O životě a smrti z pohledu parapsychologie XXXXVIII.
Stanislav Brázda

CO SE STANE Z ENERGIÍ TĚLA PO SMRTI

Obecně- podle mé teorie vadí energii zemřelých žen zpopelnění, u mužů jen polovině z nich.

Po zpopelnění -v místě zpopelnění se hromadí zvláštní energie jen na 30%, z čehož je patrné, že spíše neovlivňuje psychiku lidí.

Místo, kde je uložena urna s popelem má zvláštní energie dost, místo je ovlivněno na 60%, to znamená, že od tří do dvanácti let ovlivní psychiku lidí (podle toho, jak jsou citliví a v jakém vztahu byli se zemřelým), kteří mají urnu doma.

Památník (ne tělo či urna) po zesnulém má kladný význam pro zesnulého i pozůstalé jenom v tom případě, že je v místě bydliště zesnulého. Památník na veřejném pohřebišti nemá význam ani kladný, ani záporný pro zesnulého, ani pro pozůstalé.

Akt posledního rozloučení má pozitivní význam cca 65% pro energii zesnulého, cca 85% pro pozůstalé.

Po rozprášení popela je místo ovlivněno zvláštní energií na 50%.

Po uložení těla do země je místo uložení ovlivněno zvláštní energií na 50%

Po uložení těla do vody není místo uložení ovlivněno.

Podle posledních průzkumů ( Říjen 2003) v ČR si ze sto uren 20 nikdo nikdy nevyzvedne a každé druhé zpopelnění je bez obřadu. Podle kultury pohřbívání se posuzuje kultura národa. Podle mne tyto záležitosti souvisí i s tím, jak jsme si zemřelého vážili. To souvisí s tím, jak si vážíme sebe. To dokazuje i fakt, kdy pohřební služby nabízí pohřeb bez obřadu jako málo ekonomicky náročnou variantu rozloučení se.

Na Indonéském ostrově Sulawesi žijí Toriové, kteří věří v posmrtný život a proto věnují pohřebnímu obřadu s výraznými rituály téměř veškeré své finanční prostředky. Název jejich země v překladu znamená: Země, kde život nekončí. Toriové věří, že zemřelí odchází do země duší, ale se světem živých zůstávají ve styku. Nákladné pohřební slavnosti, které trvají několik dnů a zúčastní se jí stovky hostů mají usmířit duši zemřelého a důstojně ji vyprovodit do země duší. Smuteční hosté přináší dary a oběti v podobě prasat nebo buvolů. Buvoli mají důležitý úkol, dopravit duši zemřelého na onen svět. Protože cesta je dlouhá, musí být poražené zvíře statné a silné. Toriové věří, že čím více buvolů bude při pohřebním rituálu poraženo, tím lepší bude postavení zemřelého v zemi duší. Přípravy na pohřeb trvají až půl roku a na finanční hotovost se skládá celá rodina.Pokud nejsou všechny peníze na pohřeb hned, musí se nebožtík nabalzamovat a tak čeká na pohřeb, až na něj rodina bude mít. Zemřelí mnohdy šetří na svůj pohřeb celý život a ani to většinou nestačí, takže se skládá celá rodina. Mnozí se i zadlužují tak, že splácí půjčku na pohřeb mnoho let. Obětovaná zvířata se pohybují v cenách tisíců dolarů. Pohřební obřad je veselý, aby zmátl ducha zemřelého, aby se nechtěl vrátit a škodit pozůstalým. Hrobky mají vytesané vysoko ve skalách. Těmto hrobkám říkají: Dům, ze kterého nestoupá kouř. Na galerii, poblíž pohřební komory, přibude nová loutka, znázorňující zemřelého. Oni věří, že se v loutce usídlí duch zemřelého a může tak bdít nad životy živých. Někdy dávají loutce do ruky lístek s přáním, které věří, že se splní.

Domky pro duchy zemřelých mají i v jiných zemích, mnoho jsem jich viděl i v Thajsku.

ZMRAZENÍ ORGANISMU

Když jsem organizoval skupinovou konstelaci ohledně smrti, ze zvědavosti jsem "postavil" i sebe. Mým přáním bylo být zmražen, protože v tom je naděje, že jednou budu opět rozmražen a budu žít dále. Podle mne by to nebylo v praxi tak jednoduché, protože by tělo muselo být zmraženo na minus 220°C, další podmínkou by muselo být zmražení na tuto teplotu během pěti minut, což by mohlo mít souvislost s mozkem, který nemůže být bez poškození delší dobu bez kyslíku. Podobné to bude i s rozmražením. Podle mne bude odpovídající technika vyvinuta cca za 90 let, takže asi dříve o tom nebude možné uvažovat.

KÓMA

Koma je stav hlubokého bezvědomí. K nejčastějším příčinám patří úrazy hlavy, krvácení do mozku,nervové infekce, otravy, cukrovka, těžká jaterní a ledvinová onemocnění. Byl jsem svědkem případu, kdy si těhotná žena nechala injekcí do bederní páteře umrtvit před porodem spodní část těla. Injekce byla patrně chybně píchnuta, či bylo špatně odhadnuto správné množství látky vpravené do těla a žena po injekci upadla do kómatu, ze kterého se již neprobrala. Další případy jsou např. po utonutí, kdy mozek byl bez kyslíku 10 až 20 minut. Při konstelaci na výše popsaný případ ženy při porodu se ukázalo, že po určitou dobu - v tomto konkrétním případě to byly dva dny, byla duše ženy u jejího těla a byla šance na její záchranu, ale muselo by se do dvou dnů přijít na otok páteře v místě vpichu injekční jehly, který jsem bohužel objevil až já při návštěvě nemocné, což bylo po čtyřech letech, kdy byla v kómatu.V tomto místě se podle mého názoru zastavil tok energie do mozku a tím i výživných látek do mozku, proto onu ženu nebylo možné z kómatu "probudit" (řecky koma=hluboký spánek). Podle mého názoru lze "probudit" člověka z kómatu jenom v případě, že se jedná o smrt mozku takového rozsahu, kdy není šance na regeneraci mozkových buněk v oblasti, která řídí oblast "probuzení". U známého případu paní Terry v USA, které bylo odpojena výživa a tím zemřela. V tomto případě jí nebylo pomoci, protože šlo již o úplnou smrt mozku.

Pokračování příště