Jste zde

Minulé životy - poznání
Ivan Olenič

Jak jsem již uvedl, není tedy zapotřebí přejímat názory na problematiku "minulých životů" od žádné autority. Co bylo v minulosti kýmkoli řečeno by mělo sloužit jen k rozšíření vlastních názorů. Nikdo do dnešních dnů totiž nepodal žádný důkaz o tom, že minulé životy naší duše skutečně existují. Zároveň je potřeba podotknout, že ani věda se svými znalostmi není schopna podat důkazy opačné. Vše jsou tedy jen pouhé teorie a víra. Jak k tomu tedy přistoupit? Nebudu se nyní zabývat otázkami víry, ale pokusím se naznačit některá možná vysvětlení teoretická.

Je to nesmysl. Veškeré vjemy našeho života, i ty neuvědomované, se ukládají v paměti a odtud jsou vyvolávány do vědomí např. ve snech. Pokud si začneme vybavovat "vzpomínky" na nějakou vzdálenou minulost, jde skutečně jen o vymýšlení příběhů v reáliích nám nějak známých. Někdy jsme něco slyšeli, četli nebo viděli a mozek to zpracuje do věrohodného děje, který se týká jakoby nás. Jde o neškodné "bájení", trénink představivosti a útěk z nepříjemné reality všedního dne.

Něco na tom bude. Všichni jsme se učili o zákonech zachování energie. To, že celé tělo nějakou energii má, je také zřejmé. Tato energie tedy podle známých zákonů musí existovat i po smrti. Mohla by to být duše? Již Demokritos měl představu "atomární duše", která se po smrti "rozstříkne" do éteru a jednotlivé "atomy" se mezi sebou míchají, až se při vzniku nového života opět poskládají. Nejnovější poznatky genetiky hovoří o "genové paměti". Proč by geny nemohly uchovávat i takovéto informace? Pak by ovšem nešlo o naše minulé životy, ale o zachycení vzpomínek třeba někoho jiného.

Minulé životy existují. Není pochyb, protože každá bytost prochází vývojem, který se táhne napříč věky. Vše vzniklo v jediný okamžik a je podřízeno linearitě. Svědčí o tom mnoho, např. popsané případy indických dětí, které si vzpomněly na svůj předchozí život ve vzdálených městech, kde se poté setkaly se svými příbuznými. Populárně-naučná literatura je dnes plná příkladů, které téměř s detektivní pečlivostí pátrají po důkazech prožitků minulého života u jednotlivých osob a tyto důkazy nalézají v matrikách, na hřbitovech a jinde.