Škola psychotroniky VI.
Stanislav Brázda

Kde kyvadlo využívat

    Je zajímavé, že kyvadlem lze "měřit" opravdu vše, dokonce IQ a EQ. Při tomto měření je nejlepší odečítat odpovědi ze stupnice od 60 do 175, která se používá především pro měření tlaku. Samotné IQ nic neznamená, protože např. na zvládnutí VŠ stačí IQ 124, ale navíc musíme být studijními typy. Proto je dobré se ptát" Na kolik procent jsme studijní typ, Na klik procent bychom museli být, abychom školu (obecně - konkrétní školu) zvládli.

    To, že umím přesně zjistit tlak, jsem si ověřil tak, že jsem nejdřív "změřil" tlak sobě i mé lékařce kyvadlem, potom nám oběma změřila ona tlak přístrojem. Obě hodnoty, které jsem stanovil já, se shodovaly s těmi, které naměřila lékařka. Jednoduší je dát zadání, že správný tlak je hodnota 50% a nyní otázka: Jaký mám tlak (horní-spodní). Nižší - kyvadlo "ukáže" 0 - 45%, vyšší- kyvadlo "ukáže" 55-100%.

    Stejně tak se dá velmi snadno zjišťovat cukr, cholesterol v krvi apod. Opět použijeme stupnice od 0 do 100, kdy číslo 100 odpovídá číslu 10. Pokud neznáme správné mezní hodnoty, můžeme si zadat, že "únosné" pro organismus je odpověď do 50ti %, nad 50% už něco není v pořádku.

    Př. Kolik mám cholesterolu? Odpověď: (málo kdy je to stálá hodnota, proto je lepší se ptát na hodnoty od-do) 30-50%. Tím víme, že je vše v pořádku. Odpověď od 50% výše- máme více cholesterolu, je dobré zajít k lékaři a naši odpověď ověřit.

    Podobně můžeme "posuzovat" kyvadlem způsob léčby, schopnosti léčitelů, lékařů, techniků, obchodníků atd. Jak se to dělá v praxi si uvedeme na příkladu.


    Příběh první

    Jedna klientka chtěla zjistit, jak pracuje ve svém zaměstnání.

    Zadal jsem si tedy otázku: Na kolik procent tato slečna pracuje ve svém zaměstnání?

    Odpověď byla - na 60 procent. Dívka se ihned ohradila, že pracuje více.

    Zkusil jsem tedy další otázku: Na kolik procent svých možností a schopností tato slečna pracuje?

    Odpověď byla pro mě překvapující - na 95 procent.

    Její kamarádka a kolegyně, která přišla s ní, reagovala slovy - vždyť ty opravdu někdy lítáš naprosto zbytečně! Tím se vše vysvětlilo. Slečna totiž oproti lidem, kteří jsou schopni pracovat na 100 procent, pracuje opravdu jen na 60, aspoň tak bych to viděl jako zaměstnavatel. Ona se však mohla přetrhnout, protože zřejmě nepracovala ekonomicky nebo vykonávané práci dobře nerozuměla, což se mi později potvrdilo.

    Přesná otázka by v tomto případě byla: Jak efektivně, jak účinně pracuje?

    Jako další otázku jsem stanovil, na kolik procent je tato slečna odborně zdatná při práci, kterou vykonává?

    Odpověď byla - na 60 procent.

    Zeptal jsem se tedy, na kolik procent by musela být odborně zdatná, aby pracovala aspoň na 80 procent?

    Odpověď - na 75 procent.

    Dále jsem zadat, na kolik procent by tato slečna mohla být odborně zdatná, kdyby pro to udělala maximum?

    Odpověď - na 70 procent.

    Z toho lze usoudit, že na tuto práci "nemá", což se opět potvrdilo. Dívka přiznala, že není ve své práci spokojená a hledá si jiné místo.


    Příklady dalšího využití

    Kyvadla lze využít ke zjišťování toho, pro jakou práci mám talent, co by mě bavilo, na kolik procent jsem schopen být v práci spokojen, jaká pracovní doby by mi vyhovovala, v kolik hodin mám jít spát, kolik hodin spánku potřebuji nyní, kolik když jsem fit, v kolik hodin je pro mě ideální jít spát, když jsem fit, jakým směrem mám mít ve spánku natočenou hlavu, na kolik procent je vhodné prostředí, v němž spím, atd.

    Ze své praxe vím, že ne každý léčitel - a stejně tak i lékař - je schopen pomoci každému. Proto je dobré se před návštěvou lékaře či léčitele zeptat: Na kolik procent je schopen ten a ten lékař či léčitel vyléčit právě mě, popřípadě kolik procent má léčitelských schopností? V jakém čase (od kdy do kdy), v jaké dny, měsíce, týdny je nejefektivnější, abych se léčil, šel na operaci, za zákrok, atd. Každý nám "nesedne", nejsme kompatibilní, proto je tato otázka důležitá zejména ve vztazích.

