Moje zkušenosti s neznámem VII.
Alena Veselá

3.7.1994 14 až 15,30 hod.

Meditace - prostor přede mnou byl barvy světle okrové a tmavě okrové. Byl rozdělen přímkami na čtyři části, protilehlé měly stejnou barvu. Uvnitř každého úhlu bylo kolečko v opačné barvě. Tento obrazec pak měnil tvar - různě pulzoval, zvyšoval či snižoval počet ploch, na které byl rozdělen prostor. Pak se vše zaplnilo spoustou hvězd, které vzápětí symetricky zmenšovaly svůj počet přes šestnácticípou "hvězdu" a skončilo to u "osmicípé". Když jsem později o tom uvažovala, uvědomila jsem si, že symbol kříže s tečkami v úhlech ramen se používal např. v alchymii. Také jsem ho viděla fotografiích z Indie, na rukou a nohách některých soch bohů. Snad je to grafické vyjádření "božského původu". A ten osmicípý symbol hvězdy - to je také symbol z indické mytologie. Drží ho v rukou "meditativní" bůh Vairočana.

3.7.1994 23,30 - 23,45 hod.

Meditace - prostor se rychle zabarvoval různými odstíny - zeleně, béžově, červeně, modře ... Snad to bylo podle síly koncentrace a stavu mysli. V jednu chvíli jsem před sebou uviděla knihu. Na obalu byla vidět fotografie části zemského povrchu. Horní levý roh byl v barvě khaki. V tomto rohu, šikmo přes papír byl napsaný titul a ještě něco. Bohužel to bylo pravděpodobně v němčině, a já cizí jazyky neovládám. Jen jsem si stačila všimnout, že titul končil číslem, pravděpodobně "2000".

24.8.1994

Toho dne bylo v práci rušno. Jedna kolegyně byla celá netrpělivá, neboť její dcera byla v porodnici. Budoucí babička nás nenechala pracovat a málem se nám tam zhroutila. Neustále telefonovala do nemocnice, až jí to tam zakázali. A já jsem tenkrát zkusila, zda bych mohla dostat nějakou informaci telepaticky. V době kolem 14 hod. jsem se zkoncentrovala a soustředila na jméno a porodnici (na tu budovu jsem vlastně viděla oknem přes celé město). Na zavřených víčkách jsem viděla - ovšem velice zamženě - typickou pozici ženy na porodním stole. Asi v době 14,30 - 14,45 hod. jsem to zkusila znovu. Tentokrát jsem viděla něco úplně jiného. Na tmavém pozadí byl zelený obrazec - jakoby disk z profilu - a vše bylo velice roztřesené. Druhý den jsme se dozvěděly, že se dítě narodilo asi v 14,50 hod. V pátek 26.8. jsem se od jedné známé, porodní asistentky, dozvěděla, že ten zelený obrazec může znamenat, že už je odpojený osciloskop od matky a může začít vlastní porod. Nikdy předtím jsem ten přístroj neviděla a ani netušila, že se u porodu užívá. Ani to, jak vypadá graf na obrazovce monitoru. Když jsem se koncentrovala, myslela jsem na to, že bych chtěla vidět situaci očima někoho z nemocničního personálu. A jak je patrno, takovou informaci jsem taky dostala, jenže jsem jí nerozuměla, neboť nejsem žádný porodník. A seznámení s porodní asistentkou bylo naprosto neplánované - vlastně jsem ani neznala její zaměstnání.

2.9.1994 18,45 - 19,15 hod.

Meditace - stav byl na "hranici", tělem mi procházely docela hmatatelné vibrace. Všechny problémy zmizely, nálada se spravila a únava úplně přešla. Ten den odpoledne, když jsem jela domů v autobuse, jsem na chvíli zavřela oči a zkoncentrovala se. Měla jsem jedinou otázku - kdo nebo co má na svědomí poslední kruhy v obilí (u vesnice Smolárna). Na zavřených víčkách se mi objevila červená koule.

5.11.1994

Meditace - viděla jsem černé hranaté veliké předměty, visící volně v prostoru - asi kosmickém Na jedné ploše úzkého koridoru jsem zahlédla rozsvícená okna. Nebylo to nic pozemského. Něčím mi to připomínalo tělesa, která jsem viděla v prostoru u Jupitera, nebo v červeném tunelu. Bylo to ale z menší vzdálenosti. V jiném okamžiku jsem při meditaci viděla barevný pohled na Zemi, asi tak z prostoru na oběžné dráze, kde pobývají pozemští kosmonauti. Ten den byli nahoře Američané, Rusové se zrovna vraceli zpět na Zemi.

