Jemná kniha Pád do milosti je ve skutečnosti o uvědomění si přítomného okamžiku. Celou knihu máte dojem, že se točíme kolem něj. Na různé strany a do různých úhlů pohledu se potom autor zamýšlí tu a tu zase támhle nad tím, jak buď z tohoto stavu odcházíme, nebo jak jeho prožívání utkvívá v našem podvědomí. Je to kniha košatá, velmi hezky napsaná, i když to není prvotně lehké dílo. Někdy jsem měla pocit, že utíkám, že nechápu a musela jsem se vracet. Někdy jsem měla pocit, že je text zase příliš lehký, až sluníčkový a kytičkový a že postrádá hloubku. Ale z omylů mne autor velmi brzy vyvedl zase nějakou statí, která přinesla zase čtenářovi stabilitu pod nohy.
Myslím si, že pro tuto dobu ještě autor probírá velmi těžké téma, které je sice možná logické, ale v dnešní přestresované době ještě velice obtížně praktikovatelné. Zastavit se v přítomnosti je snad nemožné? Nebo ano? Jak to je? A to, že jsem se během čtení občas vnitřně zlobila, naznačuje jen to, že jsem se cítila v pasti – ano, tohle, o čem tady můj milý, píšeš, to bych, chtěla, ale nemůžu, protože /milion protože/. Moc ráda bych tuto knihu otevřela třeba za několik let a porovnala si, nakolik se změnila doba směrem k této knize… a nakolik jsem se změnila já. Dle mého názoru lehce nadčasová kniha.
Na druhou stranu, komu se už podařilo se v životě usadit tak, že toto umí, pro toho může být tato kniha požehnáním a oním vytouženým pádem do milosti. Do toho osvobozujícího okamžiku absolutního nelpění a jen prociťované všeobjímající lásky.
Ale jak je to těžké, podívejte se na ukázku, vždyť svět kolem nás je jedno velké duchovní smetiště:
„Mlčení nás odzbrojuje, a proto před ním tak často utíkáme. Celá naše společnost je čím dál tím hlučnější. Minulý týden jsem v autě míjel skupinu středoškoláků, kterým právě skončilo vyučování, a tak šli ze školy domů. Všichni měli mobily. Bylo jich sedm nebo osm a všichni buď telefonovali, nebo posílali textové zprávy. Vůbec se mezi sebou nebavili, ani nevnímali svoje okolí. Pomyslel jsem si: „To je blázinec! Skupina mladých lidí jde společnou cestou domů a přitom je každý sám.“
Dostali jsme se do bodu, kdy nás ticho a přítomný okamžik natolik děsí, že i když máme možnost být spolu, snažíme se rychle zaměstnat něčím jiným jiným. Jsme spolu jenom fyzicky, duchem jsme nepřítomní! I když spolu půjdeme domů, budeme si povídat s někým jiným. Děláme dvě věci najednou, jenom aby nenastalo skutečné ticho nebo opravdová komunikace….“
A třeba v takovýchto chvílích a na těchto místech Pádu do milosti si uvědomíte to, jak pokřivený je dnešní svět. A to je dobře, za sebe říkám, více takových knih, protože to je právě ta chvíle, kdy jsem si u čtení říkala, jak moc mě to čtení bolí! Já nechci žít toto! Proboha, co moje děti, budou žít tenhle hnusný hlučný život. Ne, ne ne…
Autor má na mnohé věci našeho běžného života zvláštní názory. Někdy ne úplně konvenční nebo nějak typické pro různé duchovní směry. Jeho názory na narození, které bere jako obrovský šok, to vtělení se do těla, jsou třeba pro mne tím, co si budu pamatovat zejména proto, že s tím vnitřně ne moc souhlasím. Nebo se tomu bráním? Faktem je, že na téma narození a vplutí duše do těla, případně na téma porodní stres, si můžeme povídat dlouho a co lidí, tolik názorů. Popravdě ať už máte na život a jeho koloběh jakýkoliv názor, tak tato kniha s ním občas mohutně zatřese. A to není přitom žádné složité čtení, ale celkem příjemné jemné čtení, které doporučuji si rozdělit na vícero úseků. Aby se každý měl čas vstřebat.
Hodně mne tato kniha doprovázela v myšlenkách i v běžném dnu a u všedních činností. Měla jsem ji v hlavě.
Adyashanti (jehož jméno znamená „prvotní mír“) vyzývá všechny, kdo hledají mír a svobodu, aby si uvědomili, že dosáhnut osvobození v tomto životě je možné, a aby to vzali vážně. Učit začal v roce 1996 na žádost své zenové učitelky, u níž studoval čtrnáct let. Od té doby se jeho působením probudilo už mnoho duchovně hledajících lidí do své skutečné přirozenosti.
Je autorem řady knih (Emptiness Dancing, The Impact of Awakening, True Meditation, The End of Your World, My Secret is Silence), které zatím v češtině nevyšly. Nabízí v nich přirozené a přímé nedualistické učení, které bývá přirovnáno k učení prvních zenových mistrů a k moudrosti advaita-védanty.
Adyashanti, který se narodil v severní Kalifornii, žije se svou ženou Annie (Mukti) u sanfranciského zálivu, kde také učí, vede satsangy, víkendové semináře a tichá soustředění. Více informací najdete na adrese: www.adyashanti.org
Vydalo nakladatelství Synergie Publishing SE, 2015, www.synergiepublishing.com