"Již nemohl tolik hlasů rozeznat, veselé od plačících, dětské od mužských, patřily všechny k sobě, nářek touhy a smích vědoucího, křik hněvu a sténání umírajícího - všechno bylo jedno, všechno bylo navzájem protkáno a spojeno, tisíceronásobně propleteno."
Hermann Hesse, Siddhárta
Pocit odloučení je možná pro mnoho lidí jedním z největších problémů. Mám na mysli odloučení od jiných lidí, od přírody nebo vůbec od života. Tento pocit odloučení je však lidskou iluzí, ve skutečnosti takové odloučení vůbec neexistuje. Pocit odloučení vzniká z myšlení hlavou. Myšlení srdcem nezná pocit odloučení. Myšlenka odloučení je proto známkou toho, jak silně je naše hlava oddělena od srdce V naší společnosti to vidíme na drogově závislých, to jsou lidé, kteří nejvíce trpí pocitem odloučení
Od mnoha mystiků z minuté doby však víme, že neexistuje odloučení; v kosmu je pouze jednota Všechno souvisí se vším. Podívejme se však, čím k tomuto tématu přispěly nejnovější poznatky fyziky.
V teoretické fyzice existuje celosvětově akceptovaná ‚Bellova poučka' V roce 1964 totiž fyzik J S. Bell upozornil na to, že "žádná teorie reality, která je kompatibilní s kvantovou teorií, nemůže vycházet z toho, že prostorově oddělené události jsou na sobě nezávislé. Co to znamená? To přece neznamená nic jiného, než že nic v kosmu není odděleno od druhého. Neexistuje oddělení mezi lidmi, neexistuje oddělení mezi člověkem a přírodou, a neexistuje oddělení mezi událostmi ať už je mezi nimi jakýkoliv odstup!
Jinak vyjádřeno to znamená, že na každém místě vesmíru jsou informace o celku. Ještě zřetelněji formulováno to znamená, že každý člověk má k dispozici veškeré vědění kosmu. Asijští mudrci to vždy tvrdili; dnes to potvrzují poznatky atomové fyziky. Citujme k tomuto tématu ještě jednou atomového fyzika J. E. Charona: " Každý atom je spojen s každým jiným atomem v kosmu, a to prostřednictvím substance (ducha!) antihmoty ... Všechno vědění je potenciálně přístupné všem atomům v kosmu.
Můžeme ale jít ještě dále Také zenový buddhismus ví, že všechno je JEDNO. Symbolem toho je kruh a to kruh, který se nakreslí od ruky tuší. Kruh představuje jednotu, obklopuje protiklady, není to "buď-anebo" , ale "nejen - nýbrž i".
Symbolem našeho myšleni, naší společnosti není kruh, ale přímka nakreslená pode pravítka. Čára, která odděluje s brutalitou dálnice. Symbolizuje naše přímočaré dualistické, oddělující myšlení. Herbert Achternhusch to vyjádřil působivě: "dálnice v mozcích". Když si ještě představíme úsečku s šipkou na obou koncích vidíme to, co si odporuje, dualitu. Oba směry vyznačené šipkou se spolu přou. Boj totiž také jednoznačně patří k ideji aristotelovské logiky "bud - anebo".
Tímto způsobem se naše problémy nedají nikdy vyřešit‚ protože realita - jak jsme viděli je úplně jiná. V rozporu s aristotelevskou ideou nedochází k oddělení, ale vládne jednota. Idea oddělení vede nevyhnutelně ke konfliktům a konflikty stojí zbytečně mnoho času a peněz. Konflikty nejsou ekonomické.
Možná teď namítnete, že nejste buddhista, takže neznáte východní ní myšlení To je možné. Pak byste měli alespoň znát křesťanské myšlení. A zde dospíváme k překvapivému objevu: i Ježíš přirozeně věděl, že všechno je JEDNO. Protože žil před dvěma tisíci roky tehdy ještě nebyly známy poznatky fyziky, které máme několik staletí, musel najít jinou formulaci. Jak známo, mluvil vždy v obrazech; také pomocí obrazů - nebo lépe řečeno pouze obrazy - lze názorně podat nejkomplexnější fyzikální poznatky.
Ježíš řekl:
"Co jste učinili pro některého z těchto nejnepatrnějších, učinili jste pro mne" a rovněž "Já a Otec jsme JEDNO". Něco takového mohl říct jen tehdy, když věděl ze všechno je JEDNO. Pak tyto věty dávají smysl, jinak ne. Na počátku křesťanství stojí také idea lásky a lásku nelze vysvětlit bez idey jednoty.
Možná jste už slyšeli také o tomto přírodovědeckém experimentu: k rostlině byl připojen měřicí přistroj. Opodál byly do vařící sody hozeny živé krevety. Co se stalo? Měřicí přístroj zaregistroval reakci rostliny. To Je možné jen tehdy, když rostlina není oddělena od krevet, když dochází ke komunikaci.
I tento experiment potvrzuje fakt, že všechno je JEDNO. A potvrzuje výrok: Co jste učinili pro některého z těchto nejnepatrnějších učinili jste pro mne.
Všechno je JEDNO - následky pro váš život jsou nedozírné.