Negativní asertivita
Iva Hédlová

Většina lidí má problém s přijetím kritiky, která se“ trefí do černého“. Nadurdí se, stáhnou nebo zaútočí, jindy podléhají trýznivé sebekritice. Podobné problémy jako máme s přijímáním kritiky, zvláště je-li formulována manipulativně, míváme rovněž s přijetím reálných vlastních chyb a omylů. Negativní aserce nás učí přijímat své chyby a klidně o tom mluvit.

Podstatou metody „ negativní aserce „ je vyjádření našeho práva dělat chyby, být nedokonalí v chování a za své nedostatky převzít plnou odpovědnost. Chyby přece dělá každý. Negativní aserce pomáhá k lepšímu sebepřijetí.

Negativní aserce

• Změnit svoje přesvědčení, že se kvůli své chybě musíme zákonitě cítit vinnými
• Naučit se asertivním postojům k chybám a omylům – považovat je jednoduše za nic víc a nic méně než za chyby.
• Asertivně akceptovat vlastní chybu či omyl – slovně to vyjádřit.
• Přijměte, že jste udělali chybu či omyl – slovně to vyjádřit.
• Přijměte, že jste udělali chybu či omyl, aniž byste se omlouvali.
• Vyptávejte se kritika na podrobnosti, pokud se Vám zdají jako informace užitečné, nebo tím kritiku vyčerpejte, pokud je manipulativní.

 
Příklady slovního vyjádření negativní aserce:

• Máš pravdu, nemusel jsem to udělat takhle. Mohu to zkusit dělat jiným způsobem.
• Je to moje chyba, příště to zkusím jinak.
• Uvědomuji si, že jsem to zvoral.
• Taky se mi nelíbí, jak jsem to udělal.
• Byla to ode mne hloupost, ani mně se to takhle nelíbí.

Hlavním problémem je, a to zejména u lidí náchylným k depresi, co máme dělat s pocity viny. Zvláště když jsme chybu udělali. Především je třeba změnit natrénovaný zlozvyk, že udělání chyby je automaticky spojeno s pocitem viny. Depresivní lidé se nechávají po chybném činu manipulovat do hledání odpuštění a snahy chybu nějakým způsobem odčinit. Jindy chybu popírají, dokonce i sami před sebou, nebo při větším napětí dochází k protiútokům na kritika nebo domnělého kritika. Při tomto postupu se však člověk cítí stále hůře a hůře.

Chceme-li být nezávislí, svobodní a asertivní, rezervujme si konečné posouzení našich kladných i záporných činů pro sebe. Protože svobodný jedinec zachovává zásadní postoj ke svému chování ve smyslu: SÁM  JSEM  NEJDŮLEŽITĚJŠÍM  SOUDCEM  SEBE  SAMA. Tento základní postoj je stejný při pochvale i kritice. Proto lze také klidně vyjádřit svůj omyl, pojmenovat vlastní chybu.

Amatérský zástřih

V: Jendo, zase ses nechal ostříhat v práci, vypadá to hrozně.
J: Máš pravdu Věro, byla to ode mne hloupost. Taky se mi to teď nelíbí.
V: Vždyť jsem ti to říkala už minule. Máš jít k pořádnému holiči.
J: V pořádku, zkazil jsem to. Opravdu bych na to mohl víc dbát.

CVIČENÍ:
- Vzpomeňte si na nejméně 5 chyb z poslední doby, které jste udělali a zkuste si napsat krátké dialogy, ve kterých tyto chyby konstatujete.

- Vytvořte seznam vlastních nedostatků:
a) které vám vyčítají jiní a vy s tím souhlasíte
b) které vám vyčítají jiní a vy s tím nesouhlasíte
d) o kterých víte jen vy sami

a nyní je zkuste pomocí negativní aserce vyjádřit ve větách, kde se k těmto nedostatkům sami klidně přiznáváte.

Podle knihy: Asertivitou proti stresu – Ján a Hana Praškovi
Ve spolupráci s www.zdravi4u.cz