Deváté KAI (ustanovení / přikázání ze slibu budóky) nám říká : "Slibuji, že celým svým srdcem budu usilovat o rovnováhu v sexuálních vztazích, nebudu vést špatný sexuální život, nikoho k sexu nutit či sex nějakým způsobem vyžadovat."
Buddhismus, z jehož filozofie vychází většina čínských BUDÓ, místo pohlavního života ve výcviku odmítá. Káže, že celibát je nejvyšší dokonalostí a harmonií. Zkušený BUDÓKA i normální člověk však musí uznat, že pohlavní život a touhu nelze z našich praktických životů zcela vyhubit. To bychom popírali vlastní sexualitu !!! V BUDÓ spíše jde o zharmonizování vztahu mezi vlastním BUDÓ a vybitím své sexuální touhy. Člověk se nejprve musí snažit v širších rozměrech pochopit vztah mezi láskou a sexem.
Sex z nás odvádí a vybíjí ČCHI. A to zápornou i kladnou. Jestliže nás náš vlastní sexuální život uspokojuje - tváříme se navenek (a teoreticky i můžeme být) klidní a spokojení. To ovšem v závislosti na uspokojení našich vlastních tužeb !! Jestliže naše touhy nejsou uspokojené, jsme rozmrzelý, rozháraní a nepřátelští vůči okolí.
BUDÓ však chápe správný život jako nekonečnou rovnováhu a vnitřní klid a mír. Proto by sexuální život BUDÓKY měl být harmonický a neměl by převyšovat nad psychickým i duševním uspokojením, které vytváří láska.
Možná by stálo za to definovat pojem lásky v širším slova smyslu. Láska je vše, co nás pojí s ostatními bytostmi v kladném slova smyslu. Lidé však stále častěji vytvářejí nelogickou rovnici LÁSKA = SEX a tudíž SEX = LÁSKA. Tato rovnice je zcela mylná, neboť sex je pouze tělesným vyjádřením lidské blízkosti, důvěry a tolerance. BUDÓKA by neměl, ani stát proti sexuální energii, ani se jí nechat strhnout do osidel rozvášněné mysli. Nelze říct, že sexuální vzrušení je špatné či dobré, neboť každý člověk toto vzrušení ze svého zvířecího popudu pociťuje. Nejde však o vzrušení, jako spíše o metody ukojení sexuálního vzrušení. Člověk sám pozná, zda jej daná sexuální praktika či jeho celkový sexuální život opravdu tělesně i duševně uspokojuje.
Buddhisté dosti často spojují sexualitu s požitkářstvím, neboť jim připadá, že sex vytváří požitek, který oddaluje mysl od učení a praxe. Pravdou však je, že už samotné vzrušení vytváří požitek, který sexem buďto stupňujeme, nebo převedeme do jiné dimenze, kde se mnohem dokonaleji využije sexuální energie k povzbuzení ČCHI a k přeměně záporné ČCHI v ČCHI sexuální (nebo kladné), která samozřejmě putuje z těla ven. BUDÓKA by se neustále měl snažit usilovat o harmonii mezi sexuálním vzrušením (které muže mít i kladné energetické odezvy) a touhou (která vychází z CHTIVOSTI, první ze tří buddhistických zdrojů klamu), a dokázat je nejen rozlišit, ale i k nim s jasnou myslí přistupovat a využít jejich ČCHI.
BUDÓ nám káže ; "Žij v harmonii.". Zenové učení naopak říká ; "Dělej to, co právě cítíš a dělat chceš. Neboť pouze v přirozenosti je zenová mysl.". A právě zdraví sexuální život je kompromisem mezi oběma dogmaty. "Žít v neustále harmonii, ale ani se nevyhýbat, ale ani nevyhledávat záminky k sexu či sex samotný.". Člověk je ve své nahotě nejprostší a ten, kdo nám poskytne své tělo nám plně důvěřuje. Tím však je hlavní odpovědnost na nás. Pokud máme žít v harmonii, musíme tělo odmítnout, i kdybychom tím urazili člověka samotného. Není harmonií přijímat náhodné i stálé sexuální nabídky, bez toho, že bychom k danému člověku pociťovali lásku, stejně jako využívání několika partnerů v daném čase, partnera stejného pohlaví, zvířete či dítěte. Správný sexuální život musí být otevřený, se vzájemnou důvěrou obou partnerů, vzájemnou tolerancí a v neposlední řadě i vzájemně prokazovanou péčí a něhou. Ve chvíli, kdy nás partner zajímá pouze jako tělo či sexuální symbol, nelze již mluvit o harmonickém sexuálním životě, nýbrž o pouhém uspokojování vlastních tužeb a chtivosti, která je kořenem nevědomosti a klamu, které vedou k utrpení a sansáře (zmatené mysli).
