Jste zde

Velikonoce od A do Zet
Roman Přikryl


Víte proč se slaví Velikonoce? Musím se přiznat, že já jsem donedávna tušil, že oslava svátků velikonočních má spojitost s mrtvých vstáním Ježíše Krista. Ovšem pravá podstata mi zůstávala utajena. Proto jsem se vydal po stopách oslavy Velikonoc do encyklopedických análů a výsledky svého bádání Vám nyní rád předkládám. Velikonoce jako Velká noc (v judaismu pesach) je hlavním, sedmidenním, každoročně se opakujícím svátkem na památku legendárního odchodu Židů z Egypta. Vyvinul se z původních slavností spjatých se začátkem zemědělských prací. V předvečer svátku (14.dne měsíce nisanu) se upekl roční beránek, jehož maso se pojídalo na hostině s macesy. První a sedmý den svátku se nepracovalo, celý týden se prováděly různé oběti a dodržovaly se rituální zvyky. Tyto starobylé obyčeje se časem měnily, základní obsah svátku se však zachoval dodnes. Velikonoce jako největší svátek křesťanského náboženství oslavuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista umučeného na kříži. Původně se svátek velikonoc slavil ve stejném období jako pesach; teprve I.nicejský koncil 325 stanovil, že velikonoce se musí slavit první neděli po jarní rovnodennosti a úplňku měsíce, odděleně od židovského svátku. Velikonoce se tak staly pohyblivým svátkem. Od 4.století se stalo zvykem, že věřící se na tento velký svátek připravovali čtyřicetidenním půstem (takzvaný velký půst od Popeleční středy do velikonoční neděle - Velké noci). Svátky a obřady vázané na křesťanské velikonoce vytvářejí tzv.velikonoční cyklus, začínající celonoční pobožností zvanou velikonoční vigílie ("matka všech vigílií") těsně před velikonoční nedělí (Hod Boží velikonoční) . Týden po velikonoční neděli (velikonoční týden, oktáv) následuje Bílá neděle, 40.den slavnost Nanebevstoupení Páně, 50.den slavnost Seslání Ducha svatého (letnice). Na tento cyklus navazuje slavnost Nejsvětější Trojice a Těla a Krve Páně (Božího těla); první slavnost připadá na první neděli po letnicích (čtvrtek). Slavnost Těla a Krve Páně je slavena na počest svátosti oltářní (eucharistie), kterou podle evangelií ustanovil Ježíš Kristus při poslední večeři na Zelený čtvrtek. Pohyblivým svátkem je rovněž Popeleční středa ("škaredá středa"), která je prvním dnem čtyřicetidenního předvelikonočního půstu; následuje po masopustním týdnu. Velikonoce v lidových tradicích prosluly mnoha zvyky a obyčeji, které souvisejí s oslavami probouzející se přírody (pomlázka jako symbol předávání síly, zdraví a svěžesti mladého proutku, polévání vodou zahrnující mimo jiné prvek kultické očisty, malování vajec jako atribut příslibu krásy života vznikající ze zárodku, vysévání obilí) či se starými mytologicko-náboženskými obřady (pečení velikonočního beránka ), jež vytvářejí bohatý folklórní rámec velikonočních svátků obrody, radosti a naděje. Vidíte jak je ta historie krásná a zajímavá? Užijte si velikonoc dle svého. Myslíme na Vás. Použitá Literatura: Malá československá encyklopedie, Academia, 1987, sv.6 Š-Ž