Mulčování
Jaroslav Svoboda

Základní info o mulčování

Mulčování je považováno v permakulturním přístupu k zahrádce za jednu z věcí nejdůležitějších. Mulč je vpodstatě jakýkoliv pokryv povrchu půdy v určité vrstvě organickým materiálem. Může to být sláma, posekaná tráva, listí, kůra, rostlinný odpad, nebo z těch méně přirozených ale vhodných materiálů to jsou nepotištěné kartónové krabice, netkaná textilie a koberce z přírodních materiálů. Plastové folie a syntetické koberce se samy časem nerozloží, proto jsou nevhodné.

Mulčování je přirozený přírodní proces, jenž můžeme pozorovat všude – listí padá ze stromů a zůstává pod stromem, tráva na podzim odumře a zůstává na místě … a tak je to normální. Není úplně jasné proč, ale člověku se to nelíbilo a tak odváží ze svých pozemků kolečka listí, trávy, větviček a vůbec všeho, co zrovna dožije. A kvůli této přehnané „čistotnosti“ se ochuzuje o všechny výhody, které mulč poskytuje.

• chrání povrch půdy před vysycháním, zmenšuje potřebu zavlažovat
• brání v růstu většině plevelů
• vytváří ideální mikroklima pro půdní život a kořínky rostlin
• rozkládá se na humus a pomáhá vytvářet novou zeminu
• je ideální formou recyklace rostlinných odpadů a zbytků
• ušetří spoustu namáhavé práce s údržbou ploch mezi rostlinami
• díky všem předchozím vlastnostem můžete pěstovat rostliny i tam, kde předtím růst nechtěly.

• někdy je v začátcích těžké sehnat a dopravit dostatek materiálu na větší plochy
• potřeba úplně změnit myšlení: místo odvážení organického odpadu ze zahrady ho začít přivážet
• na špatně zamulčovaných místech a okolo rostlin v něm zasazených stejně zpočátku nějaký plevel poroste, například pýr a svlačec je velmi snaživý
• může se zvýšit populace slimáků, ale to se časem vyrovná samo s nastolením přírodní rovnováhy a po rozkladu materiálů v mulči. Proti slimákům nastoupí ježci, šneci ničící slimáčí vajíčka, žáby a ptáci
• pozor na slepice ! Pokud se na zamulčovanou plochu dostanou slepice, vše rozhrabou a obrátí mulč naruby. Ten se potom velmi snadno zaplevelí.

Jak vypadá správně provedený mulč?

V přírodě se pod stromy či na louce hromadí mulčovací materiál rok co rok sám od sebe a proto je ho stále dostatek. My však začneme od nuly, proto první dávka musí být vydatná. Slabá vrstvička plevely spíše podpoří, odpařování nezabrání a žádaný efekt se nedostaví. To je většinou případ tzv. kůrování, kdy se drcená kůra rozprostře jen ve slabé vrstvě, což vypadá dobře, ale jen krátkodobě. Proto nemáte-li opravdu k dispozici velké množství organického materiálu, je potřeba v první vrstvě použít kartony- papírové krabice, jež jsou permakulturisty celého světa nejuznávanější zbraní.

Ovšem nesmějí být ničím barevně potištěné (některá barviva obsahují těžké kovy) a při rozkládání je nutné odstranit různé plastové samolepící pásky a kovové spony. Krabice se rozloží a kladou se na zem tak, aby se jejich okraje překrývaly nejméně o 20 cm, kvůli prorůstání plevelů spárami. Sehnat krabice je snadné, každý obchod je produkuje jako odpad po prodaném zboží a většinou vám je rádi dají zdarma. Američtí eko-zahrádkáři doporučují i noviny, ale to jen v případě, že jsou tištěné inkoustem na sojové bázi. Obávám se, že inkoust na našich novinách je nevhodný kvůli obsahu těžkých kovů, o časopisech a barevných přílohách ani nemluvě.

Netkaná mulčovací textilie je též použitelná, rozpadne se až po několika letech, ale je celkem drahá a neudrží vlhkost jako papír. Navíc musela být speciálně vyrobena, zatímco krabice vlastně recyklujete.

Výhody krabic jsou jasné- papír je vyroben ze dřeva, rozloží se časem beze zbytku a do té doby je dostatečně neprostupný pro plevely. Vodu pustí jen dolů do půdy, nikoliv opačně. Samozřejmě kartony nestačí jen samy o sobě. Na ně musíme rozprostřít slámu, kůru, trávu, kompost, či jakékoliv jiné organické zbytky. Můžeme kombinovat všechno dohromady v různých vrstvách, nebo použít jen to co zrovna máme. Použijeme-li hnůj, je dobré rozprostřít ho ještě pod kartony.

