Léčivé bylinky - Zeměžluč okolíkatá (Centaurium minus Moench)
Hana Křenková

Bylinky jsou odjakživa významným pomocníkem při léčení různých obtíží. Na co která je a jak nám může pomoci?

Popis
Hořcovitá jednoletá nebo dvouletá bylina až 50 cm vysoká s jednoduchou a jen nahoře vidlanovitě větvenou čtyřhrannou lodyhou. Dolejší listy jsou postaveny do růžice. Malé, vstřícné listy na lodyze jsou podlouhle vejčité až kopinaté, celokrajné, zpravidla pětinervé a lysé. Obojaké pětičetné květy, asi 1 cm dlouhé, červenorůžové, zřídka bílé, jsou seskupeny v bohaté vrcholíky. Plody jsou mnohosemenné tobolky úzce válcovité a asi 10 mm dlouhé. -Kvete v červenci a srpnu.

Výskyt
Je rozšířena v Evropě, západní Asii, v severní Africe a Severní Americe. U nás se vyskytuje na mýtinách a lesních loukách, na vřesovištích, na mezích a stráních.

Užívaná část
Nať (Herba centaurii)

Sběr a úprava
Nejlépe kvetoucí vrcholky nati asi 25-30 cm dlouhé se seřezávají v červenci a srpnu. Rychle se suší ve stínu nebo krátce na slunci, aby se zachovala svěží, přirozená barva. Při umělém sušení nemá teplota překročit 40°. Droga je téměř bez pachu a má velmi hořkou chuť.

Účinné látky a působení
Obsahuje hlavně glykosidické hořčiny, především glykosid gentiopikrin, alkaloid erytricin, žluté flavonové barvivo centaurein, silici a jiné látky. Hořčiny povzbuzují vylučování trávicích šťáva vyvolávají chuť k jídlu. V lidovém léčitelství oblíbený hořký čaj se připravuje z jedné části skořice, jedné části máty a dvou částí zeměžluči.

Užití
Vnitřně v nálevu jako amarum a digestivum (1 čajová lžička řezané drogy na 2 šálky neslazeného nebo oslazeného nálevu denně; pije se půl hodiny až hodinu před jídlem). Užívá se při nechutenství, žaludeční slabosti, při příznacích špatného trávení a nedostatku kyseliny solné v žaludeční šťávě, dále při onemocnění jater se sníženým vylučováním žluči a jako pomocný lék při cukrovce. Dobře slouží jako posilující prostředek při celkové slabosti a v rekonvalescenci. Podává se obvykle častěji nebo ve větším množství, poněvadž má nižší číslo hořkosti než nálev z kořene hořce žlutého. Větší dávky mohou u dětí způsobit křeče a zvracení.

Poznámka
Zeměžluč nízká (Centaurium pulchellum Druce), která nemá listovou růžici, a zeměžluč slatinná (Centaurium uliginosum Beck.), s dlouhými a zoubkovanými listy, jsou značně podobné zeměžluči menší. Obsahují rovněž hořčiny, ale jen ojediněle se sbírají. Při sběru zeměžluči je nutno ponechat na místě větší počet nedotčených rostlin, aby se zase rychle rozmnožila. Nikdy nevytrhávejte rostlinu s kořeny!



Zdroj: Naše rostliny v lékařství, Korbelář Endris, nakladatelství Avicenum

Uvedeno ve spolupráci se serverem www.victorie.cz