Receptář nejen na prvních 10 let VII. - Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba)
Jaroslav Svoboda

GINKO BILOBA je asi nejstarší rostlinou na naší planetě. Tento strom se totiž vyznačuje mimořádnou odolností vůči klimatickým změnám a přírodním živlům, včetně ohně. Je to jediný žijící zástupce rostlinného druhu, který byl ještě donedávna považován za dávno vyhynulý. Zůstal prakticky nezměněn více než 150 milionů let (někdo dokonce tvrdí 300 000 000 let) a mohl tu růst když po této zemi běhali dinosauři. Dosáhne výšky až 30 metrů a šířky 9 metrů, ale rostou pomalu a existují různé variety, zakrslé, převislé nebo s různě tvarovanými a zbarvenými listy. Chov prehistorických zvířat při jeho pěstování není podmínkou.

Pěstování:

Za miliony let své existence tento strom získal jistý nadhled, proto se nenechá obtěžovat žádnými škůdci ani chorobami -má naprostou imunitu. Pěstování je snadné, prospívá ve většině druhů půd, ačkoli nejraději má propustnou, sušší jílovitou hlínu a pozici chráněnou před větrem. Dobře zakořeněné rostliny jsou odolné proti suchu a zvládají i městský znečištěný vzduch. Snášejí také půdu upěchovanou a chudou na živiny- další důvod k výsadbě v ulicích. Tyto stromy jsou buď samčí nebo samičí. Ale pozor, jen samčí rostliny jsou vhodné do ulic a blízkosti domů, protože plody samičích stromů mohou nepříjemně zapáchat.

Ginkgo roste většinou pomalu, průměrně méně než 30cm za rok, a to v období od konce května do konce srpna. Růst je celkem nepředvídatelný, jeden rok nerostou třeba vůbec a druhý rok mohou vyrůst i o 1metr. Navíc to zřejmě vůbec nesouvisí s vodou nebo dostatkem živin. Strom začíná plodit ve věku 35 let, jeden samčí strom stačí pro opylování pěti samičích. K tomu může dokonce dojít až poté, co plody spadnou na zem. Plody zatím nejsou pro nás tak důležité jako listy. Pohlaví stromu lze někdy ještě před dospělostí určit, protože samičí mají téměř horizontální větve a hluboce vykrajované listy, zatímco samčí větve svírají s kmenem ostřejší úhel a listy jsou vykrajované méně (ale ne vždy je to úplně zřejmé). Větve samčích mohou být naroubovány na samičí strom (a obráceně) a zajistit tak oplodnění. Tyto stromy se mohou dožít až dva tisíce let, takže vám na zahrádce dlouho vydrží ...

Použití:

Ginkgo biloba je poslední dobou velmi populární a vyhledávaný. Vynikající účinky má extrakt z listů, který je tak vysoce složitý, že ani desetiletý výzkum nepoodhalil roušku tajemství proč vlastně funguje.Tyto látky (anglicky "ginkgolides") se nevyskytují v žádné jiné rostlině. Tyto látky potlačují alergické reakce a proto mohou pomoci léčit např. astma. Mají prý kladné účinky na poruchy sluchu, zraku a na senilitu. Ginko obsahuje mimo jiné antioxidační enzym s atomy železa a látky uvolňující a rozšiřující periferní cévy. Vasodilátory dovedou udržovat krevní řečiště a to zejména v mozku ve vynikajícím stavu a tímto se vlastně nepřímo podílejí na zvýšeném okysličení krve a stabilizaci hladiny glukózy. Odstraňují pocity netečnosti a únavy, zlepšují paměť a dodávají člověku pocit větší pohody. V důsledku perfektního prokrvení a tonizace mozku zvyšuje schopnost soustředit se a snižuje únavu, což se projeví při práci vyžadující soustředění a pozornost. Je vhodný také pro osoby staršího věku, které mají problémy s nedostatečným prokrvováním končetin.

Plody lze požívat jen v nepatrném množství syrové, ale vařené mohou být jedeny jako hlavní potravina. Dužnina poněkud zapáchá, ale ve východní Asii jsou semena považována za pochoutku. (Ohrnujete nos? A co naše stokrát horší olomoucké syrečky?) Mají měkkou olejovitou strukturu s dužnatým nažloutlým osemením se sladkou příchutí, a jsou kulaté, zhruba velikosti třešně. Velmi dobré jsou pečené, chutnají jako něco mezi bramborem a jedlým kaštanem a dají se jíst ve velkém množství. Vařené plody se dají použít do polévek, kaší atd. Jsou bohaté na niacin, škrob a bílkoviny, a jsou nízkotučné. Při vaření je lépe nechat semena ve skořápkách, které jsou tenké a je snadné loupat je při jídle. Syrové plody Ginka jsou ale trpké a obsahují substanci (zvanou 4'-methoxypyridoxine), která ničí vitamin B6 v těle. Tato negativní vlastnost je ale kompletně odstraněna tepelnou úpravou (stejně jako brambory se nejedí syrové).

Ginko (česky se většinou píše bez g po k) je populární potravou a lékem v Číně už nějakých 5.000 let, kde jsou tyto stromy často pěstovány okolo chrámů a byly odjakživa považovány za posvátné. Čínská medicína používá vařené plody k léčení astma, hlenovitého kašle a problémů s příliš častým močením. Vařená semena (plody) prý také stabilizují produkci spermatu. O syrových semenech se říká, že mají protirakovinné a antivirové účinky, ale musí se užívat velmi opatrně.

V současnosti je v lékárnách široký výběr přípravků, obsahujících listy jinanu.

Listy je nejlépe sklízet na konci léta nebo časně na podzim, těsně před tím, než začnou měnit barvu. Suší se pro pozdější použití.

Ale pozor, všeho s mírou. Předávkování velkým množstvím podomácku vyrobených extraktů nebo čajů může způsobit zažívací potíže a kožní vyrážky. Těhotné a kojící ženy by jej neměly užívat.

Množení

Semena jsou zralá na podzim. Vysévat je nejlepší do studeného pařeniště nebo skleníku, hned po dozrání, nebo i v zimě, ale nesmí se do té doby nechat vyschnout. Semena mají dva nebo tři podélné výstupky. Ty se dvěma prý (?) produkují samičí a se třemi samčí rostliny. Ginko může být také množen řízky, a to je dobrý způsob, jak zajistit 100% rostliny požadovaného pohlaví. Napůl vyzrálé 15cm dlouhé větvičky mohou být odebrány během července a srpna. Zapíchají se do pařeniště, nejlépe se spodním teplem, a musí být udržovány vlhké. První rok moc neporostou, ale později se to zlepší. Také řízky z vyzrálého letošního dřeva lze použít. Výhonky 15-30 cm dlouhé se odebírají v prosinci a umístí do pařeniště. Měly by zakořenit na jaře. Pro zahradní účely je samozřejmě lepší trochu investovat a zakoupit rovnou vzrostlé stromky- ušetříte si pár let čekání.

Některé kultivary jinanu dvoulaločného: