Také keltský šaman se však dostává do tranzu a vydává se na šamanskou cestu. Jak jste se naučil pracovat se změněným stavem vědomí, jakým způsobem jste hledal moudrost a objevoval své skryté schopnosti?
Jednoho dne jsem dost vážně ochořel, zjistili mi nějaký tumor v trávícím traktě. Léčba byla dlouho neúspěšná, až jsem nakonec poznal, že hledám pomoc u nesprávných lidí. Babička mi kdysi řekla, že orel mi pomůže, ale já jsem žádného orla neviděl. Přicházel za mnou jen jeden sokol a byl jako můj bratr. Žil jsem už v Bratislavě a čím dál více času jsem trávil se sokolem u Dunaje. Povídal jsem si se zvířaty, ptáky, poslouchal jsem hlas řeky a tito mí poradcové mi dávali poučení. Oni mi postupně ukázali, jaké rostliny potřebuji, abych se mohl uzdravit. Ten pobyt v přírodě mi opravdu přinesl uzdravení a zároveň jsem se každý den něco nového naučil. Stále nosím u sebe kámen z Dunaje a také pomocí něho se umím kdykoliv spojit s touto řekou. A když někdo potřebuje pomoc, mí průvodci mi poradí.
Pro zajímavost, jaké jste znamení v keltském horoskopu: https://www.esoterika.cz/keltska-mystika/keltsky-horoskop-jaky-strom-takova-povaha.
Kdo je vaším nejčastějším průvodcem?
Zpočátku to byla vlčice. Možná to také způsobila babička. V Temešváru je krásná katedrála, před ní je sloup a na něm vlčice s Romulem a Rémem. Babička mě tam jednoho dne přivedla, ukázala na tu vlčici a řekla: dívej se na ni, je to důležité, neboť je naší matkou, všichni pocházíme z vlčice. A opravdu, když jsem začal pracovat se šamanismem, přicházela za mnou vlčice a učila mne. Přišel jsem na to, že vlčí život, to není jen pronásledování, lov, ale také pevná struktura principů, doplněná ohromnou láskou, ve které si všichni pomáhají. Vlčice mne naučila velmi mnoho. Potom se k ní přidala vydra, která jednoho dne za mnou přišla a už u mne zůstala. Učil jsem se o životě vyder, poznával jejich řeč. Takže díky šamanským cestám jsem se mohl přeměnit na vydry a ony mi ukázaly hodně věcí. Pak se ke mně přidal tuleň a ten mne též obohatil mnohými poznatky, hlavně mne začal brávat do Irska. Díky tomu jsem to Irsko viděl, poznal mnoho příběhů a když jsem se setkal s mým učitelem Tomem, byl překvapený, kolik toho o Irsku vím, ba dokonce umím i jejich starou řeč. Ptal se mne, jak často jezdím do Irska a já jsem mu řekl, že jsem Irsko navštívil jen šamanskou cestou.
Další mou velkou učitelkou je Mesíčnice, královna Měsíce. K ní jsem se také dostal šamanskou cestou a pak jsem se dozvěděl, že Měsíčnici uznávají v mnohých zemích. Ona mne nejen vede, ale dává mi na všechno odpovědi. Je dobré mít někoho, o koho se můžete opřít, především pokud je ten někdo vevnitř vás samých, protože díky transu dokážeme vstoupit do podvědomí.
Jak jste se naučil dostat do tranzu?
Je to těžké vysvětlit, protože to nepřišlo z ničeho nic. Jednoduše jsem cítil potřebu dělat své vlastní rituály u svého oblíbeného stromu. Podstatné je tedy najít si nějaké vlastní silové místo a tehdy cítíte potřebu dělat nějaký rituál a podniknout cestu. Začínáte pociťovat, že tato realita a toto tělo je už malé. Před vámi se začne odehrávat příběh sám se vyvíjí a přínáš nějaké poučení. Dostanu se tak do jiného světa, až dokud ke mně nepřijde sokol a já vím, že se musím vrátit. A když se proberu, zjistím, že sedím u Dražďáku.
