Harmonie, štěstí a láska pro všechny - kapitola devátá
Ing. Jan Macinka

(Volný cyklus článků o lidském štěstí a smyslu života.)

Miluji a akceptuji sám sebe:

Asi si říkáte - na takové hlouposti přece nemám čas a meditace mě nezajímá. Pokud vás nezajímá váš osobní duševní růst, s tím opravdu nic nenadělám, na to si každý člověk musí přijít sám, k tomu musí sám dozrát. No a čas? Čas je relativní – můžete využívat "hluchá místa" v denním rozvrhu, jako je cesta do práce, z práce, čas u monotonní práce, nebo v koupelně, nebo se můžete podívat na svou činnost během dne a pokud spočítáte dvě hodiny času u televize, hodina u počítače, hodina s mobilem a máme hned čtyři hodiny volného času.
Čas na utvrzení určitých návyků trvá roky, nemůžete se jich zbavit za pár dní, to samé platí o obezitě, nebo třeba o kouření.

Tak pokračujeme. Oblast stínů je uvolněna, odpustili jsme sami sobě i lidem kolem nás, co dál? Pak nám zbývá jen příjmout a akceptovat sám/a sebe i ostatní. Příjmout sám/a sebe takového jaký jsem, nebo jaká jsem a milovat sám/a sebe takového jaký jsem.

Jak mohu milovat ostatní, jak mohu milovat svého partnera, když mě nejbližší osoba, já sám sebe nemiluji a nerespektuji. To nějak nejde dohromady.
Vzpomínám si, když mě bylo dvacet, tak jsem si do nově koupené knihy, z mladické nerozvážnosti a ještitnosti, na vnitřní stranu obálky napsal věnování:
„Tuto knihu věnuji sobě, jako svému nejlepšímu příteli“.
Zpravidla jsme více či méně nespokojeni sami se sebou, myslíme si, že jsme neschopní, hloupí, nemožní, atd. Takové a podobné myšlenky můžete zahnat pozitivní afirmací, k tomu je afirmace určena.

Ano, jsme tam, kde už jsme byli – stokrát opakovaná lež se stává pravdou – pokud si sama pro sebe stále opakuji „jsem neschopná“ tak neschopná budu. Pokud si sama pro sebe stále opakuji „jsem tlustá“, pak budete tlustá, i kdybyste držela tři diety najednou. Je třeba žít svůj život, milovat své tělo, užívat si života s tím tělem jaké mám. Milovat, akceptovat, ale nedevastovat své tělo.

Správný myšlenkový postup je třeba takový:
Miluji své tělo i se svými kily navíc.
Miluji své tělo, a proto ho budu živit podle zásad zdravé výživy – miluji ho a chci pro něj to nejlepší.
Miluji své tělo a chci pro něj to nejlepší, proto ho nebudu otravovat jedy jako je alkohol a kouření.
Miluji své tělo, a proto mu dopřeji dostatek pohybu, aby se rozvíjelo.
Miluji své tělo i se svými kily navíc, to ale nic nemění na tom, že mám cíl zhubnout.

Proč dětem nutíte zdravé potraviny, odepíráte mu sladkosti, nutíte ho učit se, a běhat, a chodit do kroužků, ne jen sedět u počítače a u televize?
Protože ho máte rádi, milujete ho a chcete, aby z něho něco bylo, že?
Proč tak nezacházíte se svým vlastním tělem a svým vlastním volným časem?
Nehledě na to, že dáváte dětem nesprávný příklad. Dítě si moc nedělá z toho, jaké mu udílíte rady, ale dobře si pamatuje, co děláte.
Vy si zapamatujte zatím tohle:

Vidíte-li sami sebe jako neschopného, pak jste na nejlepší cestě se neschopným stát. Možná jste si sami sobě nepřipadali neschopní, pouze vaše okolí vám stále připomínalo „jsi neschopný, jsi k ničemu“ a vy jste tomu uvěřili. Sami se v tom dále utvrzujete a tím jen uzavíráte logický negativní kruh okolo vás. Vzpomeňte si na tyto věty, až budete zase svému dítěti s hořkostí v hlase opakovat „zase jsi udělal to nebo ono, jsi prostě neschopný.“

Obdobné pravidlo platí i na lidi kolem vás. Pokud si o někom myslíte, že to je neschopný blbec, pak se vůči vám bude chovat jako neschopný blbec. Někdo jiný má třeba na stejného člověka jiný názor a ten člověk se i tak vůči němu chová.

Můžete potkat kamarádku a ta vám barvitě líčí, jak ta Petra je nepříjemná a hádavá, a možná jiná kamarádka vám tu samou Petru vylíčí v růžových barvách.
Je to o tom, jaké pocity a myšlenky chováte k druhému člověku. Takové myšlenky pak proudí kolem vás a citlivé senzory druhého člověka tyto myšlenky analyzují a ladí se na stejnou vlnu. Děje se to všechno na podvědomé úrovni, děje se to bez ohledu na to, zda si to chcete nebo nechcete uvědomit.