Věštění budoucnosti I.
Stanislav Brázda

Věštění budoucnosti je problém. Já sám mám někdy pochybnost, zda jsem "znal" budoucnost, či jsem "zhmotnil" myšlenku. Nejen z tohoto důvodu doporučuji myslet positivně.

Jsou jedinci, kteří jsou schopni vidět budoucnost "jen tak", jiní k tomu potřebují usilovný trénink, někdo vidí budoucnost pomocí odrazu v hladině vody (při umělém osvětlení, či při svíčce), jiný pomocí křišťálové koule, či pomocí ohně, zrcadla, domina, z kávové sedliny, z obrázkových vykládacích karet, z karet mariášových, tarotových, z očí, z ruky, pomocí média, pomocí různých obrázků, např. v příloze tohoto článku, atd. Jedna klientka za mnou přišla s problémem. Když se jí někdo posmívá, ona mu většinou řekne něco negativního a to se splní. Např. Jeden kolega v práci se jí smál, že je tlustá a malá, že se brzy bude moci kutálet a nebude muset už chodit. Když se jí posmíval a utahoval si z ní delší dobu, podívala se na něj a ze vzteku mu řekla, že do týdne bude menší než ona a také že nebude muset chodit.

Ten člověk za čtyři dny spadl pod vlak, když dobíhal vlak, který se už rozjel, uklouzl na stupátku, spadl pod vlak, který mu ujel nohy. Takových příkladů měla víc. V tomto případě jsem zjistil, že nešlo o zhmotnění negativní myšlenky, ale ta paní ve vzteku uměla vybudit vizi špatného osudu. Další klientka přišla s neskutečným problémem. Prý když potká někoho, kdo má brzy zemřít, a projde okolo ní, ač jej nezná, nekontrolovatelně řekne nahlas před tímto člověkem: "Chcípni potvoro!" Neuměla to ovlivnit a ta věta z ní vylétla, i když nechtěla.

Bylo to zvláštní a byl to problém podvědomí, který tvrdím, že je silnější než vědomí. Proto jsem přesvědčen, že jsme roboty "naprogramovanými společností a rodinou, ze které vzejdeme. Jsem přesvědčen, že podvědomí oproti vědomí je v poměru 70%/30%. Proto většinou zvítězí podvědomí "silné 70% a rozumem (30%) můžeme maximálně korigovat složitou cestu životem. Naše životní pouť by měla být přímá z bodu A do bodu B, avšak kdo je natolik silně ovlivněn "programem" z dětství, nedojde do bodu B nikdy a mnozí chodí na tomtéž místě stále dokola.

To je mé vysvětlení podvědomí. Při věštění je využíváno podvědomí a je možné využití média. Médiu je citlivý člověk, který se po uvedení do nižší hladiny vědomí "naladí" na problém, na který chcete a je schopen vidět současnost, toho, co máme v podvědomí a nechceme si mnohdy rozumem- na vědomé úrovni přiznat. Tuto praktiku využívají v současné době terapeuti při skupinové terapii nazývané: Rodinné konstelace. Tuto metodu známe např. z filmu Císařův pekař a pekařův císař, kdy císaři věštila jako médium jeho Sirrael.

Psycholog z Německa pan BHAGAT učí modelové situace, tzv. rodinné konstelace. Tyto konstelace rozvinul německý psychiatr a rodinný terapeut Bert Hellinger. Až po vyzkoušení této metody jsem si uvědomil, že jde podle mne o převzetí léčebné metody nazvané PSYCHODRAMA, kterou zavedl Freudův ( S. Freud 1856-1939) současník J. L. Moreno (1892-1974), který tuto metodu objevil tak, že si všiml známé herečky, jak reaguje na role v divadle. Když hrála roli laskavé a hodné ženy, chovala se doma záporně, jako diktátor, když hrála roli zlé ženy, chovala se doma hezky a byla přívětivá a laskavá.

Jedna z technik psychodramatu je ta, že může jeden hrát druhého a je schopen se vcítit tak "do role" druhého, že vyjádří lépe pocity, které má druhý v podvědomí a nechce nebo je nemůže projevit. Hrát roli nám umožňuje zbavit se zábran. Terapeut předvádí toto divadlo i s více lidmi,jedná se o skupinovou terapii, je nutné klienty naladit do nižší hladiny vědomí a mezi sebou tak, že "hrají" dokonale toho druhého a tím ten, co děj sleduje, si lépe uvědomí své problémy a hlavně podstatu problému.

Tímto způsobem se možná nevědomě věští i budoucnost, protože se tím vlastně zjistí konečné řešení. To je ten základ problému (tvrdím, že ze 70% naše konání ovládá naše podvědomí, jen z 30% svým rozumem ovlivňujeme dění okolo sebe), pro který já tvrdím, že něco jiného říkáme a něco jiného děláme. Vyzkoušel jsem tuto metodu mezi svými známými a kupodivu to fungovalo. Provedl jsem to konkrétně na Silvestra u známých. Všichni jak jinak chtěli po mně věštit různé problémy a budoucnost. Protože se mi nechtělo, tak jsem svému kamarádovi řekl - "Vždyť ty to umíš taky, tak věšti." Popíši konkrétně postup, který jsem spontánně zvolil.

Postup nemusí být asi přesně dodržen, je nutné najít způsob, jak se buď sám "naladit" na psychiku druhého, nebo jak "naladit" toho druhého na psychiku svou. Řekl jsem mu, ať se zklidní, uvolní. Uvede se do nižší hladiny vědomí (postup je v kapitole Jak na problémy nebo v kapitole Akt vymazání nevhodného programu z dětství...) , že teď bude věštit a bude se umět "naladit" na psychiku toho, koho chce. Řekl jsem mu, že je schopen se nyní svým podvědomím "napojit" na jakési universum a všechno bude znát. Po chvíli klidu jsem mu řekl, že může začít věštit a ptal jsem se skupiny známých, kdo chce co vědět. Na úvod jsem mu řekl, ať mi řekne konkrétní zdravotní problém mojí ženy, o kterém jsem věděl. On začal docela přesně popisovat problém.

Potom se ozvala jeho žena a on začal říkat její problém, psychický, který má kořeny v dětství - že byla zavírána do sklepa, když zlobila. Ta jen s úžasem říkala, že to dusila v sobě a nikomu to nikdy neřekla a ani netušila, že tato příhoda i v jejím zralém věku ovlivňuje její psychiku výrazně i nyní. Po půlnočním přípitku jsme se ženou odjeli, můj kamarád se tak rozvášnil, že věštil všem ostatním až do rána. Telefonoval mi to druhý den a byl v šoku, jak to bylo možné. Horší zážitek pro něj byl, když to druhý den chtěl zkusit sám znovu a nešlo mu to. Bylo to tím, že se sám neuměl uvést do nižší hladiny vědomí, což je základním předpokladem všech činností jako je věštění, vykládání karet, vykládání astrologie, při práci s kyvadlem atd. Je to jako se vším, je nutné i tuto činnost trénovat a zkoušet. Po této příhodě jsem stejnou příhodu zažil s více kamarády a vždy to "fungovalo" stejně.

Účelem rodinné konstelace je:

1. Najít příčinu problému
2. Docílit uvědomění si toho, že jsme ovlivněni třemi i více generacemi zpět a neexistuje viník, že psychické poškození se dědí z generace na generaci
3. Dosáhnout odpuštění svým předkům
4. Docílit rovnováhy v celém rodinném systému