Svatá Walburga - část III.
VEZA

Rané křesťanství v Německu

Walburga je spolu se strýcem Bonifatiusem jedna z klíčových postav období ranného křesťanství ve Fransku a je zosobněním církevní politiky a společnosti na sklonku středověku, kdy dochází k sjednocování různorodých společenství lidí v severozápadní a střední Evropě. V Německu, Rakousku, Jižních Tyrolích, Švýcarsku, Holandsku, Belgii a severní Francii se objevují svatí patroni a uctívají se svaté relikvie. Svatá Walburga měla v 9. a 10. století kromě jiného poslání ochránkyně proti útokům Normanů a o století později byla ochránkyní proti vikinským pirátům, kteří podnikali výboje a terorizovali obyvatelstvo od ústí Rýna až do Francie, Flander a Holandska.

Typický představitel lidu je v této době zemědělec, který nemá žádné vzdělání. Je začleněn ve farnosti, kde se narodil, zde žije, pracuje a navazuje různé společenské vztahy. Obvykle zůstává celý život v rodné farnosti, kde také nakonec umírá a je zde pohřben. Kulturní roli mají v té době ještě benediktinské řády a biskupové, ale pomalu ji začínají přebírat šlechtické rody. Biskup Anno (Hanno) II. z Kolína nad Rýnem (1010 - 1075), politik a prostředník mezi císařem a papežem, chce posílit postavení církve a proto obnovuje v daleko větší míře uctívání benediktinských svatých a tak začíná "těžký kult" svaté Walburgy. Před rokem 1069 po svém znovuzvolení biskup Anno uložil lebku a cestovní berlu svaté Walburgy v klášteře Walberberg. V Eichstättu ve Walburgiskirche zůstalo "spát" pod hlavním oltářem hrudní žebro. Vzniklo tak více míst, kam se konala procesí za svatou.

Walberberg

Walberberg je nyní městská část Bornheimu, který leží mezi Kolínem a Bonnem. První stavba kostela zde vznikla okolo roku 800 a byla dřevěná, další přestavby již byly z kamene. Farnímu kostelu Svaté Warburgy vévodí pětihranná a 21 metrů vysoká Hexeturm (čarodějnická věž), jež zde byla vystavěna pravděpodobně okolo roku 1100. V druhé polovině 11. století zde dala hraběnka Alveradis pro relikvie svaté Warburgy, jako součást nového kostela, vystavět nízkou tříbokou basiliku.

Valpuržina noc

Jméno svaté Walburgy je vzpomínáno při různých příležitostech - především je však známa "Valpuržina noc". Přesný výklad tohoto názvu neznáme, jisté je jen to, že její svátek nahradil původní pohanské oslavy (noc z 30.dubna na 1.května). Germáni nazvali 30. duben Valpuržinou nocí pravděpodobně proto, že byla považována za ochránkyni před kouzly a zlými čarami.

Svatá Walburga (latinsky Walpurgis, germánsky Walpurga, německy Walburga) je jednou z nejoblíbenějších světic Německa a velevážená patronka Bavorska. Není jistě bez zajímavosti, že staré teutonské pojmenování Matky Země bylo Valpurga. Samotné jméno Walburga má staroněmecký původ a vykládá se doslova jako "mocný hrad" či přeneseně "mocná ochranitelka". Světice taková skutečně asi byla, neboť měla a má velké množství patronátů. V prvé řadě ochraňuje šestinedělky, rolníky, ale také domácí zvířata, měla ochránit před pokousání psem a před vzteklinou. Vzývána bývá při některých nemocech, jmenovitě očních a při kašli. Walburga jako národní světice měla v dávnověku dvě stěžejní ochranné funkce - měla ochránit proti morové nákaze a stavení před kouzelnou mocí čarodějů, čarodějnic a skřítků.

Ironií osudu bylo její jméno spojeno s jednou nocí, která patří čarodějnickým rejům - sabatům. Jedno z také možných vysvětlení je, že někdo z eichstättského kláštera dne 1. května 870 zavěsil z důvodu nějaké pověrčivé představy na oltář její kosti; to se několikrát vždy 1.května opakovalo a již se toto kalendářní datum dostalo do klamného propojení Walburgy s čarodějnickými sabaty. Valpuržina noc však nemá s touto světicí nic společného. Církev ve starověku čarodějnictví odmítala - už svatý Bonifatius odmítal čarodějnictví jako nekřesťanské. Roku 820 lyonský biskup spolu s dalšími představiteli církve odmítli přesvědčení, že čarodějnice mohou způsobovat špatné počasí, létat nebo měnit tvar. Karel Veliký prohlásil pálení domnělých čarodějnic za pohanský zvyk a nařídil jej trestat smrtí. Církevní otcové měli za to, že čarodějnictví je klamem a podvodem, a že jméno Ježíše Krista je spolehlivou obranou proti jakékoliv formě čarodějnictví. Ovšem v dalších stoletích už bylo vše jinak a převládl názor, že čarodějnictví je nebezpečné zlo, proti kterému je nutno bojovat a už měla svatá inkvizice plné ruce práce.


Zajímavost

Její jméno nesou nesčetné kostely a kaple nejen v Evropě, ale i v Americe. Konvent Svaté Walburgy vyhověl prosbě Bonifáce Sommera a vyslal na misijní stáž do severní Ameriky 12 jeptišek, aby byly nápomocny německým přistěhovalcům v novém domově. Během doby vznikla v Americe tři významná samostatná kongregační benediktinská centra Svaté Walburgy s více jak 50 převorstvími a opatstvími, z nichž nejznámější jsou v Coloradu, ve Virginii Dále, Greensburgu, Boulderu, atd.

Uvedeno ve spolupráci se serverem druidova.mysteria.cz