Je noc. Nad hlavou máme nebe plné hvězd. Držím v dlaních Tvé ruce znám je už nazpamět Tvé malé ruce s prsty klavíristky. Kolikrát jsem je v různých dobách takto držel. Nebyly to však tyto ruce ale jen ruce Té která mi byla vždy velice blízká. Někdy byly měkké a sametové někdy plné tvrdých mozolů a jindy staré a vrásčité. Zavírám oči a před mým vnitřním zrakem opět tančí moje malá Gerta s kaštanovými vlasy svůj bezstarostný tanec. V zápětí se...
více