Bylinky jsou odjakživa významným pomocníkem při léčení různých obtíží. Na co která je a jak nám může pomoci?
Popis
Trvalý keř s plazivým kořenem, ze kterého vyhání prutovité jalové výhonky buď lysé, nebo naspodu jemně ostnaté. Ty v následujícím roce zdřevnatí a vyrůstají z nich bočné, květonosné výhonky. Mezi maliníkem a ostružiníkem -kromě plodů a trnů u ostružiny -není velký rozdíl. Maliník se liší stavbou listů. Jsou vždy lichozpeřené, na řapíku mají slabé ostny, lístky jsou obvykle naspodu běloplstnaté, ale mohou být i zelené. Plod malina se snadno odděluje od lůžka, kdežto ostružina zůstává s celým souplodím spojena a je tmavší. Kvete v květnu a červnu.
Výskyt
Roste v podhorských a horských pásmech, na pasekách, v křovinách a bukových lesích. V mnohých sortách se pěstuje jako ovocný keř.
Užívaná část
List, plod
Sběr a úprava
Sbírají se celé mladé, svěží listy. Otrhávají se obvykle bez dlouhých řapíků, aby rychleji prosychaly. Sbírají se v době květu rostliny (květen, červen, v horských polohách v červenci). Před přípravou pochutinového čaje se listy fermentuji. Suší se v tenkých vrstvách přirozeným teplem. Neuškodí krátké vystavení na slunci a pak dosušení ve stínu. Umělá teplota nemá přesáhnout 50°. Droga je bez vůně, chuti poněkud trpké a nahořklé.
Účinné látky a působení
Listy obsahují třísloviny, stopy silice, kyselinu jablečnou, vinnou, citrónovou, mravenčí a salicylovou, glykosidy (bioflavonoidy) a poměrně dost vitaminu C (plody mimo jiné i stopy vitaminu B).
Užití
Jako adstringens, mírné diuretikum a mírné cholagogum. Vodní nálev obsahuje látky stimulující hladké svalstvo a látky působící spazmolyticky. V terapii se samotné malinové listy užívají zřídka, ale jsou obsaženy ve směsích, kde tvoří velmi oblíbenou součást pochutinových čajů.
Poznámka
Malinová šťáva Syrupus rubi idaei se používá ve farmacii k zlepšování nepříjemné chuti některých léků čili jako korigens.
Zdroj: Naše rostliny v lékařství, Korbelář Endris, nakladatelství Avicenum
Uvedeno ve spolupráci se serverem www.victorie.cz