Náboženství Peru II. - moderní šamanismus
Robert Bielik

Pokud vezmeme v úvahu, že většina peruánské populace žije na hranici existenčního minima a v jejích žilách koluje indiánská krev, pak místní popularita šamanismu a lidového léčitelství není překvapujícím jevem. Tradice přírodního léčitelství je stará 3000 let a také dnes se může každá indiánská komunita pochlubit svým curandero (španělsky "léčitel"), který využívá poznání, nasbírané generacemi předků. Curanderos navíc představují lacinější alternativu oproti drahému, nespolehlivému a často pochybnému peruánskému zdravotnictví.

Z hlediska náboženského curanderos nestojí v opozici vůči oficiálnímu katolicismu a jakkoliv se to jeví neslučitelné, lze říci, že jsou spíše jeho součástí, nebo, přesněji řečeno, obě tradice se nenásilnou formou prolínají. Církev má své ovečky, indiáni šamany, z někdejších démonů se stali světci a ze slavností konaných na počest dávných duchů hor vznikla křesťanská procesí. A všichni jsou spokojení. Tento paradoxní a sympatický jev lze připsat nejen k už zmíněné flexibilitě náboženství Inků, ale rovněž k citlivému a nedogmatickému přístupu místního katolického duchovenstva.

Peruánské šamany lze rozdělit do tří skupin, přičemž každá z nich má svá specifika: šamani obývající pohoří And, pobřežní šamani žijící v rybářských vesnicích u Tichého oceánu a šamani amazonského pralesa. Právě u těch posledních je pojmenování šaman nejopodstatněnější a významná úloha léčitelů, mistrů rituální mytologie, učitelů, vyprávěčů, vykladačů snů a proroků jim přináší všeobecnou úctu a respekt všech obyvatel indiánské komunity. Šaman je v těchto polokočovných pralesních kmenech nejen léčitelem, ale hraje rovněž roli jakéhosi konzervativního faktoru, který pomáhá zachovávat kulturní tradice, ochraňovat životní prostředí a bránit svůj kmen před cizími vlivy moderní civilizace a konzumního způsobu života. (Jen pro zajímavost, dodnes je v peruánské části Amazónie známých okolo 50 pralesních kmenů a etnologové odhadují, že stejný počet žije v oblastech, kam noha "civilizovaného" člověka dosud nevkročila.)

Ve větších peruánských městech jako Lima, Trujillo či Arequipa se konají také speciální čarodějnické trhy, kde si šamané z nejodlehlejších částí pralesa vyměňují své zkušenosti s curanderos na pobřeží Pacifiku a kde lze koupit různé magické předměty, vzácné byliny nebo pralesní halucinogeny.

El Tuno
Asi nejslavnější curandero současnosti žije na severu v pobřežním městě Trujillo, jmenuje se Eduardo Calderon, ale v Peru je známý pod přezdívkou El Tuno. Přicházejí za ním lidé z celé země, a to nejen jako za lékařem, ale také jako za zkušeným znalcem lidských duší. O jeho popularitě svědčí rovněž fakt, že ho často navštěvují politici a lidé z kulturního veřejného života. Jeho léčba spočívá v kombinaci bylinných lektvarů, tajných zaklínadel a jakési psychické šokové terapie vyvolané požitím lektvaru kaktusu San Pedro

Účinky kaktusu popisuje El Tuno následovně: "Nejdřív přichází mírná závrať, potom se podvědomí dostává za hranice vizí, která ho osvobodí od vnitřních tlaků a skrytých duševních křečí. Přichází pokoj a slastné uvolnění. Nakonec se mysl dostává do transu, který probouzí všechny skryté síly povědomí, včetně šestého smyslu, telepatie a schopností pohybovat se v prostoru a čase... Tato fáze v lidském mozku probouzí schopnost zostřeného vnímání a většinu problémů pak člověk dokáže vidět z většího nadhledu."

Odkaz
K nejvýznamnějším schopnostem El Tuna a ostatních šamanů patří jejich umění ptát se a zároveň hledat odpovědi na základní otázky naší existence. Svým vysvětlováním příčin dnešních civilizačních chorob dokáží zpochybnit racionální vědecké vnímání současného světa. Nakonec, nejnovější poznatky o lidském vědomí a povaze živých organismů jim v mnohém dávají za pravdu a dosvědčují, že peruánští curanderos rozhodně nepatří k rekvizitám zašlých časů, ale naopak napovídají, že se od nich můžeme mnohému přiučit.