Trvalky versus letničky
Jaroslav Svoboda

Proč preferovat trvalky?

Základní pojmy:

Nejprve si ujasníme, že trvalka je rostlina, která na tom samém místě roste po mnoho let. Naopak letnička neboli jednoletka musí být na jaře vysazena, většinou jako předpěstovaná sazenice nebo jako semínko, během jedné sezóny dělá co umí a na podzim nenávratně umírá. Některé rostliny mohou v teplejších krajích růst jako trvalky, ale u nás zimu nepřežijí – proto je počítáme mezi letničky. Dále existují dvouletky, které během jedné sezóny vyrostou, v druhé vykvetou a pak odumřou (např. divizna). Některé rostliny sice odumřou, ale vysemení se celkem efektivně, takže mohou působit dojmem trvalek a lze je někdy i mezi trvalky zakomponovat.

V přírodě naprostá většina rostlin jsou trvalky a naše ekozahrady se snaží napodobit tuto přírodní rovnováhu. Trvalka, poté co jí zasadíte na vhodné stanoviště, se rozrůstá sama do krásy každým rokem a spolu s ostatními trvalkami je časem schopna vytvořit vzájemně propojený ekosystém a případně vytlačit to, čemu říkáme plevel. To se nikdy nepodaří v případě jednoletek, protože každé jaro a podzim musí přijít člověk a povrch půdy rozrýpat. To dá šanci i všem ostatním rostlinám, které tam nechcete. Povrch půdy zůstane přes zimu holý, nastává eroze a ztrátě živin a vlhkosti nic nebrání. A co hlavně –je to hrozná a celkem frustrující práce začínat stále od začátku. Mluvím tady jak o okrasné zahradě, kde je přechod na trvalky snadný, tak i o té zeleninové. Ta už vyžaduje větší posun v lidském myšlení, protože téměř všechna běžně pěstovaná zelenina jsou letničky. Stejně tak obilniny a další polní plodiny obsahují všechny výše zmíněné problémy pěstování letniček.

V případě některých plodin nelze dělat o moc víc než zlepšit péči o pole samotné (viz kapitola o půdě), ale u jiných lze náhradu trvalkami provést efektivně. Až mě zaskočilo, kolik trvalkových zelenin existuje a jak dobře jsou v naší společnosti utajované. Například v internetové databázi anglického spolku PFAF (Plants For A Future) zjistíte ohromné množství jedlých trvalek, které výborně rostou v našich podmínkách a nahradí letničky bez problémů. Samozřejmě nezavrhneme pěstování naší současné jednoleté zeleniny. Byla by škoda nemít ji, protože pestrost stravy je velice důležitá, ale i na její pěstování má permakultura efektnější metody. Kombinace obou se jeví jako ideální.

Mnoho lidí vystrnadilo jednoletou zeleninu ze svých zahrádek hlavně proto, že je s ní moc práce a supermarketů přibývá. Doporučuji tedy vysázet trvalkové druhy zeleniny do okrasné zahrady. Vzhled celé kompozice bude ještě zajímavější a vždycky bude čerstvá příloha k jídlům a do salátu. Vlastně celá zahrada se dá zkombinovat jako jedlá, použijeme-li chytře bylinky, koření, trvalé zeleniny, ovocné keříky, liány a stromky atd. A to ještě možná nevíte, že lze založit jedlý les, jedlý trávník, jedlé jezírko a jedlou bažinu. Sortiment rostlin pro jedlé účely je překvapivě skoro nekonečný a velmi nedoceněný, proto se pokusím o podrobnější návod v dalších kapitolách. Dokonce doporučuji dozvědět se trochu víc o plevelu, protože ten někdy obsahuje víc vitamínů a minerálních látek než ostatní pracně pěstovaná zelenina. Je to jen záležitost změny pohledu na věc.

Na závěr malý příklad:

Máme dva záhony-první jednoletý, druhý trvalkový. Jdete na první, uříznete hlávku salátu a zelí a šmitec, je tam volné místo pro plevel, sluníčko vysušuje povrch země, místo po salátu je nehezké, už nedává užitek ale naopak ztrácí živiny. K vysazení další plodiny je potřeba čas, práce, voda a možná hnojení.

Jdete na druhý záhonek a z několik let rostoucích rostlin s jedlými listy otrháte množství dostatečné na salát. Tuto ztrátu listů dospělá trvalka snadno nahradí, zatímco plní ostatní funkce: stíní půdu, delšími kořeny než mají letničky tahá vodu a živiny z větších hloubek (zavlažování a hnojení je proto méně důležité), nemusíte nic rýt ani sázet pořád dokola, odumřelé části trvalek se samy mění po rozkladu v živiny a záhon může vypadat pěkně bez přestávky. Pokud se trvalky rozrostou a není mezi nimi volné místo, nebo pokud toto místo dobře namulčujete, tak kompletně odpadá boj s plevelem.