžet dlouhou trať života aniž bych se zadýchal a navíc si můžu vybrat kudy poběžím. Bdělost mi dala víc než všechny možné teorie, knihy, názory a diskuze. Je to prožitek bytí, prožitek který patří jenom vám a sakra špatně se přenáší do slov.

K čemu je to vůbec dobré

Poznáte sami sebe, své myšlenky, postoje,
odhalíte své rutiny a poznáte zvyky ostatních lidí,
budete do lidí vidět, jejich slabiny a záměry,
přestanete plýtvat energií, rozčilovat se, zlobit se,
budete stále klidní a rozvážní, nic vás nevyvede z míry,
umožní vám to vstup do bdělých snů tím, že si bdělost přenesete i do spánku,
přestanete mít pocit "ztraceného času" v různých situacích v životě,
začnete vnímat maličkosti a budete z nich mít obrovskou radost,
padající list ze stromu vás naplní štěstím,
přijde k vám svoboda,
a mnoho dalších věcí, ale zkuste si to sami...

Pokračování příště