26. - 27. 11.1994 v noci

Tuto noc k ránu jsem měla podivný sen. Šla jsem jakousi krajinou po polní cestě. Najednou jsem vlevo na obzoru uviděla letící zářící bod, který se ke mne blížil. Bylo to těleso deskovitého tvaru, stříbřité barvy - UFO. Moc jsem se bála, ale pak jsem se uklidňovala slovy: "Co se bojíš, vždyť ti nikdo neublíží ..." Víc si z toho snu nepamatuji. V sobotu o týden později jsem se potkala na přednášce s jedním známým ze Slovenska. O přestávce jsem mu to vyprávěla. Jen jsem své vyprávění ukončila, přišla k nám jedna paní. A okamžitě vyprávěla toto:

"Minulý víkend se mi o tobě zdálo. Šly jsme spolu nějakou krajinou a viděly jsme letět UFO směrem k nám. Bylo diskovitého tvaru, stříbrné barvy. Měly jsme obě veliký strach. UFO přistálo na zemi a vystoupily z něho dvě postavy ve stříbřitých oděvech. Sdělily nám, že jsou Kosmická policie neboli Strážci nebes. Přicházejí znovu na Zemi varovat lidstvo před strašnou katastrofou. Lidé si velice zahrávají s atomovou energií a může dojít k tomu nejhoršímu. A to bude mít velký dopad i na jejich světy. Máme proti tomu něco dělat, pokud je ještě čas."

Shoda našich snů co do obsahu i času, kdy se nám zdály, je příliš velká, než aby to byla jen náhoda.

1. - 2.12.1994 v 24 hod.

Meditace - viděla jsem moderní město, ležící někde u moře či široké řeky. Byl večer, slunce bylo již schované pod horizontem a na obzoru dozníval červený nádech. Město jsem viděla z výšky - asi jako z televizní věže, či z vrtulníku. Všude byla již rozsvícena světla. Vnímala jsem atmosféru letního teplého podvečera, na ulicích jezdily auta a blikaly semafory ...

5.12.1994 17,30 - 18,30 hod.

Meditace - při skladbě "Sea". Krátce po začátku jsem viděla nějakou místnost, bohatě vyzdobenou ornamenty - jako na zámku. Nábytek byl zdobený ve stejném stylu - rokoko či baroko. Barvy - zlatá, hnědá, červená ... . Pak následovaly pohledy do dalších místností. Viděla jsem třeba okno s prosklenými dveřmi, nařasené záclony i závěsy, a před tímto oknem byl zajímavý stolek. Byl také ve stejném stylu baroka(či něco podobného) a jeho deska měla několik pater, které se směrem nahoru zmenšovaly a byly zavěšeny na sloupku stojící v prostředku stolní desky. V jiné místnosti jsem zase viděla asi půlmetrovou zlatou vázu ve tvaru květu lilie. Viděla jsem všechno jakoby přes nějakou šedivou clonu.

8.12.1994

V době kolem 16,30 hod., při jízdě v autobusu z Barrandova na Smíchov, jsem z okna zahlédla na obloze tmavý mráček diskovitého tvaru. Na obloze v tu dobu byly jen průsvitné závojovité mraky a jen tento diskovitý byl tmavý, s pevnými okraji. Bohužel, neměla jsem možnost pozorovat ho dál, neboť z autobusu nešlo vystoupit. Později to již bylo schované za obzorem.

Týž den v noci v době mezi 24,00 a 1,00 hod. ještě před usnutím, v bdělém stavu jsem cosi viděla. Měla jsem jen zavřené oči, nemeditovala jsem. Na zavřených víčkách mi "běžel film" v barvě černé a šedé. Viděla jsem texty na listech, které snad nebyly psány pozemským písmem. Písmena která jsem viděla se skládala z různých obloučků a čárek ve dvou vrstvách v jednom řádku. Potom následovaly záběry z nějakých místností. Marně jsem je zařazovala do známého pozemského schématu (byty, kanceláře, továrny ...) Zároveň jsem při tom měla pocit, že chce se mnou kdosi navázat telepatický kontakt, ale že se to moc nedaří.

19.12.1994 8,15 hod.

Byla jsem doma, nemoc už ustupovala. Vstala jsem a přistoupila k oknu, abych se podívala jaké je venku počasí. Na obloze byla souvislá oblačnost. Bylo již světlo, ale nad barrandovskou magistrálou ještě svítila světla. Cosi mne zarazilo - světel bylo o jedno víc. Bylo trochu větší, diskovitého tvaru a jasně oranžové barvy. Udělala jsem dva kroky stranou, uchopila rychle triedr a znovu se podívala z okna. To světlo však už bylo pryč. Později jsem si vzpomněla na jednu paní, která bydlí v Libuši a zatelefonovala ji. Řekla jsem jí o tom co jsem viděla a ona mi potvrdila, že to tehdy viděly také.

8.1.1995

Meditace - viděla jsem jasně a barevně bukový les, potom chrám ve vysokých horách, knihovnu, nějakou knihu, stínový obrys nějaké postavy "starší dáma s kloboukem" nebo "muž ze zadu" a ještě další věci na které se již nepamatuji. Během meditace jsem slyšela v místnosti praskot (v okně, ve stolku) a také různé čichové vjemy. Po mé "prosbě", že mi nefunguje vnitřní sluch, následoval slabounký šelest či cinkání. Meditace byla ukončena násilně. Venku na ulici zazněl dětský hlas, který volal o pomoc. Když jsem vyhlédla z okna, viděla jsem čtyři chlapce, jak se kloužou po ledě a pokřikují na sebe.

1.3. a 4.3.1995

Meditace - zase se kdosi pokoušel se mnou navázat terlepatický kontakt, ale opět neúspěšně. Asi "moje" odpovědi nebyly dostatečně silné, aby se daly zachytit druhou stranou.