Jak se dožít 140 let XVI.
Stanislav Brázda

PSYCHIKA
Vědecká obec již nepopírá, že psychika ovlivňuje fyzické zdraví. Je -li např. někdo v rodině těžce či dokonce nevyléčitelně nemocen, trpí psychicky celé okolí nemocného. Přišel jsem do styku s mnoha lidmi, kterým zemřel partner na rakovinu a mnoho z nich po určité době rakovinou onemocnělo. Podle mne byl příčinou stres ze smrti svého blízkého a protože podle mé teorie jsou rakovinové viry přenosné, tak zdravý organismus těmto virům odolával, ale zeslabený organismus - "zablokováním" ze stresu ne a proto podlehl. Příliš starostí, nezvladatelný tok informací a nadměrné množství podnětů, rychlost techniky,velké zatížení paměti a činnosti mozku obecně, velká námaha, zmatek, atd.vyvolá stres (trvalý stres je příčinou deprese, což již je duševní porucha)

Stres je předstupeň osamělosti a osamělost je velký problém duševního zdraví. Z mozku přichází velké množství nervových impulsů. Tím dojde k napínání svalů, adrenalin v krvi stoupá, všechny buňky v organismu jsou ovlivněny. Tep srdce se zrychluje, proto stoupne krevní tlak, více krve se tím dostane do svalu a méně do vnitřních orgánů a kůže, dále se zrychluje dech, slezina začne vylučovat do krevního oběhu více červených krvinek, játra začnou vylučovat glukózu, čímž v konečném důsledku stoupne hladina cukru v krvi. To je podle mé teorie důsledkem neschopnosti organismu bránit se rychlému odběru energie, vitaminů, minerálů a dochází k "zablokování" organismu", aby v důsledku stresu nedošlo ke smrti. Po té již můžeme pozorovat důsledky stresu- nespavost, agresi, neovladatelný strach, noční můry , atd.

Dnes už lékaři již vědí, že lidské tělo nelze oddělit od duše. Konflikty, rozčilování, mohou vyvolat příznaky nemocí, později nemoc. To zapadá do mé teorie o vzniku nemoci, kdy po "zablokování" organismu je organismus schopen bojovat proti nemocím cca 2 až 8 let, kdy se příznaky nemocí objevují, ale není co léčit, po určité době, pokud se organismus "uměle neodblokuje" již dochází k nemocím.Problém je v tom, že většina lékařů nemá dostatek času a možností zabývat se vnitřním životem pacientů , jak by bylo potřeba.

Každý dobrý lékař ví, že psychologické faktory hodně ovlivňují tělesné procesy a fyzické zdraví, čím mohou vyvolat nemoc. Moderní medicína vychází z fyziologie, biochemie a znalostí biochemických odlišností, které vyvolávají nemoci. To však nepopírá důležitost psychologických dimenzí a proto mnoho lékařů nechce vyvolávat umělé konflikty, což se bohužel někdy děje a to je v neprospěch pacientů. Spolupracuji s lékaři, kteří uznávají alternativní způsoby léčby a sami si některými alternativními způsoby pomáhají, i když to pro nepochopení druhých lékařů tají.