Bilancování a předsevzetí
Romana Přikrylová

Tak už jsme to zase udělali. V sobotu jsme si každý sám pro sebe zhodnotili uplynulý rok. Zjistili jsme, že jsme toho spoustu udělali a dokázali – ale ruku na srdce – bylo to TO důležité, co jsme chtěli? Jsme sami se sebou spokojení? Většinou ne, i když se máme za co pochválit. Jinými slovy, měli jsme velké plány a máloco se nám povedlo dodržet. To, co se nám nepovedlo, dost často souvisí s námi samými. Jsou to věci, které jsme chtěli udělat pro sebe, často to byla naše novoroční předsevzetí.

V neděli po více nebo méně vydařeném Silvestru jsme si dali nová předsevzetí. Málokoho z nás v tu chvíli napadlo, že dopadnou podobně, jako ta loňská. Na sebe prostě nemáme čas. Ať už se naše novoroční předsevzetí týkala čehokoli, pravděpodobně zněla nějak takhle: Konečně se naučím pořádně anglicky. Začnu chodit pravidelně cvičit. Zhubnu do léta 10 kilo. Přestanu kouřit. Začnu se více věnovat své manželce a dětem…. Můžete si sem dosadit prakticky cokoli.

Po novém roce skutečně drtivá většina z nás začne navštěvovat kurzy angličtiny, začne držet dietu, chodí dvakrát v týdnu cvičit…  Vydrží to tak do půlky ledna, někteří jedinci dokonce do konce ledna. Pak začneme polevovat, vynechávat, až najednou zjistíme, že už jsme tři týdny necvičili, kouření se sice snažíme omezit, ale stejně v tom jedeme dál, zase nás škrtí sukně atd. Koncem února jsme už otrávení ze zimy, málo světla a skoro žádné sluníčko nás vyčerpává a těšíme se na jaro. Jaro v nás zase probudí optimistu, mnozí si vzpomenou a začnou znovu chodit na spinning, omezí počet cigaret, tráví více času venku s dětmi. V zaměstnání je zápřah pořád stejný a my se začneme těšit na dovolenou. Konečně nastane ten slastný okamžik odjezdu na dovolenou, načerpáme energii a po návratu do práce zjistíme, že úkoly na nás počkaly, nikdo za nás nic neudělal a vrhneme se do toho kolotoče, uběhne zbytek léta, podzim, začnou ohavné plískanice, podzim postupně přejde do zimy a přiblíží se další období bilancování. Kruh se uzavřel.

Co s tím? Zkusme to letos jinak – zahoďme své fungl staro-nové předsevzetí a zkusme si dát jiné: Nebudu v práci trávit více času, než je má pracovní doba, nebo než je bezpodmínečně nutné. Zjistíte totiž, že některé věci, které neuděláte, nikdo nikdy neshání a vám zbyde čas pro něco lepšího, ať už je to angličtina, jóga, nebo cokoli. Nebudete chodit z práce tak urvaní, že strávíte večer na gauči a pak se přes sprchu přesunete do postele. Čas a energii navíc si nikde nekoupíte. Tak si šetřete ty, co máte a spravedlivě je rozdělte – mezi sebe, své blízké, koníčky a práci.

A jak to dělám já? Svá předsevzetí (v drtivé většině se týkají změny životního stylu – výživy, zhubnutí, cvičení) si dávám už před vánoci. Moji kamarádi si ťukají na čelo, že přes vánoce chci začít s hubnutím. Ale mně to tak vyhovuje – nejen, že se vyhnu pomyslnému návalu na Nový rok, ale ve skutečnosti, vánoce jsou doba, kdy mám více času na sebe a tak začnu týden před Novým rokem. Sice Silvestr mi s tím pořádně zamíchá, poruším všechna pravidla, ale není mi zatěžko je 1.ledna zase obnovit. Je to lehčí, když se má něco aspoň trochu zaběhaného vrátit, než začínat od začátku. A ono opravdu začínat s něčím hned po Silvestru, kdy je třeba si odpočinout, nebo s nástupem do práce, kde máme jiné starosti, je dost těžké. No a předsevzetí netrávit v práci více času, než za kolik mi platí (samozřejmě jsou výjimky, ale nesmí se z nich stát pravidlo) mi pomáhá dodržovat můj manžel. Hudrá a brblá, že chodím pozdě a já ho nechci zklamat. Koneckonců, i já jsem tisíckrát radši s ním než v práci.

Takže vám všem přeji krásný nový rok 2012 a úspěch v dodržování pravidel, která jsme si sami nastavili! Ať je tento rok ještě lepší, než byl ten starý a užijte si vše dobré naplno!