Co nám prospěje všem III.
Iva Hédlová

Čím je obezita vyvolaná?

Nejčastější příčinou obezity je porušení rovnováhy mezi příjmem a výdejem energie, čili příjem potravy neodpovídá energetickému výdeji pohybem. Organismus se v takovém případě ocitá v pozitivní kalorické bilanci. Lidově řečeno - moc jíme a málo se pohybujeme. Ten, kdo se pustí do boje s nadbytečnými kilogramy, musí tedy snížit energetický příjem, aby byl nižší než energetický výdej.

Část lidí s nadměrnou hmotností se vymlouvá na to, že mají dispozice k tloustnutí v rodině. Musíme připustit, že dispozice k ukládání tuků je u některých osob větší, vlivem genetických a hormonálních faktorů . Ale často je pravdou, že více než obezita se dědí rodinná kuchařka.

Otylost často vzniká již v dětství, kdy některé maminky a babičky jako projev lásky děti překrmují. Otylost není známkou zdraví, překrmování v dětství je danajský dar, protože může vést k rozmnožení tukových buněk, které si sebou potom nese dítě do života. Takový jedinec bude mít celý život problémy s nadbytečnými kilogramy. U žen často dochází k nabírání kilogramů v období hormonálních změn, jako je těhotenství, doba po porodu a klimakterium. Na vzestupu váhy se ale podílí zpravidla změna stravovacích návyků nebo snížení tělesné aktivity.

K vzestupu hmotnosti dochází plíživě. Řada obézních se přejídá proto, že má nějaké problémy. Jídlo jim slouží k potlačení úzkosti, deprese apod. Nejrůznější pohybová aktivita zvyšuje výdej energie, který vyvolá váhový úbytek . Pravidelná tělesná aktivita, přiměřená zdravotnímu stavu, se tedy musí stát nedílnou součástí našeho životního stylu. Rozhodující není, jakého váhového úbytku dosáhneme během prvního měsíce, o úspěchu lze hovořit v případě, že sníženou tělesnou hmotnost si uchováme pokud možno trvale a změna celkové životosprávy se stane denní zvyklostí.

Abychom si mohli správně spočítat náš příjem i výdej energie musíme znát měrné jednotky. Nejpoužívanější jednotkou energie je 1 kJ.

1 kcal = 4,2 kJ
Výdej energie je tvořen dvěma částmi:

Základní složkou je bazální metabolismus, který organismus nezbytně potřebuje ke své existenci. Pracovní složku tvoří energetická hodnota veškeré činnosti spojené se svalovou prací.

Většina lidí s nadváhou se méně pohybuje i při rutinních aktivitách denního života doma i v zaměstnání. Neměli bychom např. používat výtah, kam můžeme dojít pěšky, tam nejezdit autem nebo jinými dopravními prostředky. Při běžné chůzi vydáme 11x více energie, než při sledování televize, při pomalé chůzi pak 9x.

Lidé bez dostatečného pohybu jsou dvakrát až třikrát náchylnější k chorobám srdce a krevního oběhu, třikrát až čtyřikrát častěji umírají po prvním infarktu ve srovnání s těmi, kteří jsou pohybově aktivní. Dlouhodobá nečinnost a nedostatek pohybových podnětů představují nezdravý a nepřirozený stav. Vzhledem k epidemii kardiovaskulárních chorob musíme konstatovat, že přiměřený pohyb je nevyhnutelný. V posledních letech vítězí teorie, že k udržení zdraví stačí i pohyb menší intenzity, prováděný ovšem pravidelně, systematicky a dlouhodobě.

Pro pohyb, stejně tak jako pro všechno ostatní platí heslo: všeho s mírou.

Vysloveně nebezpečné může být, když člověk po padesátce začne tvrdě trénovat, když před tím několik desítek let prolenošil.Na druhé straně není nikdy pozdě začít s postupným vytrvalostním tréninkem. Nebojme se pohybu, nebojme se běhání a rychlejší chůze, nikdo jiný to za nás nemůže udělat. Nemáme co ztratit, protože docela určitě zvýšíme svoji výkonnost a také postavíme hráz kouření, obezitě a vysokému krevnímu tlaku. Budeme-li se tedy pohybovat rozumně, máme rozhodně šanci utéci nejen prvnímu, ale i dalším infarktům.

Adekvátní a vhodně dávkovaná fyzická aktivita má řadu blahodárných účinků. :

• podstatně přispívá k ekonomickému chodu krevního oběhu při zátěži střední, ale i vyšší intenzity
• příznivě ovlivňuje svalovou sílu, koordinaci pohybů a svalové napětí, což ve svých důsledcích snižuje výskyt bolestivých a kloubních obtíží
• je jedním z nejznámějších a nejméně škodlivých uklidňujících prostředků. Náš mozek při zatížení produkuje látky (endorfiny), které snižují práh bolesti a vedou k lepšímu vyrovnání se s psychickou zátěží
• pomáhá udržovat optimální váhu. Při každodenní dvoukilometrové procházce (cca 30 minut), spálíme navíc 450 kJ ,což odpovídá v ročním průměru šesti kilogramům tuku, který spálíme
• má tendenci snižovat výskyt výše uvedených zdravotních komplikací.
• Optimální efekt můžeme očekávat jen při optimálním dávkování

Jsme-li netrénovaní, platí zásada, že začínáme velice pozvolna. Základním prvkem je vytrvalostní trénink, nejlépe chůze, později rychlá chůze, nebo její střídání. Je vyzkoušeno, že tento typ pohybu je velice účinný a velice příjemný. Máme-li oblíbené jiné druhy sportu (aerobik, gymnastika, plavání, běh nebo kolektivní sporty) můžeme je bez obav provozovat.

My se ale zaměříme hlavně na chůzi, která je nenáročná na prostředí, cvičební pomůcky, cvičební oblečení apod. Účinnost je stejná jako u jiných sportů a nepřipadá nám složitá. (Velice vhodné je cvičit tzv.Tibeťany, které zharmonizují tělo i ducha,ale ti jsou již předmětem kurzu)