    Obdobným způsobem jsme schopni zjistit, jaká strava nám vyhovuje či nevyhovuje. Nevěřím na diety a na "šablony". Co je dobré pro jiného, nemusí být dobré pro nás. Užitečnou otázkou je, na kolik procent jsme schopni využít vitaminy (konkrétní značku) v tabletách. V případě, že odpověď bude pod 50 procent, je zbytečné tyto vitaminy užívat, tělem pouze procházejí, a musíme je tedy zkoušet jiné značky a možnosti. Jsem přesvědčen, že určité vitamíny a minerály musíme "přijídat" ke stravě, protože je ze stravy nejsme schopni přijmou v tom množství, co náš organismus potřebuje, zejména o obdobích stresů (listopad, prosinec, neděle, pondělí). Je to zejména: Vitamin B3, C, Hořčík, Vápník, Fosfor, Zinek, Selen, Jod, Rutin.

    Základní otázka týkající se stravování je: Na kolik procent se dobře stravuji? Bude-li odpověď pod 50 procent, je to špatné. Čím méně procent, tím více máte co zlepšovat.

    Pokud jde o časy (například kdy jsem nejvýkonnější, kdy mám jít spát, kdy nejlépe pracuji, kdy se mi nejlépe studuje atd.), musíme brát v úvahu, že procházíme jakousi sinusoidou a zároveň i že existuje několik ročních cyklů.

    Kyvadlem se nedá zjistit, jaká čísla vyjdou ve sportce či v jiných loteriích, protože losování není ovlivněno lidskou psychikou. Lze ale zjistit, zda máme šanci vyhrát a kdy, v tom správném roce, měsíci, dnu, čase pak musíme vymyslet, co vsadit. jak se bude vyvíjet kurs valut, burzy atd.,

    Kdo umí hledat ztracené předměty, uměl by najít například ukradené auto, lze hledat dokonce i ztraceného člověka. Ze své praxe mám několik zajímavých zkušeností.


    Příběh druhý

    Můj známý za mnou přišel s tím, že před několika lety jeho bratr odešel do zahraničí a více než dva roky se neozývá. Chtěl, abych zjistil, kde bratr je a žije-li vůbec. Nejprve jsem se zeptal kyvadla, je-li bratr naživu.

    To je poměrně složité, proto se této problematice budeme věnovat podrobněji až později. Potom jsem vzal mapu světa a kyvadlem jsem hledal, kde se právě nachází. Postupně jsem si mapu "zmenšoval", až mi vyšla švýcarsko-německá hranice.

    Po roce se bratr známého ozval - a skutečně z místa, které jsem určil.

    V roce 1997 jsem určil místo pobytu unesených dvojčat - Albánii, přibližně 20 kilometrů od Tirany. Děti byly nalezeny 10 kilometrů od místa, které jsem určil, novinářem, který šel po jejich stopách.


    Jak hledat kyvadlem na mapě

    Postup stanovení místa je následující - kyvadlem nejprve určíme souřadnice, čímž získáme místo, které nás zajímá. Tuto činnost není vhodné provádět virgulí, protože na tak malé ploše, jako je mapa, dochází k nepřesnostem. Optimální je naučit se pracovat jak s kyvadlem, tak s virgulí, protože jejich využití je rozdílné - k něčemu se lépe hodí kyvadlo, k něčemu zase víc virgule.

    Práci s virgulí si blíže vysvětlíme v kapitole o geopatogenních zónách, radonovém a radioaktivním záření, hledání nerostů, zlata, stříbra atd., kde je její využití široké.


    KONTROLA

Kontrola je při psychotronických činnostech nezbytná a nesmí se podceňovat, zejména u důležitých otázek.

Nikdy ji neprovádíme hned, ale s odstupem několika dní.

Otázku položíme takto: Na kolik procent mi šla práce s kyvadlem v ten a ten den, v tu a tu hodinu?

Další kontrolní otázka tedy bude znít: Na kolik procent mi musí to, co zjišťuji jít, aby se tomu dalo věřit? Tím si označíme v tabulce stav, kdy jsou ještě odpovědi pravdivé. Uvedu příklad:

Základní otázka: Na kolik procent jsem schopen zjišťovat vlastnosti lidí?

Odpověď: Na 99 procent.

Další otázka: Na kolik procent mi dnes jde práce s kyvadlem?

Odpověď: Na 98 procent.

Položím další otázku: Na kolik procent nejméně mi může jít práce s kyvadlem, aby odpovědi byly pravdivé?

Odpověď: Na 96 procent.

Následuje otázka: Jak dlouho můžu nyní s kyvadlem pracovat, aby odpovědi byly pravdivé?

Odpověď: 10 minut.

Již po 10 minutách se budeme ptát kontrolní otázkou, na kolik procent nám práce s kyvadlem jde? Podle ubývajících procent jsme schopni zjistit, když už je třeba práci s kyvadlem ukončit.