Meditace na zvládnutí žalu
Iva Hédlová

Každého z nás potká někdy v životě nějaká bolestná ztráta. Ztrácíme rodiče, rodiče ztrácejí děti, svoje další příbuzné, ztrácíme přátele. Událost nás někdy zaskočí natolik, že nejsme stavu se s touto zkušeností vyrovnat. K tomu Vám pomůže naše meditace. Nahrajte si ji na kazetu nebo ať vám ji někdo při krásné relaxační hudbě předčítá.

"Dýchejte. Nádech a výdech. Sledujte svůj dech a snažte se s ním sladit. Sledujte své pocity. Sledujte své myšlenky a přijměte je všechny.

Představte si sami sebe na pěšince v lese. Je překrásný den. Fouká lehký vánek. Skrz větve stromů se derou sluneční paprsky. Přicházíte ke břehu řeky. Když přijdete blíž, spatříte dlouhou, mohutnou, a širokou řeku. Stále zhluboka dýchejte. Přicházíte k vodě a spatříte svůj obraz. Voda se dává do pohybu, hladina se lehce čeří a váš obraz se stává nejasným. Vzhlédněte a spatříte malý člun. A v tom člunu někdo je. A vy okamžitě poznáváte svého duchovního vůdce.

Člun se blíží k vám. Váš duchovní průvodce vás zve na palubu. Nastupujete a cítíte se velice sebejistě. Člun klidně pluje dolů řekou - nechává se pouze unášet proudem. Cítíte se velmi v bezpečí, jistí, podporováni. Člun je unášen proudem a světlo kolem je stále jasnější. Za chvíli je tak jasné, že do něj můžete jen stěží pohlédnout. Cítíte, že teplo je jasnější, teplejší a sladší. Máte pocit, že se v tom světle koupete. Světlo vás pohlcuje. Chcete se do něj ponořit.

Teď vzhlédnete spatříte malý ostrov. Světlo přitahuje člun k němu. Na ostrůvku vidíte křišťálový palác. Světlo mění barvu na světle modrou.

Člun přiráží ke břehu a tam je mnoho bytostí. Nemají žádná těla. Jsou tvořeny pouze světlem. Pomáhají vám z člune. Odnášejí vás a váš duchovní průvodce jde za vámi.

Nyní poznáváte lidi, které jste dříve znali, ale kteří již odešli z tohoto světa. Ti všichni jsou shromážděni okolo křišťálového paláce.

Vedou vás dovnitř, do obrovského křišťálového sálu. Jednu po druhé poznáváte osoby, kdysi drahé vašemu srdci. Nyní máte možnost s nimi mluvit. Říkáte teď jedné po druhé, co jste jim nestihli říci za jejich života. Odpovídají vám. Můžete se ptát úplně na všechno. Ochotně vám odpovídají. Všichni vypadají velice klidně a šťastně.

Dáváte průchod svým citům, protože je to bezpečné, přijatelné a příjemné. Říkáte jim, jak moc se vám po nich stýská.Povídáte jim o tom, jak ovlivnili váš život, jak vám byli blízcí a jak nenadálý a zdrcující byl jejich odchod. Oni rozumí a přijímají vše, co jim říkáte.

A vy jim líčíte, jaké je to ve vašem světě bez nich. Jak je vám nyní samotným úzko. Žádáte je o odpuštění a toho se vám dostává v takové míře, že nakonec odpouštíte i sami sobě. A váš duchovní průvodce vás povzbuzuje a utěšuje. A pořád je ještě co říct….jak mluvíte, vyprávíte jim o tom, že jejich život nebyl zbytečný. Říkáte jim, jak moc obohatili váš život, jak moc pro vás znamenali. Žádáte je, aby s vámi zůstali ve spojení a aby vás vedli.

Pravidelně a zhluboka dýcháte a pokračujete dál. Pokud jste přišli o své rodiče, i s nimi se zde setkáte. Také se všemi přáteli a svými láskami. Dýcháte. A nyní necháváte svůj žal zmizet. Světlo kolem ho pohltí. Je správné cítit to, co cítíte v tomto okamžiku.

Cítíte, jak se vám dme hruď. Jen dýchejte více zhluboka. Nadechněte se a vydechněte. Nyní se zvolna blížíte ke konci tohoto nádherného proudu světla. Všichni vám láskyplně mávají na rozloučenou. Všichni vás milují a chápou vás.

Vědí, že se zase setkáte, ale teď musíte zpět. Stále vám ještě patří lidské světlo a ještě musíte dokončit svou práci a završit svou životní lekci. Když jim máváte, uvědomujete si, že jste v bezpečí a že oni jsou také v bezpečí a že si nejste nijak vzdáleni. Také víte, že se s nimi můžete kdykoliv spojit a vrátit se na ostrov a do křišťálového paláce.

Se svým duchovním průvodcem nastupujete na člun. Světlo je stále velmi jasné a lákavé, ale vy se musíte vrátit. Společně odrážíte od břehu a plujete dál po proudu. Ohlížíte se. Světlo za vámi je stále velmi jasné. Řeka omyla všechny vaše slzy a světlo zvolna slábne. Váš duchovní průvodce vám poděkuje za vaši ochotu být člověkem a odváží vás zpět ke břehu. Ve vodě vidíte svůj obraz, který je tentokrát velmi jasný. Jste zpátky. Váš žal je pryč."

Iva Hédlová podle Louise L. Hay