Harmonie, štěstí a láska pro všechny - kapitola šestá
Ing. Jan Macinka

(Volný cyklus článků o lidském štěstí a smyslu života.)

Takže chci-li být v pohodě, musí být v pohodě i mé myšlenky. Špatné myšlenky nahradím pozitivní afirmací.
Pokud chci v sebezdokonalování sebe sama pokračovat dál, pak je tu důležitá oblast „odpouštím sám sobě“.

Jsou věci, které jste udělali, jsou věci, které jste způsobili a tím také za ně nesete odpovědnost. Jsou to ale věci, které se staly a jestliže se budete trápit moc nebo málo, zpátky už je nevezmete. Minulost prostě nezměníte. Můžete se pouze rozhodnout tady a teď, že změníte svůj postoj k lidem a věcem a situacím kolem vás, ale minulost zůstane nezměněna.

Minulost můžete využít ve dvou směrech. Za prvé je třeba si vzít z minulosti ponaučení, vyvarovat se minulých chyb, ale nic víc. Nepitvejte se v tom, kdo za to může, kdo to způsobil, čí to byla vina, co jste měli udělat, říct, atd…
A za druhé je dobré si zapamatovat příjemné zážitky z minulosti, které vás v těžkých chvílích vašeho života podrží nad vodou.
Vše ostatní je třeba vzít na milost, akceptovat, odpustit sám sobě a odpustit lidem kolem sebe. Bez zášti, bez emocí, bez výčitek, co bylo, to bylo.
Předpokládá to také, že chcete jít dále životem takovým způsobem, abyste se nemuseli již více za nic stydět. Prostě dodržovat ve svém životě zásady slušného chování. Všechny ty zásady, které více či méně přebírají všechna náboženství, zásady, které se učí již ve školce a které jsou implementovány i do řady výchovných knih a seriálů, od Rychlých šípů, až po broučky.
Mám na mysli naplnění slov radost, láska, obětavost, nezištná pomoc, pohoda, harmonie, prostě všechny ty dobré a laskavé lidské vlastnosti, které jsou usazeny v každém z nás.

Pro odpuštění je nejlepší využít některou z meditačních metod, kdy uvedete své tělo a svou mysl do klidu a v klidu si uvědomíte a prožijete svá odpuštění.
Můžete využít jakoukoliv podobnou techniku uvolnění, od techniky autogenního tréningu až po jógu (plný jógický dech, ásána poloha mrtvoly - šavásana)
V příští kapitole popíši dva pohledy na meditační techniky, je na vás, kterou z nich využijete, nebo raději budete používat některou z technik, kterou už znáte.

Takže, tady je první cvičení:

Ležím, jsem uvolněný/uvolněná, zhluboka se nadechnu a pomalu vydechnu, a v hlavě si opakuji text, myšlenky asi takového znění: „jsem rád na světě, spoustu jsem toho prožil (prožila), co bylo, bylo, už se to nevrátí, mám za sebou spoustu chyb, nikdo není dokonalý, nyní žiji poctivě, konám jen dobro, žiji v harmonii s ostatními, s přírodou,…“
„Odpouštím sám sobě, odpouštím si vše, co jsem prožil…“ (tady si můžete přehrát své bolestivé situace, bez výčitek, bez sebeobviňování, jen jako film)
„Mám se rád, jsem rád, že jsem, miluji sám sebe, jsem rád na světě …“

Nikde není napsáno, co si máte v hlavě přehrát, na co máte myslet. Důležité je, abyste byli v klidu, nemysleli na nic konkrétního kolem sebe, několikrát se plně nadechli, s výdechem vypustili starosti, obavy a strachy a pak hovořili v duchu sami k sobě, pozitivně, mile, s pochopením pro lidské slabosti, použili pozitivní slova jako odpuštění, láska, radost, miluji. Celá tato „procedura“ může trvat třeba jen pět minut, nemusíte se bát, že ve shonu dne nenajdete chvilku na meditaci a uvolnění. Pokud vám potečou slzy po tvářích, nic se neděje, nechte své emoce volně plynout.
Podobným způsobem můžete prožít odpuštění svým přátelům, blízkým, kolegům a spolupracovníkům, nebo i zcela neznámým lidem. Zase si najděte klidnou chvilku, lehněte si, uvolněte se a uklidněte, několikrát se zhluboka nadechněte a pomalu vydechněte a přehrajte si bez emocí v mysli film, kde se střídají lidé, kterým chcete odpustit (všem chcete odpustit) a zároveň si říkáte věty, něco jako …“jsem v pohodě, odpouštím všem kolem sebe, jsem klidný, vyrovnaný a smířený, odpouštím Karlovi, Petrovi, Janičce, tetě Marii, všem kolegům z kanceláře, Pavlovi…….“

Nebo si můžete představit sami sebe, jak se vznášíte na pracovišti a vnímáte celou scénu svých pracujících kolegů v kanceláři nebo v dílně vyslovujete slova odpuštění. Můžete také virtuálně, v mysli letět nad celou rodnou vesnicí nebo městem, nebo celou zeměkoulí a všem lidem rozdávat odpuštění.

Takové odpuštění ale nemůžete provádět často, zkuste si to jednou, dvakrát a pak se k takové meditaci vraťte ještě jednou, až budete mít s meditací a s pozitivním přístupem k životu více zkušeností. Není to program na odpouštění hříchů, jako že někomu v práci vynadáte a pak si to večer odpustíte, tak to není.

Používám sice slovo meditace, ale asi to pro nás jako středoevropany není nejvhodnější výraz, spousta lidí má toto slovo spojeno se speciálními metodami uvolnění, kdy mniši v klášteře hodiny sedí na holé zemi a jsou ponořeni v transu do svých myšlenek.
Meditace je v mém případě myšlena jako zastavení se v čase, zastavení se v denním shonu, uklidnění myšlenek a soustředění se na jednu konkrétní věc. Pokud sedíte v křesle a čtete zajímavou knihu, téměř ani nevnímáte text a před vašima očima se odvíjí děj knihy jako film, pak také meditujete. Jste uvolněni, vaše myšlenky jsou zaměřeny jedním směrem, vše kolem vás ztratilo na chvíli smysl, všechny starosti běžného dne jsou zapomenuty.

Ve spolupráci s www.macinka.cz