(Volný cyklus článků o lidském štěstí a smyslu života.)
No, jak začít? Dnes je únor, sněhuláčkové datum, roku 2009 a právě jsem se rozhodl začít cyklus volně navazujících článků, ve kterých se chci věnovat možnostem rozvoje lidského vědomí, psychiky a mozku. Zní to možná vznešeně, ale budu se snažit psát co nejvíce hovorovým způsobem, bez odborných názvů a výrazů.
Štěstí, co je to štěstí? Já vím, muška jenom zlatá ? jak se praví v jednom starším českém filmu. Jisté je, že kvalitu života každého člověka ovlivňuje jeho myšlení, zpravidla jsou to negativní myšlenky strachů a obav, obav z toho, co bude, obav z toho co je, hlavou spousty z nás se stále dokola honí myšlenky jak přežít, kde vzít více peněz, jak zabezpečit, uživit, rodinu, jak přežít v zaměstnání, zvládat stres, nepříjemné povinnosti, zkoušky ve škole, špatné známky, atd, atd, …prostě strach z toho, co bude.
Druhý druh negativních myšlenek jsou vracející se myšlenky lítosti a sebeobviňování, cože jsem to v minulosti udělal, provedla, nesplnila, nebo zanedbal.
No vidíte, chci psát o štěstí, o pozitivním přístupu k životu a začínám hezky ostře a negativně. Podstatné v lidském životě je uvědomění si, že prvotní impulz k jakékoliv činnosti a jakémukoliv chování vychází z našeho mozku, z našich myšlenek. Pokud chci něco udělat, musí o tom rozhodnout mozek, vydá příkaz a tělo provádí, mozek vymýšlí, apod.
Jsou věci jednoduché, o kterých je rozhodování hračka. Denně se rozhodujeme, co budeme snídat, kdy si uvaříme a jakou kávičku, kolik si dáme dneska piv, co si oblečeme do práce, do školy a podobně. Někdy nás při tom ovlivňují vnější okolnosti, pokud je venku mínus deset, zpravidla nejdeme ven jen v tričku apod. můžete jít v takovém počasí ven jen v tričku, proč ne, pak ale musíte počítat s tím, že za svoje rozhodnutí a následně za svoje chování ponesete následky. Výjdete si ven v tričku a pak budete nadávat, jaký je to bordel, že musíte ležet v posteli s chřipkou.
Bylo to vaše rozhodnutí jít v tričku ven, proto si za chřipku také můžete vy sami. Na tomto neumělém příkladu jsem se snažil ukázat, že vaše myšlenka, následně váš čin, vaše reakce na myšlenku, způsobí něco, událost, nebo následný řetězec událostí, které jste schopni ovlivnit hned v počátku, ve své hlavě, ve vašem mozku.
lidé jsou však od dětství zpravidla vedeni k trochu jinému pohledu na svět, postupně se naučí, že to, co je logické, hmatatelné a lehce vysvětlitelné, a to, čemu věří většina lidí, to je pravdivé. Postupně se dětem vymlátí z hlavy fantazie, svět snů a pohádek a rodiče v dobré víře přípravy dítěte na náročné podmínky nespravedlivého současného světa tvrdě určují pravidla chování a vše mystické, snové a nevysvětlitelné, to vše je zatlačováno do pozadí.
Není se čemu divit, rodiče pouze jen opakují vzorce chování, které převzali od svých rodičů a ty zase od svých. Pokud už jste ve věku, kdy si žijete svůj samostatný život, a třeba máte i děti, nepřistihli jste někdy sebe sama v situaci, kdy jste si s „hrůzou“ uvědomili –
… „tohle přece dělám jako matka, a já to jako dítě tak nenáviděla.“
Ne nadarmo říká jedno slovenské přísloví – aká matka, taká katka.
Ve spolupráci s www.macinka.cz