Jste zde

ESP
>>
Channeling

Rozšířené vědomí mystického channelingu I.
Ing. Roman Palka

    Věnování
Tato učebnice je věnována hierarchickému střípku Absolutna, jež stvořilo moji individualitu. Je součásti Dokonalé DOKONALOSTI Absolutna, jež je mimo časoprostor dějovosti i všemu známému.

    Poděkování
V knize jsou použity myšlenky mnoha duchovních Inteligencí. Ty se také podílely na návrhu obsahu i dodatečných úpravách. Svými channelingovými výsledky, zkušenostmi a korekturami přispěli také členové skupiny, zejména šéfinspektor Miloš Brummer. Všichni si zaslouží poděkování za spolupráci.

    Poznámky k třetímu vydání
K channelingu i duchovnosti existuje množství přístupů. Tato učebnice je vytvořena subjektem autora- inspektora channelingu, kterého nejvíce ovlivnila římská kultura. Projevuje se to v třídění a popisu praktických zkušeností. Neklade si za cíl popsat Boha ani Jeho Stvoření, protože to není verbálně možné, jen ukazuje Cestu. Kromě toho má rysy cestopisného deníku po hloubkách duše, aby odrážela dynamickou atmosféru průběhu procesu. Vždy byla snaha hledat pravdu, i když může studit. Je určena pro základní výcvik vybraných zájemců i pro přípravu instruktorů, případně i inspektorů mystického channelingu. Je přizpůsobena potřebám výuky, proto se v ní řada věcí opakuje a probírá z více stran, protože určité skutečnosti dělají začátečníkům stálé problémy. Počítá se však s tím, že chybějící informace a další otázky si již budou zasvěcenci zjišťovat sami vlastní komunikací. V knize není uvedeno vše, některá ezoterická fakta nejsou určena pro veřejnost. Je také výrazem pouze spodní části vědomí, protože horní již verbalizaci nepoužívá. Blokuje totiž dokonalé vnímání.

    Autor nikomu nedoporučuje, aby se sám pokoušel o channeling, nebo jinou ekvivalentní či magickou metodu. Bez zkušeného instruktora by to mohlo dopadnout tragicky. Snadno by se mohl napojit na nekvalitní i nebezpečné síly a to by se odrazilo na jeho psychice. Někteří lidé mají totiž stálé problémy s podílem dobra a magickými sklony. Negativitě je lépe se vždy vyhnout, je to i strach a deprese.

    Autor také upozorňuje, že ne všechny dostupné kurzy dostatečně varují před nebezpečím zneužití. Získané schopnosti se mohou použít zcela špatným způsobem. Lidé často mylně pokládají ego za boží dar, které má svobodnou vůli a může si dělat co chce a odmítají existenci i roli božských sil.

    Podle našich zkušeností není možné pouhým přečtením této monografie pochopit celou problematiku mystického channelingu. Až po několikaleté meditační praxi je zasvěcenci již většina souvislostí ujasněna. Ale i pak se musí stále učit.

    Nepochopení a odmítání channelingu je časté, metoda se totiž vymyká všem známým duchovním postupům. Lidé nemohou pochopit, že většinu informací dostávají zasvěcenci telepaticky a nikoliv ze svatých knih, či od nějakého žijícího gurua. Nejlépe je odložit všechna unáhlená hodnocení a vyzkoušet metodu v praxi. Každý, který se vážně zabývá komunikací s božskými silami bude postupně doveden k stejným závěrům, viz srovnání proroků všech kultur.

    První dvě vydání se osvědčila. Třetí vzniklo ve výročí sedmi let channelingové praxe a je doplněno zkušenostmi členů skupiny. Učebnice vznikala několik let a proto obsahuje zkušenosti, jež se postupně vyvíjely k většímu nadhledu a lehkosti.

    Principy Stvoření
Channeling není ideologie. Duchovní informace přicházejí od božských sil každému zasvěcenci jinak, ale je i oklikami veden k následujícím poznatkům:

    1) VŠE MÁ LOGIKU, ŘÁD A VÝZNAM. Ve Stvoření neexistuje náhoda, je Nekonečné nekonečně směry a je v něm Vše, propojeno a řízeno božskou hierarchií podle dokonalých zákonů.

    Vše ve Všem a za Vším je Absolutno, jež je mimo časoprostor tvaru a dějovosti. Prožívá Své Stvoření, obraz Sebe. Tvoří nekonečné a věčné Stvoření průchodem Sebe skrz kruhy (řetězce) archetypů. Tím dochází ke kaskádovitému zablokování Jeho Úplnosti do hierarchických dimenzí individualit. Z pohledu vyšší dimenze je spodní vždy jiná, než se jeví jí samotné.

