Harmonie, štěstí a láska pro všechny - kapitola devatenáctá
Ing. Jan Macinka

(Volný cyklus článků o lidském štěstí a smyslu života.)

Silné nebo nekultivované ego, nezkrocené ego – pokud mám své ego, pak jsem lehce manipulovatelný, a to jak v dobrém, tak i ve zlém – existují vzorce chování, které lidé používají při řešení určitých situací – mohou tak vznikat návody, jak se chovat, co říkat a jak se tvářit, chcete-li dosáhnout určitého cíle – takové návody jsou využívány v reklamách, používají je operátoři v call centrech, v telemarketingu, pojišťovací poradci, atd ...
Jsou to pravidla, která snad jako první formuloval před spoustou let Dale Carnegie.
Pak je možné osoby se silným egem zmanipulovat do čehokoliv, třeba i do takových zvěrstev, která propagoval Hitler – téměř celý německý národ byl fascinován jeho myšlenkami.

Pokud nechceme být tak morbidní, pak vzpomeňme třeba populární písničku od skupiny Lucie, "Šrouby do hlavy" ...zná jen pár fíglů, jak se valí holkám šrouby do hlavy... Každý sňatkový podvodník dokonale ovládá reakce dívčího ega a je pro něho snadné téměř každou dívku vmanipulovat do ...in mediás rés.
Chcete, aby kdokoliv, kdo vám řekne něco nepěkného, nebo hnusného, vás rozhodil na několik hodin, nebo i několik dnů? Rozhodí vás špatné počasí? Poznámka nebo poznámky lidí okolo vás na vaši adresu vás vykolejí, lítáte ve svých pocitech z jedné strany na druhou, tak jak se kýve vaše emocionální kyvadlo ve vaší hlavě?
Ale jste jedineční, výjimeční, jste sví, jste někdo – to je přesně ta situace, kdy si školený člověk může s vaším egem a tím i s vámi, dělat co chce a vy takového člověka budete následovat jako poslušný pejsek.

Když jsem ale silná osobnost, nerozhodí mě poznámky a reakce okolí, zůstávám více či méně nezávislý na vnějších okolnostech. (Nikdy se nehádej s blbcem - klesneš tím na jeho úroveň a tam tě on porazí páč v tom má větší zkušenosti.
I když se na světě děje spousta věcí, které se nám nelíbí, je zbytečné se nad nimi rozčilovat. Neboť proč si kazit zdraví své, pro blbost druhých...)

Hlavním viníkem tohoto stavu, v kterém se dnes lidstvo nachází, je naše námi nedostatečně ovládané ego. Základní vlastnosti ega je totiž uspokojení jeho vlastní důležitosti a paradoxem je, že s námi velmi obratně manipuluje k uskutečnění svého záměru.

Naše sobecké, arogantní nebo závistivé jednání nám pak nepřipadá vůbec divné a škodlivé, vždyť nám jde jen a jen o dobro. Nic špatného jsme vlastně neudělali. Nemůžeme za to, že nás ostatní nechápou.
Ego se tak nenápadně, ale významně podílí na spoluvytváření vnějšího osobního světa každého z nás.

Ego je opravdu záludný nepřítel (vlastně je to přítel, ale takový, který vám chce udělat dobře za každou cenu. (Jako když tchýně diriguje mladé manželství a pak se diví, že ji nemají rádi - vždyť pro ně chtěla jen to nejlepší.)
Bohužel sám jedinec neví, že ego a jeho vnitřní JÁ jsou jen jeden program, pouze si ego začalo žít po svém a pochopilo svou službu člověku také po svém. Proto se vám v hlavě hádají dva hlasy, a vy nevíte nikdy přesně, jestli je to jen vaše ego, váš EGONEK, nebo opravdu to jste vy sama.

„My bydlíme v takovém malinkém hezkém domečku a jsme šťastni a kolem nás jsou velké haciendy, ale ti lidé nás přehlíží, a sami moc spokojeni nejsou. Jsem ráda, že máme náš malý domeček, se sousedy s ostatních malých domků si dobře rozumíme.“
Na první pohled samozřejmé, a dá se s tím jen souhlasit.

1. „Ti, co jsou ve velkém domě, ti jsou nešťastní, nejsou tak spokojeni jako my.“ /Vlastně tím říkám a usuzuji a ukládám si do podvědomí, že ti, co mají velký dům, čiže = moc peněz, nejsou šťastni. Z toho vyplývá, že podvědomí zareaguje a nařídí – Páníček nechce moc peněz, tak je prostě mít nebude a hotovo. Protože spousta peněz = nespokojenost./ (a mám hezký vzorec chování, který také vštípím dětem)

2. „Ti, co bydlí kolem nás v malých domečcích, jsou příjemní a rozumíme si.“ /Možná, že kdyby se sousedé z malých domků a velkých domů přehodili, to by se možná změnily povahy a vztahy, co? Možná, že kdyby vaši sousedé z malého domku přišli k velkým penězům, to by se změnily vztahy./

3. „My jsme lepší, protože nemáme velký dům, a proto se k sobě chováme lépe než oni. I k sousedům se chováme lépe než oni.“ /Ego sousedů z velkého domu se naparuje pýchou, opájejí se vlastní velikostí a vlastní mocí, ale ego sousedů z malého domku je na tom stejně, jen dává na odiv pohrdání penězi a majetkem, „my to k životu nepotřebujeme“ (Ale proč? Peníze nejsou to, co kazí člověka, člověk to má v sobě, peníze jen uvolní zábrany, stejně jako alkohol, pití alkoholu nemění povahu člověka, jen uvolní zábrany a opilý člověk se pak chová podle své přirozenosti, nic nezakrývá.)/

4. Představa – a kdyby, hypoteticky, jste se také přestěhovali do velkého domu, změní vás to? A proč? / a jak to víte? Dovolím si tvrdit, že do té doby, dokud nemáte balík peněz, do té doby nemůžete s určitostí tvrdit, jak byste se chovali a jak byste žili.