Tvořivost
Doktorka.cz

Tvořivost je velice paradoxním stavem vědomí a bytí. Je to konání v nekonání - Lao-c´ tomu říká wej-wu-wej. Znamená to dovolit, aby se věci děly skrze vás. Není to dělání, je to umožňování. Znamená to stát se jakýmsi průchodem, kterým může protékat celek.

A pak se začne okamžitě něco dít, protože za člověkem se skrývá Bůh. Jen mu je třeba trochu uvolnit cestu, dát mu možnost projevit se skrze vás. To je tvořivost - umožnit Bohu, aby se projevil. Tvořivost je náboženským stavem.

Proto říkám, že básník je mnohem blíž Bohu než teolog, a tanečník je mu ještě blíž. Filozof je mu nejvíce vzdálený, protože čím víc přemýšlíte, tím větší stěnu stavíte mezi sebe a celek. Čím víc přemýšlíte, tím víc jste. Ego není nic jiného než všechny vaše nahromaděné myšlenky z minulosti. Když nejste vy, je Bůh - a to je tvořivost.

Tvořivost znamená, že se nacházíte ve stavu naprostého uvolnění. Neznamená to nepřítomnost jakékoliv akce. Nebude to ale vaše dělání, budete pouhým nástrojem. Skrze vás začně znít píseň - vy jste ji nevytvořili, přichází odjinud. Vždycky přichází odjinud. Pokud ji vytvoříte sami, je obyčejná, všední. Jestliže však přichází skrze vás, je mimořádně krásná, má v sobě něco neznámého.

Lao-c´ to nazval wej-wu-wej, konání v nekonání. To je paradox tvořivosti. Jestliže se díváte, jak malíř maluje, samozřejmě že je aktivní, vrcholně aktivní, šíleně aktivní - je samá akce. Anebo když sledujete tanečníka, je samá akce. Přesto však hluboko uvnitř žádný aktér není, není nikdo, kdo by něco dělal, je tam jen ticho. Proto tvrdím, že tvořivost je paradoxním stavem.

Všechny krásné stavy jsou paradoxní. Čím výš jdete, tím hlouběji se dostáváte do paradoxu reality. Nejvyšší akce je spojena s největším uvolněním - na povrchu dochází k velké akci, hluboko uvnitř se nic neodehrává anebo se děje pouze nic. Tvořivost je odevzdání se síle, která není vaše vlastní, je mimo vás.

Meditace je tvořivost. A když zmizí ego, zmizí i rána ve vašem nitru, jste vyléčení, jste opět celí - vaší nemocí bylo vaše ego. A když zmizí ego, už nespíte, ale začnete plynout. Začnete plynout s nesmírným proudem existence.

Ego je vaše smrt a smrt ega je začátek vašeho skutečného života. Skutečný život je tvořivost.

Netvrdím, že se všichni stanete Picassem nebo Shakespearem, to neříkám. Jen několik z vás se stane malíři, několik z vás se stane zpěváky, několik z vás se stane hudebníky, několik z vás tanečníky - o to ale nejde. Každý z vás bude tvořivý svým vlastním způsobem. Budete třeba kuchařem, ale budete to dělat tvořivě. Anebo budete třeba zametat ulice, ale bude v tom tvořivost.

Nebude v tom nuda. Budete vynalézaví v maličkostech. I při uklízení budete vnímat něco posvátného, stane se to určitou formou modlitby, takže cokoliv budete konat, bude mít příchuť tvořivosti.

Není nutné, abyste byli slavní. Ten, kdo je opravdu tvořivý, se o slávu vůbec nestará, nemá to zapotřebí. Je tak úžasně naplněný tím, co dělá, je tak spokojený s tím, čím je, a tam, kde je, že o touze nemůže být ani řeč. Když jste tvořiví, touhy zanikají. Jestliže jste tvořivý, mizí ambice. Pokud jste tvořiví, již jste tím, čím jste vždy chtěli být.