    Jako skladba jaderných částic určuje vlastnosti látek, tak skladba Jeho kořenových archetypů určuje kvalitu čehokoliv. Vše je archetypální fraktál.

    Multiverzum s nekonečným počtem vesmírů je dokonalá virtuální Hra plná archetypů seřazených do kruhů tvořících kouli což je vysvětlením Kristova výroku Já jsem Počátek i Konec. Obsahuje všechny dokonale symetricky vyvážené protiklady a je Symbolem tj. Životem Absolutna, jež ve Stvoření tvoří Sebe Sama. Stále poznává Samo Sebe vnímáním stvořeného a vstupováním do Něj. Vše v Něm má své důvody a své místo, vše je střípkem Celku. Existuje nekonečně pohledů na Stvoření, všechny jsou stejně platné, protože se také prožívají. V některých jsou individuality nebo čas, v jiných je vše jinak. Nic není tedy konečné, definitivní.

    2) Vše je stvořeno pro stálé sebepoznávání, zkvalitňování vnímání a jednání Absolutnem stvořených individualit, jež dohromady tvoří Jeho Celek. Každá individualita je složena ze všech hierarchických stupňů. Bytosti se od sebe neliší ničím zásadním, jsou to jen jiné kombinace kořenových archetypů v jiném stádiu výuky. Jsou zrcadlem Stvoření, tj. symbolem Absolutna, tedy mikromultiverzem a právě tak, jako její části jsou nekonečně složité. Konečná odpověď na vše je Absolutno Samo, nebo jeho Obraz - Stvoření.

    Vše je v pohybu. Život je věčné žití, prožívání, není žádný neměnný stav. Jde cestou vedenou rozhodnutími jednotlivých částí individuality. Vzniká to, co bylo žádáno a na co byla zaměřena pozornost, včetně vyplývajících následků. Vyšší síla vždy vede nižší k sobě a odstraňuje její bloky vnímání. Některé jsou aktivní, jak vědomé tak nevědomé, jiné čekají na oživení a očištění v dalších životech. Každá část žije ve svém vlastním světě, ale i v jiných.

    Nelze se podle své vůle vyhýbat nepříjemnějším archetypům. V životu i v jeho symbolech (představách, idejích) prožíváme různé pocity a jejich střet nás vede k dokonalejšímu vnímání skutečnosti. Ego sice může vyšší síly vědomím ignorovat, ale nemůže Jim zabránit v zásahu do osudu. Tak jsou všichni pocity a událostmi vedeny k postupnému uvolňování bloků zpět k Absolutnu.

    3) Základním principem Stvoření je i Podobný k podobnému, což způsobuje vzájemné posílení. Z něj vyplývá i zákon karmy i propojení vnitřku i vnějšku, psychiky a světa. Dobro přes rozšířenou představu nebojuje se zlem, ale pomáhá dobru. Se zlem bojuje jen zlo. Vše se odráží do Všeho. Například naše okolí symbolizuje problémy, které nechceme vidět na sobě. Princip nekonečné podobnosti znamená, že dimenze jsou si určitým způsobem podobné (nikoliv totožné), ale jejich kvality jsou úměrné příslušné dimenzi.

    Pravidlo jednoty protikladů spojuje všechny principy a jeho pochopení je nejnáročnější. Např. jsme i nejsme Bohem, Absolutnem, individualitou, časem i neprojevem, a věčnost je okamžik. Vždy jsme Celkem i individuálním vědomím současně, záleží jen na tom, kam zaměříme pozornost, nebo kam jsme dotlačeni. Proto jsou archetypy kvalitativně a kvantitivně vyváženy do kruhu. Svět je vznešený a bolavý současně. Nikdo ve Stvoření tedy nemá život trvale bez problémů.

    Další poznatky
    Život je živý, věčnou změnou, stálým zdokonalováním vnímání. Procházení událostmi, pocity, myšlenkami, božskými proudy archetypů, vše má význam. S tím souvisí i Tvorba, věčné bohatší a dokonalejší odhalování souvislostí, nového a jiného vyjádření a poznávání Sebe v Ní.

