Fejeton o zubních lékařích
Celostní medicína

Máte strach ze zubaře? Proč? Není to téma k zamyšlení?

Vzpomínám si, jak jsem před nedávnou dobou seděla v čekárně právě oné ordinace. Vedle mě seděla maminka se dvěma malými dětmi. Ten mladší, v předškolním věku, si s něčím hrál a nevěnoval pozornost ani zdravotní sestře, která vyšla do čekárny pro průkazy pojištěnce. Za to na tom starším už bylo znát, že ví, co se za zavřenými dveřmi, do kterých za chvíli také vstoupí, děje. Byl mírně bledý, strnule seděl na lavici a držel matku za ruku. O čem konkrétně asi přemýšlí? Napadly mě dvě možnosti: Za prvé už mohl prožít vyšetření, na které nerad vzpomíná, nebo podlehl strašení svých spolužáků či kamarádů. Každopádně to na něj působilo. Matka jen nepřítomně hleděla na mladšího chlapce a ustrašenějšího hladila po kudrnatých vlasech.

Je to hloupé. Proč by zubař měl být podnět k zastrašení dětí? Je to člověk jako každý jiný, který jde po práci za svou rodinou, přemýšlí, co uvařit k večeři a jestli už děti udělaly úkoly do školy… A ke všemu SE SNAŽÍ ODSTRANIT VÁŠ PROBLÉM.

Já chodím ke své zubařce ráda. Už od malička. Našla jsem si na to totiž jiný pohled. Představte si to: Posadíte se do toho úžasného křesla, které jezdí nahoru a dolů, různě se dá polohovat a ke všemu na Vás svítí světlo jako na modelku při fotografování. Tak se přeci usmějte! Otevřete ústa a lékařka už má zábavu. Že Vy ne? To není pravda. Můžete si prohlížet obrázky po stěnách, nebo jaký má sestřička zajímavý účes… a ještě k tomu se můžete krásně zaposlouchat do oblíbené písničky, kterou právě hrají v rádiu. Pohoda, ne? Ani nevíte, že jste u zubaře. Teď si určitě myslíte, že s vrtáním zubního kazu jsem se ještě nesetkala, ale pravdou je, že sladkosti jsou moje slabost, takže jsem v zubní ordinaci častým hostem…

Co z toho plyne? Nikdo po Vás nechce, abyste se k zubaři přímo těšili, ale určitě není nutné se bát…