Receptář nejen na prvních 10 let I. - Rakytník řešetlákový
Jaroslav Svoboda

Rakytník je keř nebo menší strom vyskytující se hlavně v Číně, Mongolsku, Nepálu, Indii a na Sibiři, nyní rozšířený po celé Evropě. Je trnitý, obvykle 2metry vysoký, má zeleno-stříbrné listy a oranžové bobule.

U nás se používá většinou jako okrasný nebo zpevňující keř na náspech u silnic, ale léčivé účinky této rostliny byly donedávna přehlíženy. Má 10x více vitamínu C než pomeranč a mnoho dalších léčivých látek (vědci uvádějí, že denní doporučenou dávku vitaminu C pokryje jedna jediná bobulka). Kromě toho je rakytník vítanou zásobárnou vitaminu A a organických kyselin. Rakytník má značné biostimulační účinky, výrazně podporuje imunitní systém, je velmi vhodný při rekonvalescenci. Podporuje tvorbu žluči a trávicích enzymů, stimuluje činnost jater a plic, reguluje krevní oběh. Pomáhá tedy při plicních nemocech, léčí žaludeční vředy a různá kožní onemocnění včetně akné, je schopný tlumit bolest a rakytníkové masti regenerují tkáně při omrzlinách a popáleninách. Rakytník také zabraňuje vypadávání vlasů. Vynikající je pro očistu organismu od toxických zplodin, dále rozpouští hleny, zlepšuje stav kloubů při revmatismu, vykazuje i protinádorové účinky. Velký boom v současné době zažívá v USA - jsou známy první pozitivní výsledky při léčbě rakoviny děložního krčku. Plody rakytníku jsou přirozeným koncentrátem všech nejdůležitějších vitamínů.

Název Hippophae pochází ze staré řečtiny a v překladu znamená třpytící se kůň. Staří Řekové totiž věděli, že zvířata pasoucí se v oblastech, kde rostla tato dřevina, tloustla a jejich srst dostávala lesklý nádech.

Pěstování:

Je velmi nenáročný a mnohostranně užitečný pro permakulturní zahradu. Dusík poutající bakterie v jeho kořenech obohacují půdu dusíkem. Snáší velmi dobře sucho (nesmí ale zaschnout po vysazení, než zakoření!). Má daleko rozvětvený a hluboký kořenový systém. Vytváří kořenové výhonky, proto ho vysazujte jen tam, kde časem jeho rozrůstání nebude na obtíž. Je ideální pionýrskou dřevinou na zpevnění dun, sutí, pro vytváření přírodních porostů na písčitých propustných půdách (např. rekultivace lomů). Jemně vláknité, středně těžké dřevo se používá v řezbářství.

Je to rostlina dvoudomá, proto je potřeba vysadit samčí i samičí keře. Samičí rostlina je ta, která plodí, proto se doporučuje vysazovat v poměru pět samičích na jednu samčí. Pozná se hlavně na jaře, podle větších zárodků pupenů.

Plody rakytníků se suší a dělá se z nich čaj. Výborné jsou kompoty, protlaky, sirupy a hlavně přírodní ovocný rakytníkový likér. Nejvíce vitaminů a ostatních biologicky účinných složek má rakytník na počátku zrání (konec léta). Jeho jediným velkým problémem je, že se velice nesnadno sklízí. Na trnitých větévkách plody drží pevně, protože nemají stopky a jsou měkké. Zpravidla se při trhání rozmačkají a šťáva předčasně vytéká. Plody se proto sbírají až v zimě - nejlépe při minus deseti stupních Celsia. V zimě se odstřihnou celé větvičky, dají se do mrazicího boxu a pak se lehce seškrabávají. Nebo v terénu rozprostřeme pod keřem plachtu a zmrzlé bobule setřeseme na zem. Protože vysokou teplotou se vitamin C „ztrácí“, je tedy velice dobré rakytníkové bobulky zmrazit. V průběhu zimního období je můžeme dle libosti konzumovat.

Zpracování:

Návod na rakytníkový likér
Sesbírané plody se naloží do osmdesátiprocentního alkoholu, tam se luhují 8 -14 měsíců.Takto připravený macerát se podle potřeby dosladí zahuštěným hroznovým moštem a zraje optimální dobu v dubových sudech. Ideální ke konzumaci je po roce zrání. Zdravý likér má tmavě hnědou barvu, intenzivní vůni a medovou chuť. Panák denně stačí k prevenci před nemocemi.

Džem z hlohu a rakytníku
1kg bobulí hlohu, 1kg plodů rakytníku řešetlákového, 1kg cukru, 1 litr vody. Omyté bobule hlohu zalijeme vodou a vaříme na mírném ohni až změknou. Potom je prolisujme přes síto. Plody rakytníku propláchneme studenou vodou a vymačkáme z nich šťávu přes husté síto nebo plátno. Obě hmoty smícháme, osladíme a vaříme na mírném ohni až zrosolovatí. Plníme do nahřátých sklenic, zavíčkujeme a sterilujeme při teplotě 90oC 15 min.

Zatím nedoceněný zůstává rakytníkový olej.
Olej z rakytníku má vysoce regenerační schopnosti, jedná se o biogenní stimulátor, který především ovlivňuje růst tkání při poškození kůže a sliznic. Má také značné baktericidní účinky. Významný je i obsah vitamínů - hlavně A, C a E a další. Při vnitřním užívání pozitivně ovlivňuje činnost jater, pankreatu, snižuje sekreci žaludečních šťáv, podporuje hojení žaludečních a dvanácterníkových vředů, zlepšuje peristaltiku a velmi dobře působí i při hemeroidech. V neposlední řadě také výrazně posiluje imunitní systém zvláště u dětí. Při vnější aplikaci je vynikající při termických i chemických popáleninách, ale také při omrzlinách a při ozařování. Zajímavá je i jeho schopnost tlumit bolest při naraženinách. Vhodný je jako podpůrný prostředek při léčbě řady kožních onemocnění (ekzémy,alergie aj.). Značný význam má i v gynekologii, např. při léčbě eroze poševního hrdla, nebo poškozené poševní sliznice. Velké množství vitamínů a dalších aktivních látek má také své nezaměnitelné místo při aplikaci oleje do koupele nebo po sprchování, kdy zamezuje vysušení pokožky a zlepšuje její kvalitu. Pro jeho výborné účinky ho lze doporučit k pravidelné péči o pokožku od malých dětí až po seniory. (Tyto informace pocházejí z www.doktorka.cz)