    Vědomí je zorné pole pozornosti člověka. Jeho šířka je rozsah kvality vnímání. V něm jsou části individuality vzájemně domluvené o spolužití. Úkolem je transformovat všechny části rozšířeného vědomí výš a výš. Pozemský život je reaktor rozšířeného vědomí, ve kterém se přetvářejí a transformují části individuality. Lze je chápat i jako Záměry Absolutna v Jeho Hře Her
-Přijmout božské atributy lásky jež je vnímáním, otevřením se, chtít vědět a pomoci. Přijmout Jeho Dokonalost, životní styl i zcela jiný pohled na život. Neurážet Ho svou nedůvěrou, je Jiný než my, ale zpochybnit staré iluzorní přání i představy. Absolutno se úplně nedá ani popsat, ani vysvětlit.

    Vždy jsme v průsečíku nekonečna směrů a všemi směry je nekonečno, je to síť.

    Abychom si uvědomili sebe, musíme se poznat z odstupu, z místa za hranicemi kde jsme. Není ale oddělenost, proto je popis vždy nedokonalý, to je problém nás i Stvoření.

    Každá dimenze má svůj základní pocit, úkoly a schopnosti od ještě vyšší, který ji vede.

    Božské síly znají naši budoucnost úměrně své dimenzi, protože Informační pole dokáže odhadnout, jak se bude člověk rozhodovat. Svobodná vůle proto není narušena, je však vymezena naší pozicí a úkolem.

    Problém člověka je ego, tj. jeho emoce a myšlení, které se zablokovalo vůči svým vyšším částem Já a nechce o nich nic slyšet, jen si dělat co chce. Nemůže žít bez psychické ochrany z vytvořených omezených názorů. Brzdí duchovní rozvoj, ale omezuje tlaky mezi dimenzemi. Rovněž vyšší části se mohou zablokovat vůči nižším, protože nesouhlasí s jejich jednáním. Po očistě jsou s nimi ochotny komunikovat, ale až dalším zlepšením dovolí do Sebe vstupovat vědomí v meditaci. Vždy ho však vedou a aktivují jeho schopnosti. Mohou potlačit či zesílit jednotlivé části a sklony, aby je mohl poznat a vypořádat se s nimi. Božské si stále hledá cesty k člověku, někdy zcela zvláštní.

    K egu přicházejí výchovné impulsy v myšlenkách intuice, pak ve snech a pokud nereaguje, tak v nemocích či událostech. Vše co vnímáme nás ovlivňuje. Impulsem k pohybu je úkol duchovního rozvoje individuality.

    Mentální činnost není banální výplod mozku, ale součást tvůrčí představivosti Boha, tvořícího světy. Každá, zejména opakovaná myšlenka naznačuje určitý psychickou skutečnost, kterou je nutno prozkoumat. Myšlenka je již činem, který dokonce dokáže účinky nahradit vlastní děj.

    Hypnotický vliv prostředí je velmi silný. Ještě větší sklon máme přijímat jakýkoliv vnitřní stav jako správný a normální. Nevíme jak pracuje naše vlastní vědomí ani nevědomí, pochopíme jej až z nadhledu.

    Veškeré ovlivňování psychiky je založeno na vůli, který vyvolá vnímání žádaného prostředí. Tím se oživí a posilují příslušné části osobnosti. Meditace je z tohoto pohledu vnímáním božského. Co chceme, to dostaneme i s následky. Čeho se držíme, to máme, i když je to tragické.

    Myšlenky a činy se od sebe příliš neliší. Někdy lze nahradit děj pouhou myšlenkovou konstrukcí aby splnil svůj účel.

    Nelze si myslet, že disharmonické vědomí ovládá celou osobnost. Většina procesů ega se odehrává nevědomě. I když se člověk rozhodne pro duchovní práci, velká část nevědomí bývá proti tomu. Rozpor se nedá vyřešit potlačením revoltující části, ale jejím přijetím a postupnou harmonizací. Je nutné vnímat i nevědomé myšlenky odstraněním bloků. Signály k nám jdou vždy, jen je umět vnímat a pochopit.

    Božská Vševědoucnost a Všemohoucnost dělá jen to, co uváží za vhodné pro výuku, i když přesný důvod často nechápeme.

    Potencionální možnost čehokoliv je již dostatečným důvodem k existenci toho.

    Symbol dětství, dospívání, dospělosti a stáří existuje i v životě vesmíru i mikrokosmu individuality.

    Cílem není život bez problémů, ale duchovní rozvoj.

    Je důležité, jak druzí myslí o nás i jak my sami o sobě, vším jsme ovlivňováni. Negativita je vždy projeví zhoršením situace

    Pro správný duchovní rozvoj není tradice, pasivita a plané uctívání na místě. S aktivitou, zkoumáním, hledáním nových cest i pochybováním lze jít rychleji. Důležité je si umět přiznat chybu, poučit se i z chyb druhých a včas změnit směr. Není potřebná hmotná či tělesná askeze, ale duchovní.

