Ruská astrologie
Anna Smékalová

Bohužel máme málo znalostí o staroruské astrologii. Víme, že Slované měli dobře propracovaný kalendářní systém, který vycházel z pohybů měsíce a slunce. Slovansko ruská astrologie vycházela z potřeb zemědělce. Dávala předpověď počasí, budoucí úrody, plodnosti skotu, epidemií. Doporučovala rolníkovi na základě lunárního kalendáře konkrétní dobu setí a výsadby plodin a také jejich sklízení. Doporučovala dobu porážky zvířat. Předpovídala i sociální bouře, jejichž příčinu viděla v nástupu "zlé" doby.

V astrologických kalendářích starých Slovanů se odráží dualistické vidění světa, v němž periodicky v čase probíhá boj mezi dobrem a zlem. Den (dobro) zpodobňoval nejvyšší bůh Perun, který vládl světlé části dne, válce a bleskům a hromům. Noc (zlo) zpodobňoval Veles, který vládl temné části dne, měsíčnímu rytmu a podzemnímu světu.

Z magie času vznikla magie čísel: čas se počítal od začátku světlé části dne, kdy vládl Perun a proto se jednička považovala za šťastné číslo. Druhá část dne, která byla pod vládou Velese se považovala za nešťastnou. Proto lichá čísla se považovala za šťastné a sudá za nešťastné. Perun vládl čtyřem stranám světa, čtyřem větrům, rohem hojnosti i osudu, a také změnám ročních období i postupu let. Jemu byl zasvěcen vždy první den každého ročního období a v ten den se dělala předpověď počasí dalšího období. Tento obyčej se zachoval až do dnešních dnů. Počasí se předpovídá dle Vánoc, Jevdokije, Samsona a Pokrova. Po přijetí křesťanství se vztah k astrologii na Rusi stal napjatý. Církevní právo v době knížete Vladimíra považovalo věštectví, čarodějnictví, vaření lektvarů za trestné. V západních částech země, kde byly kontakty s západní kulturou se projevoval vliv západní astrologie zejména ve školách, např. v Polockém knížectví byla i součástí výuky v některých školách.

Nehledě na odmítavý postoj církve existovala mezi lidem profese "hadačů". Zachovali se doklady o zájmu o astrologii i ve vzdělaných kruzích. Za Ivana Hrozného byl přijat zákon o upalování čarodějů. Zákon se však uplatňoval zřídka. Čaroděje a čarodějnice posílali na vzdálená místa, do klášterů, ale neupalovali je. V 17.století astrologové opět pracují na carském dvoře. Carský lékař Samuel Kolnic napsal dílo o lékařské astrologii v latinském jazyce, které do ruštiny přeložil L.Golosov. Simon Polockij učitel carevičů Alexeje a Fjodora a carevny Sofije, v 17.století známý básník, publicista a církevní činitel se také zabýval astrologií. Říká se, že při zrození cara Petra Velikého Simon Polockij zkoumal postavení planet a na základě toho mu předpověděl velkou slávu. Ve vliv hvězd věřil i vzdělanec Silvestr Medvěděv. Jeho obrovská knihovna se stala majetkem Slovansko řecko latinské akademii.Dochoval se nám horoskop Petra Velikého, který byl sestaven za jeho života. V jeho době se začal vydávat znamenitý "Brjusův kalendář", který byl sestaven pod dozorem knížete Brjusa.

Vlna zájmu o okultní vědy je spojena s Teosofskou společností a v rusku se projevila začátkem 20.století. Výrazem tohoto zájmu byl časopis "Izida" vydávaný v letech 1909-1916 v Sant Petěrburgu. Dalším centrem rozvoje okultismu byla Vjazma. Po roce 1917 prožívá astrologie úplný útlum. Dokladem, že astrologie přežívá je heslo Astrologie v Sovětské encyklopedii a článek o současné astrologii od A.L.Čiževského. V období Cruščova vzniká řada astrologických kroužků. V 70.letech vychází kniha Romualda Kolonajsta "Slunce jde po zvěrokruhu". V 80.letech nastává opravdový astrologický bum.Astrologové vystupují ve sdělovacích prostředcích.

Využity materiály http://encyclopedia.astrologer.ru