Co byste tedy poradil lidem, kteří by chtěli podniknout šamanskou cestu? Čím by měli začít?
Základem je chtít to. Potom je nutné mít své silové místo, ať už je to v přírodě nebo doma, které si umím v mysli kdykoliv vybavit, ať jsem právě třeba na opačné straně zeměkoule. To místo je bránou do jiného světa. Pokud máme upřímnou touhu a šamanské místo, tak se na toto místo stále fyzicky nebo duchovně vracíme.
Může člověk během života to svoje silové místo změnit?
Ano, může. Silové místo, silová zvířata i pomocníci přicházejí a odcházejí. Tak jako my se během života měníme, mění se i náš vnitřní svět. Ale ten princip změny vědomí zůstává. Zpočátku se tohoto stavu nejlépe dosahuje monotónním zvukem. Od nejstarších dob se proto ke změně vědomí využíval buben, chrastítka, paličky a kameny. Také se dá dostat do změněného stavu vědomí hraním na hudební nástroj jako je flétna, harfa a někdy postačí i zpěv ptáků.
Člověk se tedy musí naučit soustředit a být otevřený...
Ano, člověk se musí otevřít svým dobrým i zlým stránkám, přijmout také svůj stín a nastolit v sobě harmonii. Ze silového místa se vydáte na šamanskou cestu, potkáváte různé bytosti, zvířata atd. Mnozí lidé se domnívají, především když se šamanismem začínají, že nejhlavnější je umět cestovat a přinést krásný příběh. Ale to je vlastně jen takový dětský krůček. Na šamanismu nejsou podstatné cesty a příběhy. Důležité je, co dokážete udělat během té cesty, co se projeví v tomto světě. Například, když máte klienta, který je nemocný, důležité je, jestli dokážete najít v tom světě něco, co by mu dalo sílu v tomto světě, aby mohl bojovat a uzdravit se.
Přicházejí k vám také lidé, kteří nechtějí praktikovat šamanismus, ale spíše hledají pomoc při řešení svých problémů?
Ano. Naše léčení lidí někdy spočívá v tom, že jsou dvě hodiny s námi a děláme rituál. Najednou jsou z těch lidí našené, radostné bytosti a začnou mít pocit, že žijí ve šťastnějším světě. Přitom ta změna nastala jen v jejich nitru a my jsme je v té změně podpořili. V šamanismu děláme mnoho věcí, ale není to jen o léčení. Mnozí lidé, kteří se věnují šamanismu, například tvoří umění. Já zase využívám šamanismus na to, abych získa odpovědi, poučení i pro knihu, kterou píši.
Je šaman závislý na pomůckách, které mu pomohou dostat se do tranzu a přinést odpovědi a řešení?
Šamanismus není jen o cestování. Přichází ke mně hodně znamení, která mi vždy prozradí, co mám udělat, bez toho, aniž bych se musel vybrat na šamanskou cestu. Mnoho šamanů na Západě odkládá své bubny. Nepotřebují je, aby mohli být šamany. Umím se velmi rychle dostat do tranzu i během cestování autobusem nebo v autě. Volala mi například žena, že má problémy se srdcem a já jsem musel okamžitě jednat. Řídila naštěstí přítelkyně a já jsem musel jít okamžitě do jiného světa a přinést nějakou pomoc. Když jsem to udělal, ta žena mi znovu volala, že už se cítí dobře a že je v pořádku. Tehdy jsem neměl s sebou buben, chrastítko ani šamanský kostým. V takovýchto situacích si musíte pordit a přinést okamžité řešení. A o tom šamanismus je. Ne o tom, jak drahý máte buben, jak krásné příběhy jste zažili a jak umíte cestovat.
Pokračování příště |
Uvedeno ve spolupráci se serverem www.eugenika.sk
Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce