Křesťanství je založeno na životě Ježíše Krista a představuje největší náboženství na světě, s více než 1,5 miliardou věřících. Ježíš byl Žid, který se narodil kolem roku 7 př. n. 1. a který hlásal, že království Boží přijde v budoucnosti, ale že se už také projevuje v přítomnosti.
Přestože se Ježíš považoval za naplnění židovského Starého zákona, odmítl židovské očekávání nacionalistického mesiáše. Místo toho přišel na zem jakožto Syn Boží, mesiáš, jenž může odpouštět hříchy a bude vystupovat jako konečný soudce na konci času.
Ježíš předložil "novou smlouvu", která zdůrazňovala, že ti, kdo v něj věří (a prostřednictvím něj v Otce), budou zachráněni před smrti.
Evangelia zaznamenávají tuto "dobrou zprávu", že Ježíš, který byl plně člověkem a plně Bohem, zemřel na kříži, aby odčinil hříchy svého lidu. Po své smrtí a pohřbení byl Ježíš vzkříšen a zjevil se mnoha svým stoupencům. Po svém pobytu na této zemi se Ježíš vrátil k Otci.
V životě jeho stoupenců se teď aktivně projevuje Duch svatý (třetí část Trojíce, jež tvrdí, že je jeden Bůh ve třech osobách: Otec, Syn a Duch svatý). Víra v Ježíše Krista křesťany ujišťuje, že jejich hříchy jsou odpuštěny, a slibuje jim věčný život v nebi.
Křesťanství se vyznačuje požadavkem, aby se věřící změnili a dodržovali přísné mravní poselství, které zdůrazňuje milovat nepřátele, konat dobro vůči lidem, kteří člověku ubližují, a chovat se k bližním tak, jak si člověk přeje, aby se ostatní chovali k němu.
Křesťanská etika vyžaduje, aby věřící soucítili se slabými, nemocnými a nesvobodnými. Od učedníků, kteří z lásky k Bohu chtějí plnit jeho vůli, se očekávají dobré skutky zde na zemi. Přesto nikdo nedosáhne dokonalosti a musí najít odpuštění a věčnou spásu skrze víru v Ježíše Krista.