Stín a jeho souvislost se žárlivostí
Doktorka.cz

Stín představuje tu část osobnosti, která bývá potlačena ve pro spěch jáského ideálu. To znamená, že máme představu o tom, kým bychom chtěli být, a všechno, co se k tomuto ideálu nehodí, je vytěsněno, odsunuto do nevědomí. Protože se však to, co je nevědomé, stává obsahem projekcí, setkáváme se se svým stínem právě v projekcích - v tom, co vidíme u "druhých". Většinou však býváme přesvědčeni o tom, že ten druhý je skutečně takový, jak ho vnímáme. Vždyť je jednodušší kritizovat nepříjemné vlastnosti u druhého než se sám chytit za nos.

Stín zahrnuje všechny neakceptované temné a méněcenné stránky osobnosti,jež byly vytěsněny, a sou tedy nevědomé. Ve snech se stín podle Junga objevuje nejčastěji jako postava stejného pohlaví. Je branou ke všem hlubším, nadosobním zkušenostem, a proto dojít k vědomí stínu je v analýze tím prvním, ne právě snadným úkolem.

Von Franz píše že je všude kolem množství "projekcí, které zastiňují objektivní pohled na druhého člověka a omezují možnost ryzího lidského vztahu". Rozpoznáme-li závist nebo žárlivost, neznamená to sice, že vymizí, můžeme však zabránit tomu, abychom druhému člověku ublížili. Možná se nám také podaří být objektivní a vidět jeho pravou realitu.

Von Franz pokračuje: "Stín představuje vždy druhou stranu já a ztělesňuje většinou právě ty vlastnosti, které u druhých lidí nejvíce nenávidíme. Bylo by poměrně jednoduché, kdyby stín mohl být zvědoměn a začleněn do dosavadního života díky upřímné snaze o náhled - často však není pokus o náhled nic platný a to znamená, že se stínem je spojen takový zápal a náruživost, na které rozum nestačí. Někdy pak pomůže jen trpká zkušenost zvenčí. Člověku musí napřed spadnout na hlavu cihla, aby odložil svou spjatost se stínem, nebo je zapotřebí heroického odhodlání, které se mu dostane prostřednictvím většího člověka"

Každý z nás ví z vlastní zkušenosti, jak je obtížné dokázat se s pocity žárlivosti vypořádat. Ať vynaložíme sebevětší úsilí, někdy je třeba vnější události, která se impulzům stínu postaví do cesty nebo je zabrzdí. Občas vede k úspěchu i odhodlání, ale jen tehdy, když nás při tom podporuje "větší člověk"' v našem nitru, tedy bytostné Já.

Jestliže si stín neuvědomujeme, může se nás zmocnit v podobě nějaké nutkavé negativní projekce. Ve snech se stín objevuje nejčastěji jako méněcenná osobnost, může však mít i pozitivní rysy - pokud se identifikujeme se svými negativními vlastnostmi a neznáme své "dobré" stránky. V tom případě jsou pozitivní stránky vytěsněny a dlí v nevědomí. Já je pak složeno jen z našich méněcenných vlastností; pozitivní potenciál není integrován a stává se stínem - naše pozitivní stránky jsou tedy projikovány (na druhé lidi nebo na snové postavy). V těchto případech žijeme pod svou úrovní.

Jedné mladé, inteligentní ženě se neustále zdálo o starší sestře, o níž si myslila, že je chytřejší, praktičtější a v každém ohledu lepší než ona sama. Ve svých snech se cítila v přítomnosti své sestry vždy méněcenná, jako nepatrný, bezvýznamný červ. Identifikovala se se svými vlastními, málo rozvinutými vlastnostmi a sama k sobě chovala velmi negativní pocity. V průběhu dlouhé analýzy, v níž velmi pracovala se svými sny, mladá žena poznala, že všechny ty dobré kvality, které připisovala své sestře, má ona sama. Protože však byly nevědomé, projikovala je. Projekci musela stáhnout zpět a projikovaný obsah integrovat do jáského vědomí. Teprve pak byla s to poznat, že na sestru, o níž předtím tvrdila, že ji obdivuje a zbožňuje, silně žárlila.

Von Franz zdůrazňuje: "Projekce stínu vede k další újmě. Identifikujeme-li svůj vlastní stín s druhým člověkem, s kapitalistou nebo komunistou, zůstane část naší osobnosti na straně protivníka. Následkem toho do jisté míry trvale (avšak nechtěně) za svými vlastními zády tu druhou stranu protěžujeme, a tak nedobrovolně pomáháme svému nepříteli. Pokud však rozpoznáme projekci a podaří se nám projednat záležitost s druhou osobou rozumně a bez strachu nebo nepřátelství, pak je naděje na vzájemné porozumění nebo alespoň na klid zhraní."

Se stínem dnes úzce souvisí mnohé z toho, co je šířeno sdělovací mi prostředky. Pomysleme jen na neslýchanou oblibu nudných a banálních televizních seriálů. Zřetelně se v nich ukazuje, jak důležitou roli hraje stín ve všech těch nekonečných lidských konfliktech. Zlomyslné tlachání a nadávky jsou živnou půdou, na níž se daří projekcím, protože své chyby, závist, žárlivost a jiné vášně projikujeme raději navenek, než abychom se s nimi sami vypořádali.

V médiích můžeme rovněž pozorovat nejhrozivější formy kultu osobnosti. Často s nimi souvisí závist a žárlivost, takže když se uctívaná postava třeba i zdánlivě něčím proviní, udělá chybu, neprokáže službu nebo se nějak znelíbí reportérům a mediálním komentátorům, je vydána napospas všem těmi nejohavnějšími způsoby.