Voda - životodárná tekutina
Pavel Šácha MUDr.

Tělo musí vodu přijímat pitím asi tak 1,5 až 2,5 litru za den. Kromě toho si vodu vyrábí samo při spalování živin. Vstřebávání vody se děje v tenkém střevě a v menší části také v tlustém střevě. Děje se tak při rozdílné koncentraci - osmóze za přítomnosti minerálů sodíku a draslíku Nespotřebovaná, zužitkovaná voda se z těla vylučuje trávicím ústrojím prostřednictvím slin, žaludeční šťávy, žluči, pankreatické šťávy a střevních sekretů a stolicí. Ale hlavní výdej vody se děje močí, vodní párou při dýchání, ale voda také odchází pocením kůží.

Pitný režim- příjem a výdej se řídí konstitucí člověka, věkem, velikostí těla, aktivitou organismu a také okolním prostředím. Práce a pohyb v horku vedou k velkým ztrátám tekutin a minerálů pocením, kdy ztrácíme za hodinu i několik litrů vody, a proto musíme odpovídající množství tekutin a iontů okamžitě do těla dopravit. Nedostatek vody vyvolává pocit žízně, která je zprostředkována reflexně z tzv.centra žízně v podvěsku mozkovém jako reakce na změny v chemických a fyzikálních parametrech tělesných tekutin, především krve a mozkomíšního moku, kde se jedná především o zvýšení hustoty tekutin. Toto centrum je úzce spjato s ledvinami.

Nedostatek vody se projeví suchostí sliznic, únavností, malátností, spavostí, poruchou koordinace chůze a pohybů, snížením kožního napětí, zrychlením pulsu, poklesem krevního tlaku. U dětí-školáků často pozorujeme bolesti hlavy zaviněné napětím, stresem a nedostatkem pití. V ordinaci často pozorujeme migrenózní potíže, které ustoupí po zlepšení pitného režimu. Voda ve střevě pomáhá vstřebávání a trávení živin a při nedostatku nastává zácpa, zvláště pak spojeno s nedostatkem vláknin.

Hlavními orgány zodpovědnými pro udržování vodní a minerální bilance jsou ledviny. Zde protékají tekutiny a nastává zahuštění- koncentrace vylučované vody, ledviny se snaží zachránit pro organismus co nejvíce vody, ale tím také zadržují v těle látky pro tělo škodlivé- toxické. Vodní bilanci kontroluje hormon podvěsku mozkového (adiuretický hormon), dále aldosteron kůry nadledvinek, hormony dřeně nadledvinek a hormony štítné žlázy. Příjem vody se musí vyrovnat výdeji. Společně s vodou se do těla dostávají i minerály, vitaminy, enzymy apod.

Voda je programovatelná, když je podáváná s láskou - léčí. Je proto velmi důležité, co pijeme. Bylinné čaje nebo ovocné jsou vhodné. Džusy raději ne, pokud nejsou 100% ovocné. Často jsou ředěnou ovocnou šťávou, doslazovanou a ochucovanou a obsahují různé organické kyseliny např. citrónovou. Minerálky ? Obsahují různé druhy prvků a také plyny, např. kysličník uhličitý, sirovodík aj. Je nutné rozlišovat vody k léčení a vody k pití pro každého. Vhodné je pít minerálky s nízkou koncentrací minerálů, aby se složení blížilo hodnotám tělních tekutin a minerálních látek v krvi.

Kávu není vhodné podávat k doplňování tekutin. Udává se, že množství kávy musíme odečíst od celkového množství vypité vody.Káva nás v první chvíli povzbudí, ale může se podílet na vzniku močových kamenů. Pivo obsahuje látky, které podporují tvorbu žaludečních šťáv, usnadňuje trávení, dodává organizmu vitaminy skupiny B a hořčiny, ovšem pro každodenní pití je vzhledem k obsahu alkoholu zcela nevhodné. Mělo by být proto upřednostněno pivo s co nejnižším obsahem alkoholu nebo zcela bez alkoholu. Mléko - nemělo by se požívat jako nápoj, ale mělo by být jen součástí jiné potraviny.

Přísun tekutin zajišťuje také ovoce a plodová zelenina s vysokým podílem vody, např. broskve, rajčata, okurky, meloun.