Jste zde

Filozofie

Konec dějin ? Aneb tři měsíce po 11. září 2001
Michal Dvořák

    Je jasné, že mnoho lidí již delší dobu očekává blízké a rychlé ukončení lidských dějin, a to způsobem katastrofickým. Posledním spolehlivým datem měl být konec minulého roku a začátek nového tisíciletí. Nic takového se však, jak je vidět, nestalo. Tragédie 11. září a následující vývoj jako by podporovaly nová očekávání v tomto směru.

    Ale to není nic nového pod sluncem. Katastrofickými proroctvími jsou protkány celé lidské dějiny. Především konce význačných časových období, zejména konce tisíciletí, přímo přitahují taková očekávání. Hlavní motivy těchto proroctví jsou téměř shodné: hříšnost lidstva dostoupila již neúnosného stavu, a proto Bůh zasáhne, zahubí hříšníky a odmění spravedlivé. Hříšnost lidstva je skutečně značná, ale tento zoufalý stav se line celými lidskými dějinami již od Adama, jen mění svoje formy a podoby.

     K tomu si dovolím připojit vlastní, pro dnešní dobu "hříšnou" a "kacířskou" myšlenku:

    Stav lidstva má již mnoho staletí neustále vzestupnou tendenci a směr.

   Ano, myslím tím, především ten stav, o který zřejmě jde hlavně - morální a duchovní. Ten hlavní bod obratu, který to všechno způsobil byl příchod, život a obětní smrt Ježíše Krista přibližně před dvěma tisíci lety. Tato skutečnost neobyčejně mocně zasáhla do dějin lidstva, ale ne tak, jak je to nejčastěji popisováno nebo vykládáno historickým a zevním způsobem. Působení Krista v dějinách celé země i v nejosobnějším životě každého z nás je skutečnost skrytá, vnitřní, mystická.

   Mnohá proroctví přicházející z nejrůznějších směrů i časové údaje naznačují, že Jeho druhý příchod je nedaleký nebo, že žijeme v době Jeho přítomnosti. Toto časové určení je zřejmě blízko pravdy. Nejčastější myšlenkové schéma, které je všeobecně spojováno s druhým příchodem Krista, je, že nastává konec dějin, konečný soud, oddělení hříšníků a spravedlivých, ale především, že se tak děje v rámci všeobecné katastrofy. Jsou to však spíše projekce a přání lidí, než nastávající skutečnost. Žádné místo v Písmu o takové skutečnosti nemluví výslovně, a už vůbec ne konkrétně. Všechno jsou to podobenství a obrazy, jejichž obsah a význam mohou být i jiné. Nebylo a není správně rozuměno mnohým biblickým zprávám a jsou vykládány zjednodušujícím lidským způsobem.

   O tom, že žijeme v době obnovené přítomnosti Krista, svědčila celým svým duchovním dílem i životem Boženka Cibulková, prorok současného i budoucího věku, žena, která byla po více než čtyřicet let v neustálém živém kontaktu s duchovními dimenzemi života. V této souvislosti bych se s vámi rád podělil o svědectví, které vydala v roce 1988. Toto svědectví si dovoluji předat, protože jsem spolu s jinými byl přímým svědkem jeho sdělení. Není mi známo, že by bylo někde písemně nebo jinak zaznamenáno. Moje podání není jistě doslovné, rozhodně však zachovává smysl a význam.

   Na úvod musím připomenout, že na rok 1988 ukazovalo již několik let předem více nezávislých proroctví, jak ze světa, tak od nás, jako na rok konečné celosvětové katastrofy. Proroctví obsahovala i dost barvité zprávy s hrůznými podrobnostmi. Ti, kdo v té době byli ve styku s Boženkou, se jí, jako autority jimi uznávané ve věci vhledů do budoucích dějů, samozřejmě dotazovali a očekávali, co k tomu řekne. Boženka však delší období jen krčila rameny a opakovaně odpovídala, že k tomu nedostává žádný komentář (míněno z duchovního světa). Až najednou, již v průběhu roku 1988, v kruhu svých přátel oznámila, že nám k tomu musí sdělit něco důležitého, co zachytila z duchovních oblastí bytí. Následně řekla přibližně toto:

    "Ano taková katastrofa, pohroma pro celé lidstvo v níž by mělo zahynout, je připravena."
Do strnulého ticha, které nastalo, dále řekla.
"Bylo mi však ukázáno, že je to pouze plán duchů temnoty."
A potom nám líčila, jak tyto démonické bytosti, působící v neviditelném duchovním světě, provázející lidský život od jeho prvopočátků a inspirující člověka k nejhorším zločinům, se nanejvýš agresivním způsobem dožadují, aby takovou trestnou sankci nad lidstvem směly již konečně vykonat. Poukazovaly přitom na zkaženost a hříšnost lidstva a přednášely dlouhý výčet konkrétních nepotrestaných zločinů a hrůz, které je, podle jejich názoru, k takovému zásahu opravňují. Dávaly přitom najevo svou zasvěcenost do neviditelného pozadí lidského života, kde byly obnaženy všechny hrůzné pohnutky, intriky, lidská zášť a nenávist i skryté zločiny, jak na osobních rovinách, tak ve všelidském rozměru. Boženka vnímala, jak tito duchové temnoty mají trestnou akci naplánovanou a připravenou až do podrobností a s přesným časovým rozvrhem. Cítily však, že k takovému zásahu musejí mít dovolení od Toho, proti komu se kdysi vzbouřili. Dobře vědí, že jen z Jeho dopuštění mohou nad lidstvem vykonávat veškeré tresty. Do vzrušeného agresivního očekávání kladného vyslyšení jejich touhy však zasáhlo něco pro ně neočekávaného. Náhle se před nimi zjevil Ježíš Kristus ve Své světelné podobě a vesmírné pravomoci. A bylo jim řečeno, že přes jejich velikou chytrost a znalost mnohých pozemských situací i zasvěcení do zákonitostí hmoty, jako dominantní sféry jejich působení, neměly a nemají přístup k veškerému vědění, jak se domnívají.

Následně před nimi Kristus odhalil skryté dějiny spásy člověka. ...

Praha 11.11.2001

Pokračování osvětluje charakter a význam dnešních katastrofických proroctví. Celý článek hledejte v nejbližším vydání časopisu Dotek.