Meditace k pozvednutí sebevědomí
Iva Hédlová

My všichni víme, jak to s naším sebevědomím je. Bohužel uplynulá desetiletí, ta předrevoluční, nás nenaučila, jak si sama sebe vážit, jak oceňovat svoje vlastnosti a schopnosti, jak se lišit od ostatních nějakými dovednostmi a jak být na sebe patřičně hrdí. Bohužel, ten, kdo vybočil z řady, nebyl oceněn, ale naopak. Také okřídlené úsloví: " samochvála smrdí " nás vedla tam, kam jsme se bezesporu dostali. Do oblasti tápání, nevěření sama sobě, podceňování, pochybností o naší kráse, intelektu, rozhodnosti, samostatnosti apod. Bohužel dnes se musíme o to více snažit, abychom pracně svoje sebevědomí dostali nazpět. Týká se to především generace střední a starší, u mladé generace se mi zdá situace o něco lepší. Tím ale nechci říct, že je taková, jaká by měla být. Proto si všichni nějakým způsobem pojďme pomoci. Připravila jsem Vám meditaci k získání sebevědomí a věřte, že věty, které si do našeho podvědomí uložíme, se budou snažit ovlivnit náš život v kladném slova smyslu. Nechte si tuto meditaci předčítat někým s příjemným hlasem, podbarvěte si tuto seanci příjemnou relaxační hudbou. Nebo si ji nahrajte na kazetu a pouštějte si ji. Jednou nestačí. Musíte vícekrát. Budete překvapeni účinkem. Přeji mnoho štěstí a teď již do toho…..

Pomalu si zavřeme oči a soustředíme se na svůj dech…… Naše ruce i nohy jsou lehké, uvolněné a my se cítíme svobodně, lehce, klidně….. a v duchu následujeme hlas, který k nám přichází….. Necháme se vést a představujeme si obrazy, které se před námi rozevírají, následujeme děje, které se tvoří……

Vidíme sami sebe, jak stojíme na lesní mýtince…..kolem jsou nádherné, vzrostlé stromy s překrásnými korunami, které tiše ševelí v příjemném teplém vánku,….zem je pokrytá heboučkým mechem….tu a tam se na něm objeví trsy lesní trávy a všechno překrásně voní dřevem a jehličím…….

Stojíme, rozhlížíme se kolem a najednou slyšíme odněkud bublavý zvuk potůčku…..zaměříme se na něj a jdeme po jeho hlase….napravo vidíme houštiny a mezi nimi se klikatí krásný potůček, kde voda přelévá kameny ….a na jednom z nich sedí velká žába. Jdeme k ní blíž a najednou cítíme, že se na nás dlouze dívá…..jdeme ještě blíž a žába na nás promlouvá lidským hlasem…..ptá se nás, co bychom si přáli a jestli se cítíme dost krásní , schopní a rozhodní…….Přemýšlíte a najednou musíte žábě říct, že její otázka je právě to, na co se jí chcete zeptat. Jak dosáhnout toho, abyste takoví opravdu byli. ……..

Žába Vás přivolá ještě blíže k potůčku a zavede Vás do míst, kde je malá tůňka, kde voda neplyne tak rychle a kde je možné vidět na její hladině sama sebe. …….Díváte se pozorně na svůj obraz, který se Vám pomalu začíná vzdalovat……dostanete strach, že ho již nikdy neuvidíte, ale v tom se na hladině objevuje krásný zámek uprostřed nádherné zahrady, vházíte do něj pomalu a nestačíte se divit kráse, která se kolem Vás rozprostírá….. Procházíte dlouhými chodbami, stěny zdobí zapálené louče a nádherné obrazy….. a podle hudby a hlasů se dostáváte před dveře, které jsou dokořán otevřené a před Vámi se rozprostírá obrovský sál, na jehož konci stojí zlatý trůn….. a na něm sedíte Vy jako královna a usmíváte se na velké množství lidí, které Vás obklopuje……

