Moje zkušenosti s neznámem V.
Alena Veselá

20.2.1993 asi kolem 11 hodiny

Ve dnech 19. až 21.2.93 jsem se zúčastnila 1.Kongresu alternativní medicíny v Bratislavě. V sobotu po večerním programu mi jeden z hostů kongresu zaslal dálkově energii (Dušan Muránský), abych ji prý využila k tomu, abych se dostala dál.. Večer v hotelovém pokoji jsem začala meditovat. Myslela jsem, že nebudu schopna tuto energii zaregistrovat, ale doopravdy jsem ji ucítila. Byla velice silná, hustá jako vítr. Při prvním dotyku jsem si vzpomněla na svůj první zážitek z 14.11.1989 a energii jsem "odrazila" tímto směrem, přála jsem si uvidět, co se skrývá v těchto tělesech. Pak jako odpověď následovaly tři obrazy. Dvakrát jsem viděla velkoplošné skleníky, které měly poměrně nízký strop. Ten tvořily světelné desky a světlo, které z nich proudilo, bylo bílé, nízké intenzity. Všude před sebou jsem viděla řady pracovních stolů, zaplněných květináčky a v nich byly spousty malých rostlinek. Třetí obraz byl pohled do veliké, vysoké haly, kde bylo dost šero. Stála tam spousta bytostí, jenž měly těla tvořená z jakési husté mlhy a každá bytost měla tuto "mlhu" zatónovanou jiným barevným odstínem.

Ve vlaku při jízdě přes Moravu jsem si trochu meditovala a při tom jsem zachycovala docela silné signály, jasné a barevné - např. obličej nějakého mladého muže nebo kaleidoskop s krásnými barevnými variacemi. Při jízdě zpět byly zachycené signály slabé, zahaleny trochu mlhou.

2.5.1993 v několika minulých týdnech

Meditace - viděla jsem krajinu, kde bylo vše v nádherných zelených odstínech, včetně oblohy . Zelené lesy obklopovaly tři vysoké budovy. Měla jsem dojem, že jsou postaveny z průhledného materiálu, neboť jsem rozeznávala jednotlivá podlaží. Nevím co způsobilo, že všechno bylo zelené, neboť pojem "zelená hvězda" v astronomii neexistuje. Jsou hvězdy bílé, žluté, oranžové, červené, snad i světle modré. Ale zelené nejsou. Občas se však ve vyprávěních "kontaktérů" vyskytuje termín "zelená atmosféra". Tuto ochrannou zelenou složku v atmosféře mají prý některé obydlené planety.

Dále jsem viděla několik informací v černočerveném provedení. Například: psané i tištěné stránky textů nebo nápisy v rámečku. Bohužel jsem nestačila zjistit v jakém jazyku byly napsané, trvaly jen chvilku. Potom jsem také několikrát viděla pohledy na jakousi planetu, také v červenočerné barvě.

Červen až červenec 1993

Meditace - jeskyně plná krásných velkých krystalů a vše v zelených odstínech. Bylo to nádherné, ale bohužel to nedokážu namalovat. Jako další jsem při meditaci viděla před sebou zeď, postavenou z cihel. Ty cihly však měly barvu zlata. Jak jsem se dívala na tu zeď, tak jsem měla pocit, že je v mé blízkosti ještě někdo, nějaká žena. V jiné meditaci jsem viděla jasně modré nebe a na něm spoustu barevných světýlek, která svým uspořádáním tvořila kříž. A ta světýlka různě blikala.

5.7.1993 v době mezi 17 a 20 hod.

Bylo horko a měla jsem na sobě kraťasy. Byla jsem doma a nic zvláštního jsem nedělala.. Ale večer jsem zjistila, že mám kousek nad levým kolenem podivné červené skvrnky. Vypadaly sice trochu jako spáleniny, ale měly divné tvary a ani trošku nebolely. Důkladně jsem si je prohlédla a pak si je namalovala na papír. Něco mi totiž připomínaly. Prohlédla jsem si svou knihovničku a po nějaké době jsem našla co jsem hledala. V jedné knize od p. Hesemanna (Kontakty) jsem našla vyprávění o civilizaci UMNO, která působí či působila na naší planetě. Text doprovázely fotografie dopisů, které posádka mimozemské lodi rozesílala význačným lidem na naší planetě. Kromě pozemského jazyka, dopisy obsahovaly i údaje psané písmem mimozemšťanů. Ty červené skvrnky na mém koleně byly stejné, jako písmo z planety UMNO. Skvrnka obsahovala 4 znaky. Druhý den vše zmizelo - doslova se během hodiny rozplynuly a nezbylo vůbec nic.

14.8.1993 večer

Meditace - nic zvláštního jsem neviděla, ale "cítila" jsem závan neznámé vůně, velmi příjemné. Pokud ho mohu popsat, tak to bylo něco jako drahý francouzský parfém. Vjem trval jen okamžik

Konec září či začátek října 1993

Měla jsem řetízek s přívěskem ve tvaru jing-jangu. a ráda jsem ho nosila. Najednou mi však přívěsek začal spadávat ze řetízku i když se kroužek, na kterém visel, zdál v pořádku. Když mi takto spadl už aspoň po třetí, tak jsem si ho položila ráno na stůl, že ho odpoledne pořádně prohlédnu a spravím. Odpoledne jsem však už neměla co spravovat. Řetízek i přívěsek totiž zmizely z bytu a už jsem je nikdy nenašla.

14.10.1993 kolem půlnoci

Meditace - v tmavém prostoru jsem na okamžik spatřila velké těleso. Mělo tvar "pneumatiky", místo vzorku po okraji byla rozsvícená světla - barvy bílé až nažloutlé. Trvalo to jen malou chvilku, ale přesto jsem měla pocit, že to těleso letí zleva doprava.

8.11.1993 ráno kolem 2,45 hod.

Meditace - byl to jakýsi kaleidoskop, vše bylo neustále v otáčivém pohybu. Pohledy do různých místností - kuchyně, koupelny, haly atd. Všude spousta předmětů - židle, nábytek, šachovnicová podlaha. Čisté, vymydlené detaily, jako by to bylo z nějaké reklamy, nebo z bytu bohatého člověka. Na všem bylo vidět nezvyklý přepych. Měla jsem pocit, že se dívám očima někoho, komu se točí hlava...

11.11.1993

Meditace - tentokrát se mi při ponoření do meditativního stavu vynořila v hlavě myšlenka na slavný vzorec relativity E=m.c2. A k tomu další téma - jing a jang. Přemýšlela jsem o možných souvislostech těchto dvou "znaků" a najednou mi svitlo jakési poznání. Cítila jsem, že bych si to poznání mohla vyzkoušet. Jenže obavy z toho, co by tomu řekla rodina, mne strhly zpět do současnosti. V jednu chvíli , už jsem měla otevřené oči, jsem viděla jak kolem věcí v ložnici narůstalo jakési plápolavé záření. Přiznám se, že toho dodnes lituji, neboť se mi to nepodařilo zopakovat. To "poznání", totiž zase zaniklo a zůstal mi jen pocit, že jsem něco věděla a teď už to zase nevím.

1.12.1993 ráno asi v 6,30 hod.

Meditace - uvnitř hlavy jsem najednou slyšela mužský hlas, trochu ochraptělý. Řekl: "S dovolením.". To bylo vše. Pochopitelně, z další meditace už nic nebylo. Asi půl hodiny nato zazvonil telefon a stejný hlas řekl: "To jsi ty?" Bohužel, neznala jsem majitele toho hlasu, a podle toho jsem také tak reagovala. Ten muž nakonec něco zamumlal a zavěsil.