Harmonie, štěstí a láska pro všechny - kapitola desátá
Ing. Jan Macinka

(Volný cyklus článků o lidském štěstí a smyslu života.)

Pozitivní logický kruh:

Ale to už jsme probrali a vysvětlili si dříve - Myšlenka sama o sobě je druh vlnění, vyzařované mozkem. A mozek umí nejenom vlnění vyzařovat, vysílat, ale také vlnění přijímat.

A mozek umí vlnění vytvářet!

A to i bez naší vědomé pomoci. Vlnění jsou nejenom myšlenky, ale hlavně pocity, které z těchto myšlenek vznikají.

Vzpomínám si na jeden pokus v radiotechnice, trošku to zjednoduším. Zkrátka, když si vezmete malé tranzistorové rádio a postavíte vedle něho ještě jedno, tak to první bude hrát o něco lépe než dříve, jeho příjem radiových vln se zlepší. Závěr? Dvě rádia vedle sebe, naladěná na stejnou vlnu, hrají lépe než jedno. Připomíná vám to něco? Lidé nejsou vytrženi z fyzikální přírody, platí na ně stejné přírodní zákony. Jak říká jeden můj kamarád: "Fyziku neočuráš."

Zase jsme odbočili. Prostě, miluji sám sebe, tím také vysílám milující a pozitivní signály kolem sebe a tím vytvářím kolem sebe pozitivní ochranné pole, čímž:
a) přitahuji pozitivní lidi
b) lidé v mé blízkosti jsou pozitivně nakaženi
c) lidé v mé blízkosti se tím pádem cítí dobře
d) já se tím pádem také cítím dobře (lépe než dříve, uzavírám si logický pozitivní kruh)
e) lidé v mé blízkosti se ke mně chovají lépe než k jiným

Pozitivní ochranné pole nás nejenom chrání proti nepříjemným lidem ale tím pádem i proti nepříjemným situacím, čímž myslím nemoci, úrazy, a podobně.

Vrátím se ještě k myšlence v úvodu.Náš život je tím, co z něj naše myšlenky udělají. Ano, s tím se dá jen souhlasit. Plně vystihuje podstatu této i předchozích kapitol. Jen je zajímavé, že tato věta není módním hitem poslední doby, tuto myšlenku vyslovil Marcus Aurelius někdy před dvěmi tisíci lety.
Lidstvo tedy tyto zásady zná už dlouho, jen nebyla chuť nebo čas se těmto myšlenkám věnovat. To by asi lidé museli překonat vlastní ješitnost, nadřazenost a samolibost, překonat touhu mít stále pravdu a tuto pravdu všem dokazovat, třeba i násilím.
Pak možná by dospěli, dozráli ???

Marcus Aurelius Antoninus (26. duben 121, Řím – 17. březen 180, Vídeň) byl římský císař a filosof (přezdívaný „filosof na trůně“), představitel mladšího stoicismu. viz také - Marcus Aurelius

Vesmír je podle Marka Aurelia velkým státem, v kterém je nejvyšším zákonem boží prozřetelnost. Člověk jako moudrá bytost má pochopit její záměry a spolupracovat s ní. Ve vesmíru se nemůže dít z hlediska celku nic zlého. Neustálá změna, vznik a zánik jednotlivých bytostí patří k přirozenému chodu vesmíru, takže jen omezený lidský pohled může považovat smrt za zlo.