Lidé s utlumeným vnímáním hořkosti vypijí více alkoholu
Doktorka.cz

Lidé s určitou genovou variantou, díky níž jsou jejich chuťové buňky méně citlivé na hořké, vypijí dvakrát více alkoholu než lidé s citlivými chuťovými pohárky, kteří si na něm nepochutnají. Vyplývá to ze studie Connecticutské univerzity ve Storrsu, o níž informuje internetový vědecký magazín NewScientist.com. Objev by údajně mohl lékařům pomoci při boji s alkoholismem.

Lidé lze rozčlenit do tří skupin podle míry jejich chuťové citlivosti. "Superkoštéři" mají mimořádně vyvinutou citlivost na hořké látky, zatímco "nekoštéři" pocítí hořkost v ústech až při vysokých koncentracích takové matérie. Lidé nenáležející k žádné z těchto skupin jsou průměrní "koštéři".

Už dřívější studie prokázaly, že "nekoštérům" připadá chuť alkoholických nápojů - whisky, vína i piva - příjemnější a sladší než "superochutnávačům". Je rovněž dokázáno, že alkoholici a jejich příbuzní bývají většinou "nekoštéři".

Při chuťových testech se často používá hořká látka PROP (6-n- Propylthiuracil) a v roce 2003 byl objeven gen TAS2R38, jenž ovlivňuje citlivost vůči této chemikálii. Chuťový gen má přitom několik přirozených variant.

Americký tým se nyní pokusil zjistit, jak podoba genu působí na sklony k holdování alkoholu. Vědci porovnávali u desítek mužů a žen, středních až těžkých pijáků alkoholu, reakci na PROP s jejich profilem genu TAS2R38 a hustotou chuťových buněk na jazyku. Současně se těchto osob dotazovali, jak často sahají ke sklence s alkoholem.

Zjistili tak, že příslušný chuťový genotyp souvisí s mírou konzumace alkoholu v raném věku, jenž je většinou určující pro pozdější alkoholismus.

"U osoby, která nejsnáze pocítí hořkost, je logické, že nebude chtít pít tolik alkoholu," říká Valerie Duffyová z Connecticutské univerzity. Expertka ale varuje, že lidé často ošálí své chutě vysoce ochucenými alkoholickými nápoji nebo v určitých společenských situacích - například na studentských večírcích - své chuťové sklony raději potlačují.

Podle vědce Dennise Drayny z Institutu pro komunikační poruchy v marylandském Rockville, jehož tým gen TAS2R38 objevil, má zhruba polovina světové populace alespoň jednu chuťově tlumivou variantu tohoto genu.

Pochopení toho, jak gen přesně ovlivňuje zálibu v alkoholu a jeho konzumaci, by prý mohlo najít široké uplatnění. "Je dobře známo, že geny mají na alkoholismus vliv, je ale velmi obtížné rozmotat fakta. To že chuť se jeví tak jasným faktorem, je velmi vzrušující. Toto zjištění by mohlo mít zásadní dopad na celosvětový problém alkoholismu," doufá Drayna.