Islám znamená vzdát se neboli podřídit se vůli jednoho Boha, Alláha. Základní vyznání islámu je: "Není Boha kromě Alláha, a Muhammad je jeho prorok." V roce 610 n. I. přinesl anděl Gabriel proroku Muhammadovi první z mnoha zjevení od Alláha. Nakonec byla tato zjevení sebrána do svatého písma koránu, jenž je považován za doslovné slovo Boží. Korán konkrétně popisuje vnitřní přesvědčení a mravní požadavky kladené na věřící.
Pět pilířů islámu vyžaduje neochvějnou poslušnost Alláhovi, věrnost, která proniká každým dnem muslimova života. Tyto pilíře zahrnují víru v základní vyznání víry (není Boha kromě Alláha a Muhammad je jeho prorok); modlitbu včetně rituálních modliteb pětkrát denně; hadž neboli pouť do Mekky, která se očekává od všech věřících; půst během denního světla po dobu měsíce ramadán; a zakát, daň používanou k péči o chudé a postižené. Přestože prvotní skupiny považovaly džihád (svatou válku) za šestý pilíř, jako takový nebyl islámskou komunitou nikdy přijat.
Alláh volá všechny lidi, aby jej uctívali. Až přijde poslední den, budou vzkříšeni mrtví a buď půjdou do nebe, nebo budou potrestáni v pekle. Protože lidé jsou pyšní a neposlušní, Alláh poslal mnoho proroků jako posly, z nichž největší je Muhammad. Přesto Satan stále svádí z cesty mnoho lidí, kteří by jinak byli spaseni.
Význačným rysem islámu je víra ve společenství věřících, od kterých se požaduje, aby na zemi nastolili sociální a ekonomickou spravedlnost. V počátcích islámské historie se toho často dosahovalo džihádem neboli svatou válkou. Účelem džihádu nebylo vynutit přestup na víru, ale získat politickou moc, tak aby se jednotlivé země nasměrovaly v souladu se zásadami islámu. Islám je druhé největší náboženství na světě s více než 840 miliony věřících.
Pokračování příště |