Úžasná síla vděčnosti - V. Všechno, ale tohle ne!
Wess Hopper

Všechno, ale tohle ne!

Se zákonem vděčnosti jsme už udělali pěkný kousek práce. Máme přátelský a hojný vesmír, nestěžujeme si na to, co máme. Na všem, co se nám v životě děje, nacházíme dobré a jsme šťastní a vděční přesně tam, kde jsme.

Co dalšího bychom tedy mohli udělat?

Ještě nějaké maličkosti zbývají.

Tu další možná nebudete mít rádi. Vím, že mně se do ní vůbec nechtělo.

Trvalo mi dlouho, že jsem jí pochopil. Věřím, že si s tím poradíte rychleji než já. Je to jen jedno slovo…….

Odpuštění.

Odpuštění každému, kdo vám kdy něco udělal a ke komu cítíte zášť.

Člověk, který vás podvedl v podnikání. Švagrová, která vám nikdy nevrátila 1000 Kč, které si od vás půjčila. Učitel, který vás nechal propadnout, aniž jste si to zasloužili. Bývalá manželka, která vás při rozvodu pěkně oškubala. Kdokoliv. Cokoliv.

Jak poznáte, že jste skutečně odpustili?

Můžete jim nefalšovaně popřát jen to nejlepší? Jste za ně vděční?

Promiňte, ale "nedovařené" odpuštění po telefonu nebude fungovat. Musíte to udělat naplno. Odpuštění neděláte pro druhé, je to něco, co děláte pro sebe.

Víme, že dlouhotrvající zášť má na vaše tělo nebezpečný fyzický vliv. Může se to projevit jako migréna, infarkt nebo rakovina. Proč byste se toho měli držet?

Charles Fillmore tvrdí, že prvním krokem ke zbavení se dluhů je zbavit dluhů každého, kdo dluží nám. To zahrnuje emocionální dluhy, které nazýváme záště. Nemůžeme dostat to, co nejsme ochotni dát.

Ve vesmíru, kde platí zákon příčiny a následku, se každá myšlenka kterou pěstujeme, k nám vrací znásobená. Zlosti jsou emocionální bomby, které se nám vždy tak či jinak vrací.

A proto každá oblast vašeho života, kde nemůžete nebo nejste schopni odpustit, blokuje váš úspěch. Jediná cesta, jak ji uvolnit, je být ochotný propustit osobu nebo situaci s vděčností za to, co vám přinesla.

Pamatujte, vesmír pracuje podle zákonů, ne podle náhody. Nejsou žádné náhody v tom, jaké lidi ve svých životech potkáváte. A protože vesmír je přátelský, tak se neukazují proto, aby nás trestali, ale aby nás učili.

Můžeme použít zákon protikladů a vědět, že existuje užitek, učební látka, dar v události, kterou zažíváme nebo člověku, kterého potkáváme. Když se díváme, tento dar můžeme najít. Ale někdy musíme mít od události určitý odstup, abychom to viděli jasně.

Konec konců, všechno, co udělali, se nás stejně netýkalo. Týkalo se to jich. Když se dostaneme do bodu, kdy jsme za ně skutečně vděční, tak jim můžeme z celého srdce popřát to nejlepší. Tím zpřetrháme řetězy zášti, které nás svazovaly a jsme svobodní k další cestě.

Poslední krok v odpuštění musíme udělat sami se sebou. Od tohoto kroku není žádný únik, protože nemůžeme dát jiným lásku nebo podporu, dokud jí nejsme schopní dát především sobě.

Chceme být vděční za všechno. To znamená odpustit sobě samým za všechny domnělé chyby a nedokonalosti v našem životě. Musíme být schopni milovat tu osobu v zrcadle.

Don Miguel Ruiz tuto myšlenku vyjádřil lépe než to dokáži já:

Když se podíváte do zrcadla a nenávidíte to, co vidíte, potřebujete závislost k tomu, abyste přežili. Pokud nemáte rádi hlavní postavu ve vašem příběhu, tak všechno a všichni v tomto příběhu se stávají zlým snem. Ale když se přijmete na 100%, pak si věříte. A všechno, co chcete ve světě dokázat, se stane.

Z mé vlastní zkušenosti vám mohu říct, že pouhý začátek procesu odpuštění a vyjádření vděčnosti ke každému ve vašem životě a v minulosti je neuvěřitelný dar pro vás samé. A toto je naplnění čtvrtého kroku zákona vděčnosti.

Přeložil Tomáš Vojtěchovský