Jste zde


Hinduismus
Doktorka.cz

Žádný projev víry se nezdá tajemnější, a někdy i neprůhlednější, než hinduismus. Hinduismus je považován za nejstarší světové náboženství a může se datovat až do předhistorické doby. Někteří jej nazývají "muzeem náboženských přesvědčení" nebo "encyklopedií náboženství", neboť obsahuje širokou škálu praktik a názorů, z nichž mnohé si vzájemně protiřečí.

 

Hinduismus nemá jediného zakladatele, sjednocené učení, ani ústřední organizaci, která by jej kontrolovala a šířila. Do svých různých sekt přijal a vstřebal dávná i novější náboženství. Stovky indických vesnic mají množství chrámů, kde jsou prostřednictvím nejrůznějších rituálů a praktik uctívána místní božstva. Pružnost hinduismu a jeho schopnost přijímat názory jiných náboženství vede k výrokům jako: "správné jednání a správné chování jsou důležitější než správná víra" a "všechna náboženství jsou jedno".


Hinduismus je vírou 79 % indické populace a ve světě má více než 647 milionů stoupenců.


Při takové různorodosti ve víře a v praxi je obtížné hovořit o společném jádru víry, aniž bychom se nezmínili o očividném: ne všichni hinduisté sdílejí všechny články víry. Avšak obecně existují určité společné způsoby, jak hinduisté chápou lidstvo a vesmír. Mnohé z nich se nacházejí v hlavních svatých písmech hinduismu, k nimž patří védy (sepsány kolem r. 1000 př. n. I.), a upanišady, komentáře k védám.


Hinduisté věří, že všechny věci - ať už lidé, hmyz, rostliny, nebo bohové - pocházejí z bráhmanu, neměnného základu veškeré skutečnosti a existence. Starobylé hinduistické učení přirovnává bráhman ke kusu soli; když se rozpustí v poháru vody, není ani vidět ani cítit, ale přesto vcelku převažuje. Tedy podle jejich přesvědčení veškerý život pochází z bráhmanu a vrací se do něj.


Všechny živé bytosti jsou chyceny v nekonečném koloběhu rození a umírání. Tedy átman (duše uvnitř těla) putuje z jednoho těla do druhého, ať už je to tělo hmyzu, člověka, nebo boha. V těle bude duch trpět, rozkládat se, umírat a putovat do další formy. Nové působiště duše závisí především na chování jednotlivce v předchozím životě. Dobré nebo špatné chování neboli karma bude příslušně odměněno nebo potrestáno buď v současném, nebo v budoucím životě. Víra ve stěhování duše podpořila silný kastovní systém, jenž v indické kultuře převažuje.


Většina hinduistů se v prvé řadě snaží o to, aby se znovu zrodili do vyššího stavu. Tedy se zaměřují na správné chování, které přísluší jejich konkrétnímu postavení a kastě. Tyto normy chování se nazývají dharma. Avšak jen málo lidí dokáže hledat stav mókša, vysvobození z pout samsáry, což je nepřerušené kolo zrození, smrti a nového zrození. K dosažení vysvobození používají různé myšlenkové školy různých cest. Většina z těchto cest vyžaduje asketismus a vysvobození skrze meditaci.


Lidé ze Západu mohou znát cestu poznání, která také vede ke stavu mókša. Tato cesta vyžaduje, aby se věřící soustředil na jednotu bráhmanu a átmanu. Různé formy jógy (slovo znamená sjednotit nebo usilovně pracovat) jsou vedeny duchovními učiteli, zvanými guruové. Kázeň vyžaduje dodržování mravní čistoty, meditaci, ovládání těla a umlčení smyslového vnímání. Jogíni, kteří dokážou změnit a dokonce zastavit srdeční tep, zaujmout obtížné tělesné polohy a pozoruhodně ovládat svůj dech, nepřestávají fascinovat pozorovatele ze Západu.


Další rysy hinduismu, na Západě běžně známé, jsou silný kastovní systém a tři bohové: Višnu (udržovatel), Šiva (ničitel) a Brahma (stvořitel).




Uvedeno ve spolupráci se serverem www.doktorka.cz


Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce