Jsou dva důležité dny v životě člověka, den narození a den, kdy poznáme proč.
Moudrý člověk se ptá proč, hlupákovi je všechno jedno.
Všichni se chceme cítit dobře, ale jakoby to našemu okolí bylo jedno. Společnost nám předhazuje, jak bychom měli žít. Rodina nám předkládá, jak bychom vše měli správně dělat, aby oni byli spokojeni. Přátelé nás škatulkují, aby věděli, zda s námi mají zajít na kafe, šéfové nás hodnotí, zda máme nárok na vyšší plat. Ale kdo se stará o nás, o to čím skutečně jsme, co doopravdy potřebujeme? Je vůbec někdo? Záleží vůbec někomu na to tom, kdo skutečně jsem?
Vy jste totiž nejdůležitější. Jste unikátní osobnost, nenahraditelná s jedinečným pohledem na svět a s vlohou talentu, kterou nikdo před vámi ani po vás mít nebude.
Pouze vy máte jedinečné právo na život, a pokud ho vy neprožijete v klidu, nikdo to za vás neudělá.
Musíte se proto naučit ve všech těch požadavcích a nárocích okolí říci jednou provždy své finální a dost. Nejdůležitější jsem tady totiž já. Mám svůj jedinečný život a ten chci jedinečně prožít.
Cesta k tomuto životu zažíná právě pochopením své jedinečnosti.
Žít v pohodě není zadarmo. Nikde jste se tomu neučili. Denně bojujete s mnoha druhy nálad a vůbec nevíte proč. Ráno probudíte a zjistíte, že se necítíte dobře, a máte hlavu jako balón. Ale proč tomu tak je? To se budete muset naučit a zaplatit za to určitou cenu jak v podobě peněz tak v podobě času a sebeukázněnosti.
Pohodu vám nemusí zaručit dosažení všech vašich snů. I když se to na první pohled může zdát. Častokrát slyšíme: "kdybych měl to nové auto a trochu více peněz, to by se mi hned žilo lépe" nebo "jednou až budu mít toto a toto, tak se budu cítit lépe". Možná ano, ale jak dlouho? Týden či rok? A co pak? Vlastnění věcí nás šťastnými neučiní.
Už kdysi se říkalo, že k čemu by to člověku bylo, kdyby získal všechno na světě, ale uškodil sobě. Určitě mnozí mají vše, na co si vzpomenou, mají firmy, auta, peníze, mohou platit velké sumy za udržování svého zdraví, mají pohledné manželky a přítelkyně. Vždy se ale zeptám pouze na jednu věc. Jak se jim žije? Mají pohodu? Žijí rádi?
Asi byste se divili kolik z těchto lidí, kterým ostatní závidí jejich blahobyt a úspěch, jsou na pokraji zhroucení. Trpí samotou, jsou vyhořelí a pro doušek pohody se utápějí v povzbuzujících látkách.
Ať už na tom jste jakkoliv, cesta k naučení se žít v pohodě je volná pro každého. Není zde žádná vstupenka. Každý může jít a začít se učit hned teď.
www.mujvztah.cz