    Myšlení se marně snaží pochopit Život. Vše je zcela jinak, než se mu zdá. Přijetí nadvědomí Já znamená i konec starého životního stylu.

    Pravda není argumentační kladivo proti jinak smýšlejícím. Každý jednou pochopí a není potřebné nikomu nic vnucovat. Při pomoci lidem je nutno hledat svou roli v daném ději. Rozhodně nelze pomoc vnucovat, ani odmítat s poukazem na karmu.

    Duchovnost je správné a úplné prociťování. Aktuální duševní stav je vším. Není v pravém smyslu učením, protože božské vždy existuje a stále pracuje. Je to spíše připomenutí a poznávání známého. Zkušenosti jsou přesto důležité, protože jsou výsledkem Záměru. Nepomůže nám pouze snít o nirváně či vykoupení.

    Božské síly zajímají výsledky, nikoliv slova a uctívání. Jejich hlavním úkolem je duchovní rozvoj. Vede k zážitkům vstupu a prožitku vyšších světů, ze kterých lze z nadhledu vše pozorovat.

    Každá vykonávaná činnost a událost, i ta nejbanálnější, má vyšší symbolické významy, které je potřeba vnímat. Proto je nutno pracovat pozorně, soustředěně a bez vyčerpání.

    Channeling není pouhým získáváním informací pro povrchní zvědavost. Veškeré informace, zjištěné touto metodou, nejsou předmětem nekritické víry, ale pouze dočasnými pracovními hypotézami. S růstem poznání se postupně vyvíjejí. Pouze tak se dá vyhnout sebeklamu.

    Pro channeling není závazná žádná ideologie, ani se neprovádějí společné rituály. Neváže se na zaběhlé metody, ale stále tvoří nové a účinnější psychoterapie podle momentální potřeby a procesy pro zdokonalení vnímání. Nikdo si nemůže dělat co chce nebo jak si přeje, ale to nejde v žádné odbornosti.

    Není to sekta, ačkoliv je z toho obviňován, protože nesplňuje kritéria - vůdčí osobnost, ústřední ideologii atd. Každý má autoritu sám v sobě ve své vnitřní hierarchii nadvědomí Já.

    Božské síly v procesu výuky mystického channelingu dobře vědí, co a jak je nutné udělat. Vědomě jen zaujímají pozici jež Jim patří, jež také vykonávají ač o tom nevíme. Vědomou spoluprací lze dosáhnout rychlejší a harmoničtější výuku. To je vysvětlení časté námitky, že se Jimi nemáme nechat ovlivňovat, nebo se bát, kam nás zavedou.

    Nepotlačuje, ani nechce zrušit emoce, sex, myšlení či hmotné záležitosti, ale rozvinuje jejich tvořivý potenciál a dává jim místo, které jim náleží. Neusiluje o popularitu davu, ale zaměřuje se na vlastní rozvoj. Mystika vede nejen k poznání božského, ale hlavně k zharmonizování psychiky a kvalitnějšímu prožívání běžného života.

    Nezapojuje se do politiky, ačkoliv ji neodmítá, ale chápe ji jako zrcadlo člověka. Nemá v úmyslu vytvářet masové hnutí, na veřejnosti pouze organizuje přednášky, vlastní práce skupiny je však neveřejná. -Nesnaží se bezhlavě poučovat ostatní, ale nejprve dosáhnout určité úrovně a učit až když má co předat.

    Nevyhýbá se, ale ani se nezaměřuje na zvláštní schopnosti, často označované jako psychotronické, ale chápe je jako dary, s kterými musí uváženě pracovat se souhlasem nadvědomí, aby nedošlo k zneužití. Přílišná orientace na ně by zastavila duchovní rozvoj a mohla by zasvěcence poškodit.

    Jeho duchovní vývoj připomíná staveniště. Hodně se bourá, začínají se stavět základy, všude je ale spousta náročné práce, únavy a problémů. Dokončení stavby je daleko.

    Channeling neklade důraz na odpuštění hříchů, ač o ně žádá, ale na terapii, jež zabrání jejich pokračování. Není zvykem se za někoho modlit, ani za sebe, dokonce ani o cokoliv prosit. Vše se podřizuje božské vůli v přijímání proudu božské výuky v meditaci i mimo ni.

Veškeré dotazy Vám velmi rád zodpoví sám autor R.Palka@stk.cz