Bdělé vědomí II.
Milan Vorel

Jak začít?

Praxe je vlastně jednoduchá, uvědomujte si co nejvíce ze sebe i svého okolí, zaměřujte se na to co prožíváte, vnímáte, myslíte, mluvíte atd. Můžete si to zkusit hned teď. Díváte se na monitor a vaše oči sledují jednotlivé řádky textu. Uvědomte si kde sedíte a v jaké poloze máte tělo, ruku na myši, jak dýcháte a vůbec celé prostředí okolo vás. Uklidněte myšlenky a zpozorněte, nic víc jenom vnímat. Čtěte text a snažte se ho vnímat. Když teď píšu tyto řádky, vnímám jak prsty běhají po klávesnici, jak se dívám na monitor a uvědomuji si polohu mého těla i zvuky okolí.

Úplně nejjednodušší (relativně) je jít po ulici a zkusit být bdělý jenom chvilku, než dojdete tam k té křižovatce, jenom těch pár kroků. Uvidíte, že to není nic jednoduchého, takto si uvědomte maličkosti, jako je obouvání bot, nastupování do auta atd.

Zkuste také k někomu přijít a něco mu říct, bděle. Vyslovujte slova zřetelně a pomalu, nic ve spěchu, jste v meditaci. Uvidíte jaká je to změna, oproti normálnímu nevědomému mluvení, kdy namluvíte tolik zbytečných slov. Dále můžete zkoušet všechno co vás napadne, bděle jíst, chodit, číst, dívat se na televizi, hrát počítačový hry, nebo třeba nakupovat v obchodě.

Z počátku je velmi těžké pozornost udržet na delší dobu, později je to stále snazší i ve vypjatých situacích. Časem se vytvoří jakési bdělé pozadí, které si uvědomuje věci okolo sebe sama, udržení pozornosti začne fungovat automaticky, aniž byste se na něj tolik zaměřovali. Ještě později vám bdělost přijde úplně samozřejmá a přirozená, dokonce se budete divit, proč to taky ostatní lidé nevnímají.

Nemusíte říkat: "právě teď sedím, právě teď jdu, právě teď dýchám" - jde to i bez myšlenek, prostě si nic neříkejte a dělejte to.

A co teď na konci tohoto odstavce? Jste stále bdělý? Co váš dech a poloha těla?

Bdělost a chůze

Chodíme, často, denně. Chodíme pro peníze do banky, na oběd, nakupovat, do kina. Chůze se stala automatickou činností, chodíme abychom někam došli, naše kroky mají cíl. Kolikrát ani nevíme, kudy jsme šli a co jsme viděli po cestě. Naše mysl je zaměstnaná každodenním přemýšlením.

Přitom v chůzi můžete objevit nejkrásnější meditaci, je to jednoduché, stačí jít a dívat se okolo sebe, nechat na sebe působit prostředí, uklidnit mysl, prohloubit dech a být. Najednou zjistíte, že chodíte rádi, jenom tak. Nepotřebujete jít někam, nemusíte mít cíl, sama chůze se stane cílem - tím nejkrásnějším.

Pokud budete pozorní při chůzi, začnete to cítit, tu energii, pohodu, vaše kroky budou jiné. Začnou to také cítit lidé okolo vás, ať jdete kamkoli, vaše chůze bude jako procházka v lese, klidná a naplňující. Lidé okolo vás si začnou říkat: ten člověk má dneska dobrý den, ale vy žádný lepší den mít nebudete, všechny vaše dny budou dobré.

Jednoho dne jsem šel, od nikam, neměl jsem cíl, byl podzim a padalo barevné listí, vítr si se mnou hrál. Sleduji svůj dech, pozoruji barvy a listy jak poletují ve větru. Chvíli jdu a potkám človíčka. Zastaví se a povídá: "Kampak jdeš v tomhle počasí?", "jdu se projít, do lesa", odpovídám. "A proč jdeš do lesa?, houby už nerostou." Je to trochu škoda, že jsme z chůze udělali pouze prostředek k zisku a dosažení našich cílů.

Bdělost a dech

Pozorování svého dechu je jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak utišit mysl. Není nutné měnit rytmus vašeho dechu, nemusíte dělat vůbec nic. Přesto pokud pozorujete dech, trochu se prohloubí. Pokud vnímám svůj dech, pravidelný nádech a výdech, po chvíli mám pocit jakoby mě tento vzduch pročišťoval. S každým nádechem jsou myšlenky slabší a pozornost ostřejší, jakoby se ve mě proháněl vítr.

Několik rad

Zde je několik postřehů a rad:

• Nesnažte se proti myšlenkám bojovat, nebo je zapudit, jenom je tím posílíte. Pokud je chcete oslabit, zaměřte se dovnitř sama sebe a vnímejte svět okolo, aniž byste ho hodnotili.
• Začněte den meditací, utišení myšlenek na počátku dne je důležité, je to takový malý rituál.
• Bdělost zkoušejte ve všech situacích, z počátku je snazší udržet bdělost když jste sami, při chůzi a jednoduchých činnostech.
• Na začátku je praktikování bdělosti obtížné při jednání s lidmi a ve vypjatých situacích, postupem času se toto stává tím nejkrásnějším.
• Je snazší začínat hned ráno, než se snažit udržet pozornost uprostřed dne.
• Pokud jste unavení a v nudné situaci, kde máte potíže s bdělostí, změňte tuto situaci, nebo udělejte něco nevšedního.
• Pokud na bdělost nemáte vůbec náladu, ani vás to zrovna nebaví, přečtěte si nějakou knihu nebo článek, který vás motivuje, také je dobré si vyměnit zkušenosti s někým kdo bdělost praktikuje, pošlete mi mail.
• Můžete si vytvořit denník, kam si každý den zapsat jak jste byli bdělí. Mně se osvědčila metoda známkování jako ve škole. Den jsem si rozdělil na 16hod, celý den bez bdělosti je 5, čtyři hodiny = 4, polovina dne = 3, 12 hod = 2 a celý den zůstat bdělý je za 1. Je dobré si určit cíle, součet za týden, měsíc nebo průměr za celý rok. Denník vás může motivovat, pokud budete chtít splnit předsevzetí.
• Bdělost často přechází i do snů, vznikají bdělé sny.

Pokud se přesto do bdělosti nemůžete přinutit, tak to nechte být a počkejte, až budete správně naladěni. Ať vám to rozhodování netrvá celý život.

Jenom vnímání

Po nějaké chvíli (u každého jinak dlouhá) nastane zvláštní věc. Budete se cítit odděleni od ostatního světa, najednou všechno do sebe zapadne, dokonalý systém, budete stát a dívat se na ten Matrix, na to hemžení okolo vás. Budete stát, pevně a budete přesně vědět, co se děje. Předměty okolo vás ztratí jména, nebudou velká, malá, bílá, černá, jenom budou, často se dívám na krabičky které jezdí po drahách a lidi v nich, kteří je řídí.

Jednou se mne někdo zeptal, co můžu mít z filmu v kině, pokud se nenechám vtáhnout do děje. Zkoušel jsem bdělost i při filmu, často se to vůbec nepovede, je to dost těžký. Stejně i když jsem si vědom sebe sama a dívám se na film, působí to na mě silněji. Mám z toho stejně dobrý pocit, určitě to není žádná nevýhoda, spíše naopak. Těžko se to popisuje, zkuste to sami.

Pokračování příště