Mulčování samotné se může na větší ploše zdát pracné, ale v porovnání s okopáváním, rytím, odplevelováním a zavlažováním obnaženého povrchu půdy je to činnost maximálně příjemná. Je to totiž oproti výše uvedeným činnostem jednorázová akce. Jakmile to jednou kvalitně provedete, stačí jen doplňovat nový materiál podle potřeby, většinou to bývá jen rozprostření zahradního odpadu. Předpokládá se, že takto zamulčovaná plocha bude (nebo už je) osázena tím stylem, že rostliny během pár let úplně zakryjí povrch půdy.

Jedná se o nejlepší způsob, jak ekologicky a efektivně odplevelit i těžce zarostlé pozemky.

Postup:

• Pro začátek začneme s malou plochou. Nejlepší je začít den po dešti, nebo půdu nejdříve důkladně promočit. Vlhkost tam po namulčování už zůstane. Nové krabice jsou zezačátku špatně vodopropustné a zem pod nimi by po zamulčování zůstala suchá i po vydatném kropení .



• Vysokou rostlinnou vegetaci můžeme sešlapat nebo posekat, posekané zbytky necháme na místě. Nevytrhávejte plevel, vše organické tam má zůstat (leda že by jste si to chtěli naposledy užít). Díky tomu, že nebudeme pravidelně rýt, se semena plevelů nedostanou na povrch, aby mohla vyklíčit.



• Rozmístěte po celém místě kartony z rozložených krabic tak, aby se strany navzájem o kus přesahovaly. Dát více vrstev je ještě lepší, ale spotřeba krabic by byla opravdu velká. Je opravdu ideální, když vám u toho nefouká vítr, ale můžete je průběžně kropit vodou, aby vám celé dílo neodletělo (jinak budete hledat krabice u sousedů). Po mokrých už ale moc nešlapte, protrhnou se snadno a z trhlin brzy vyroste tráva a plevel.



• Rozprostřete po celé ploše další vrstvy materiálů. Vše zelené (a hnůj) obsahuje zásobu dusíku, který je dobrý pro bujný růst rostlin a proto by tyto věci měli přijít do spodních vrstev. Zato kůra, piliny a dřevěné drtě naopak při tlení dusík spotřebovávají (!), jelikož obsahují hlavně uhlík, proto se hodí spíše jako mulč pro pokrytí půdy v povrchové vrstvě, nebo mezi už rostoucí stromky.



• Chcete-li do zamulčovaných míst sázet, počkejte až vše slehne, odhrnutím vrstev se dostanete ke krabicím, které už budou měkké, a vykopejte do původní půdy díru pro rostlinku. Můžete přidat kompost. Po zasazení sazeničky či stromku opět vrstvy mulče přihrnete až k rostlince. Jestliže je váš mulč opravdu dokonalý, tedy tlustý a mnohovrstvý (viz obrázek níže), stačí sázet přímo do díry vyhloubené v mulči, vyplněné hlínou či kompostem. Krabice pod kořeny rostliny jen proražte lopatkou či ostrým předmětem.



• Počítejte s tím, že některé schopnější plevele si najdou cestu kolem zasazených rostlinek nebo mezi krabicemi a budete je muset občas vytrhnout ručně, než vaše výsadba zesílí a zvítězí. Proto je dobré sázet i spodní trvalkové rostlinné patro tak, aby brzy pokrylo povrch půdy mezi keři kompletně. Teprve tím vytvoříte naprosto bezúdržbovou zahradu, neboť odpadá i potřeba mulč obnovovat.



• Mulč můžete průběžně obohacovat o další vrstvy. Čím více, tím lépe.

Je velmi pravděpodobné, že se vám nepodaří sehnat všechny ingredience do mulče hraničícího s dokonalostí, proto nezoufejte. Toto je jen ukázka jednoho z mnoha možných ideálních provedení, ale při použití papírových krabic a dostatečně velké vrstvy (kolem 20cm) jakýchkoliv organických materiálů (nejlépe slámy) dosáhnete vynikajících výsledků tak jako tak. Slámu je možné získat od zemědělců stočenou ve velkých a těžkých kolech. (Někdy je opravdu nelehký úkol dopravit ji vlastními silami na kýžené místo :-). Nepoužívejte seno, obsahuje spousty semen trav.

Mulčování nemá hranic, použijte fantazii a to, co se vám podaří sehnat. Jen se ujistěte, že materiál je ekologicky čistý a neobsahuje žádné škodlivé látky (tabu je např. na olovo bohatá tráva z okrajů rušných silnic) !

A na závěr bych jen rád připomněl - POZOR NA SLEPICE ! :-)