Kung fu cha a moderní doba
Michal Janoušek

Čajový obřad a moderní západní čajová kultura. Jde to vůbec k sobě? Existuje most mezi čajem, čajovým obřadem a západním pojetím čajoven? Směle si dovolím říci, že ano. Osobně řečeno, nazval bych to pracovním názvem - západní čajový obřad (to abych nikoho neurazil ;-)) ). Podívejme se tedy na to, jak dobře připravit čaj pro pár přátel, tak aby samotná příprava neztratila nic ze své jednoduchosti a prostoty.

Na čaj se v jihovýchodní Asii pohlíží dost odlišně, než-li zde na západě. Západ si vytvořil několik různých pohledů, které se překvapivě odlišují a ani jeden se neshoduje s pohledem asijským. Čaj je u nás brán jako něco obyčejného (základní druh nealkoholického pitiva), jako něco obřadního či intelektuálního (setkání u čaje v čajovně) nebo vysoce rituálního (snaha napodobovat japonské čadó). Naše "tea culture" ztrácí ve vztahu k čaji to, čemu by se dalo říci přirozený přístup. Přesně podle motta: Jiný kraj, jiný mrav. Čaj je z Asie, takže se na něj v Evropě pohlíží spíše jako na laciného přivandrovalce, který se občas může hodit. V Čechách je IN pivo a proto se pije pivo. V Asii je IN čaj, a tak se tam pije čaj. Je však pravdou, že oproti pivu má čaj nespornou výhodu ve skutečnosti, že vás ani po několika litrech nebolí hlava a druhý den nepřichází kocovina. ;-)

Vraťme se však k tématu. Jak lze tedy připravit čaj tak, aby jeho příprava byla jednoduchá, prostá a přece se mohlo říci, že se jedná o kung fu cha? Když píši tyto řádky, vzpomínám si na dobu, kdy tu byl zenový mistr Čong An Sunim JDPS, který předvedl tradiční korejský čajový obřad. Bylo to uchvacující - jednoduchost, ladnost, přirozenost a přece dokonalost sama. Byl to můj první "zenový čaj". Z každého doušku člověk cítil moudrost, soucit, lásku i naprostou vyrovnanost. V tu chvíli jsem opravdu praktikoval "zen v každodenním životě". Bylo to velmi emotivní a silné.

A proto, dříve než-li začnete vařit čaj a připravovat si nádobíčko, sedněte si a tiše meditujte. Uvolněte se a nechejte svůj dech sloučit se svým tělem. Pak vezměte všechno nádobíčko, které budete potřebovat a položte jej v přirozeném a intuitivním sledu před sebe. Každopádně budete potřebovat "schlazovací misku", šálky podle počtu účastníků, konvičku, vícenálevový čaj a sítko (nemusí být). V konvici si uvařte vodu. Samotná příprava se odehrává na tichém a inspirujícím místě. Vroucí vodu nalejete do "schlazovací misky" a chvíli počkejte, než-li se voda dostatečně schladí. Poté touto vodou naplňte konvičku a nechejte luhovat první nálev. Následně čaj rozlejte do konviček. Takto postupně připravíme několik nálevů (podle chuti a kvality čaje). Postup je vždy shodný. Mimoto samotný účastník, který bere o ruky šálek, by jím měl, na důkaz úcty jemně zakroužit dříve, než-li začne pít. Sice to je jednoduchý úkon, ale má v sobě mnoho sebereflexe.

Je pravdou, že se vám může toto zdát dosti jednoduché a slabé. Ano, je to proto, že čajový obřad především vyjadřuje náš osobní přístup k čaji i životu. Čaj je naší sebereflexí. Tak jak pijeme čaj, tak také žijeme. Někdo jej vychutná plnými doušky a tak jeho život jede naplno. Někdo jen usrkává a stejně tak žije.

A tak přicházím s prázdnýma rukama a jediného, čeho vám mohu nabídnout je čaj. Přijměte prosím popsaný postup a zkuste jej. Pokud vytvoříte inspirativní prostředí, dokážete skrze Cestu čaje najít vlastní postatu. Tož, vzhůru do toho.

Uvedeno ve spolupráci s Magazínem Ninja