Máte překrásné dlouhé vlasy….krásný a ušlechtilý obličej…. Vaše jemné ruce spočívají v klíně, máte překrásné blankytně modré šaty …..na krku a uších cenné zlaté šperky, poseté drahými kameny a perlami…..Vaši poddaní Vás milují a Vy si uvědomujete proč….jste vlídná…krásná…..vaše panování je moudré a vždy spravedlivé….víte, že si jako královna můžete dovolit všechno….ale používáte zbraně pouze čestné a spravedlivé…….Jste krásná, milá, chytrá a vládnete svému lidu vlídně a spravedlivě……Jste učená, neustále studujete a zajímá vás všechno nové….všechno, co by mohlo vám i vašemu lidu pomoci…..nebráníte se duchovním vědám a víte, že všechno v životě má svoje zákonitosti a všechny akce vzbuzují reakce….víte, že dobro a odpuštění přináší úlevu především Vám a tak odpouštíte lidem kolem sebe….odpouštíte jim jejich slabosti….odpouštíte činy, kterými se proti Vám provinili…..chápete je a víte, že to nemohli asi jinak udělat……odpouštíte a jdete světem se vztyčenou hlavou…….sebevědomá….. klidná…. krásná…. chytrá……. a dobře panující…. Lid Vás miluje a vy milujete jeho…. Lid Vás oceňuje a Vy oceňujete lidi kolem sebe…..je Vám dobře……cítíte se zdravá…… svobodná….. krásná a milovaná………..

Jste v životě na svém správném místě, kde můžete šířit kolem sebe pozitivní náladu…. kde víte, že se můžete na sebe spolehnout…. a že Váš instinkt Vás dovede vždy tam, kam budete chtít….víte, že věci, které se jiným zdají nedostupné získáte svou chytrostí…. tolerancí….. krásou….. věděním a že neexistují problémy, které neumíte vyřešit….víte, že každý problém má svoje řešení…..že ho vždy zvládnete a že nedovolíte lidem kolem sebe, aby s Vámi manipulovali….. Vy jste si jistá sama sebou, že vždy vidíte cestu a Vy po ní vždycky najdete odvahu jít. ……..Jste krásná, jste milá…….jste chytrá…..jste tolerantní ke druhým……umíte vyřešit svůj život a nečekáte na to, až jej vyřeší někdo za vás….nikdo není vy a nikdo necítí to, co cítíte vy sama…..,nikdo nemá tak dobrou intuici…..nikdo také nemá právo řešit vaše věci za vás….vy sama nejlépe víte co chcete…..co k životu potřebujete…..jaký je váš cíl……a jak jej dosáhnout…….Teď vidíte sama sebe, jak to všechno zvládáte a jak jsou lidé kolem Vás spokojení a šťastní…… Pomalu zavíráte dveře velkého sálu a jste sama se sebou spokojená……….Najednou zase stojíte na břehu tůňky, pomalu přecházíte k zurčícímu potůčku a klidně a šťastně se usmíváte na žábu, která opět sedí na svém velkém kameni…..čeká na vás a spokojeně kývá hlavou. Už jsi viděla sama sebe jaká jsi? ptá se……. Ano viděla …odpovídáte a stále se šťastně usmíváte…..tak jdi a chovej se podle toho….uzavírá žába rozhovor, ještě jednou se usměje a pomalu vklouzne do vody………….

Ještě chvilku postojíte…..vychutnáte si ten pocit naprostého štěstí…………..a pomalu kráčíte lesem nazpět na mítinku, kde to již dobře znáte……..podíváte se na nebe nad hlavou a vidíte, jak se tam střídají barvy…. Najednou obloha zčervená a vy cítíte obrovskou vitalitu a sílu……pak se pomalu přeměňuje na oranžovou………..posléze se mění na žlutou………potom na zelenou…….a ta lehce přechází do růžové………růžová se mění na světle modrou……..přechází do tmavě modré………a nakonec do fialové………..zahalená fialovou oblohou i mlhou se vydáváte na cestu zpět, začíná Vás obklopovat bílá barva a vy se najednou začnete soustřeďovat na svůj pravidelný dech, cítíte svoje ruce i nohy……cítíte svoje tělo…….pořádně se nadechnete a vydechnete……pomalu otevíráte oči…………a začínáte si uvědomovat tuto místnost…………..