Pojem sexuální spokojenosti je definován již ve Freudově psychoanalýze, která vychází z tvrzení, že všechny naše psychické traumata, deprese a lability jsou pouhou reakcí libida na naší sexuální neuspokojenost. Freud díky tomu hledá podstatu traumat v sexuálních zážitcích, které nepřímo ovlivňují veškerou naší psychiku.
Po stránce východní filozofie je Freudova teorie nepřesná. Není to pouze sexuální touha, nýbrž touhy obecně, kdo ovlivňuje naší psychiku. Jakákoliv nespokojenost vytváří vazbu, která se promítne zhoršeným psychickým jednáním (hněv, smutek, uzavřenost, agrese, náladovost) vůči ostatním, neboť ego není schopno přijmout porážku (neuspokojení dané tužby) jako alternativu a neustále se brání ji přijmout, právě zvýšenou agresí či podrážděností.
Právě v této fázi reakce je cvičením nutné být schopen kontrolovat zmítající se ego a odpoutat se od tužeb či harmonicky přijmout neuspokojenost s klidnou meditační myslí, která usměrní energii hněvu (zápornou ČCHI) na cestě k vlastní přeměně. A v tom je dokonalost BUDÓ i lidí, kteří se BUDÓ opravdu mocně zabývají. Dokáží prohlédnout, co se za emocemi a bludnými představami ega skrývá. BUDÓKA dokáže přijmout s klidnou myslí, jak vzrušení vlastní, tak nečekaný útok ze tmy, neboť již přijmul fakt, že bolest je pouze ulpíváním ega na těle, strach je ulpíváním ega na jistotě pomíjivosti a touha je ulpíváním ega na tělesnosti.
"Kung-fu je víc než jenom boj, je to systém myšlení. Přemýšlíš o protivníkovi, jakou podobu si zvolí, protože mnozí z nich budou víc, než jenom obyčejní lidé."
"A čím tedy budou SI-FU ?"
"Všichni bojujeme s démony v nás. Nazýváme je strachem, nenávistí, záští a touhou. Pokud je neporazíš, celý tvůj život se stane tragédií. A zvítězíš-li, prožitek jediného dne může být triumfem."
V dnešní době se sex stal obchodním artiklem. Lidé trpící AIDS jsou medializování a televize zvrátila náš pohled na sex. Jsme plni sexu a tak jsem ukazujeme. Sex, erotika a pohlavnost se stali objektem, k němuž skrytě vzhlížíme, ale zároveň jej popíráme, i přesto, že se jedná o naší vlastní přirozenost. Pohlavní energie je jenom označením naší Čchi, přičemž slovo pohlavní náboženství vypustila, neboť vypadalo poněkud primitivně. Veškerá naše tvořivá síla je naše Čchi a naše Čchi sem přišla z naší pravé podstaty - naší pohlavní energie. Víte, pokud bychom neuměli využít naší pohlavní energii, neexistovalo by žádné lidské výtvory a myšlenky. Naše pohlavní energie žene naše myšlenky. Básníci tvoří, malíři malují, stavitelé navrhují jen díky přirozené tvořivosti, která vychází z naší Čchi, potažmo pohlavní energie.
Jak myslíte, že jste vznikli? Jsme spojení vajíčka a spermii. Obě složky zastupují a nesou obrovské množství energie (čchi) a nejčastěji je označujeme jako výrony pohlavních žláz. Proto bychom měli pochopit, že pohlavní energie je možností našeho duchovního a duševního růstu.
Tantra a tantrická cvičení nejsou ničím jiným, než-li usměrněním přirozené / pohlavní / vnitřní energie na vyšší sféry rozvoje. Ano, poněkud to zavání mystikou a esoterikou. Takže zpět na zemi. Tantra je duchovním přístupem k sexu jako zdroji a možnosti přeměny energie Čchi v těle. Bez sexu bychom se nemohli stát osvícenými. Bez sexu a pohlavní energie bychom byli prázdnými bytostmi - bytostmi bez imaginace. Tantra nás učí jak přistupovat k sexu a erotice jako rituálu. Tantrická cvičení jsou velice duchovní. Duch je v tantře tím hlavním. V tantře je erotika rituálem, k partnerovi se přistupuje s hlubokou úctou a oddaností. Při tantrickém cvičení je nutné a důležité porozumění s partnerem. Přímost a úcta je základem dobrého partnerského vztahu. Stav myslí a především stav vědomí je úspěchem tantry.
Erotika a přístup k ní je velice ožehavým tématem dnešního světa. Budóka nemůže být člověk impotentní. Budóka potřebuje mnoho energie čchi. Člověk, který nemá silné pohlavní orgány se nemůže stát Budókou. To je podstata tohoto Kai.