Praha esoterická - Karlův most
Anna Smékalová

Praha město s duší. Město tajemství , legend, pomníků i zapomnění.

Jdeš městem a máš pocit jakoby každý den bylo stejné místo jiné. Snad nejznámější a zároveň nejtajemnější místo je Karlův most.

Již v roce 935 byl v Praze zřejmě most, protože se o něm mluví v souvislosti s převozem těla knížete Václava ( pozdějšího Svatého Václava) ze Staré Boleslavi do Prahy. Kde přesně stál nevíme, ale je pravděpodobné, že spojoval malostranské nábřeží s nábřežím Starého města a byl asi dřevěný. Kamenný most přes Vltavu dal vystavět kníže Vladislav II. Tento most vedl od menší malostranské věže - je součástí románského opevnění Malé Strany- k dnešnímu rivalit.generalátu křížovníků na Starém městě. V roce 1342 byl po povodních odstraněn. Nový Kamenný most byl založen 9.července 1357, kdy došlo ke konjunkci Slunce se Saturnem , přesně v 5 hodin 31 minut, kdy Slunce bylo v ascentu znamení Lva. Číselné vyjádření přesného času položení základního kamene tvoří souměrné magické číslo 1-3-5-7-9-7-5-3-1. Kamenný most je stejně jako katedrála na Pražském hradě zasvěcen Svatému Vítu. V době ledního Slunovratu při pohledu ze Staroměstské mostecké věže zapadá za Katedrálou Svatého Víta. Karel IV. tak oživil starodávnou tradici a zašifrovanou v souznění jmen Vít a Santovít.

Strategický význam mostu obvykle vyzvedávaný historiky zastiňoval magický význam mostu. Již sama Staroměstská mostecká věž skrývá řadu magických šifer. Věž má čtyři horizontální sféry: pozemskou - přízemí odpovídá živlu země; lunární - patro odpovídá živlu vodnímu; sluneční - je spojena se vzduchem; hvězdná - odpovídá živlu ohně. Magický význam věže podtrhuje i malířská výzdoba , která byla zřejmě řízená Václavem IV., kterého připomíná ledňáček v závoji.

Péče o most byla znovu svěřena jedinému českému mnišskému řádu, který založila sestra českého krále Václava II., Svatá Anežka, řádu křížovníků s červenou hvězdou. Jejich klášter, jehož součástí jsou i pozůstatky Juditina mostu stojí na samém břehu Vltavy ze strany Starého města.

Na druhém břehu Vltavy u paty mostu má po staletí své sídlo řád Maltézských rytířů.

Most je dlouhý 520 metrů a 10 metrů široký, spočívá na 16 obloucích a je stavěn z pískovcových kvádrů. Až do 19.století byl jediným mostem v Praze, pokud nepočítáme dřevěné lávky. Pražané více využívaly brody a přívozy. Lodičky, které dnes jsou atrakcí pro turisty sloužily jako způsob přepravy z jednoho břehu na druhý. Vltava v té době nebyla spoutána regulací a i kamenná nábřeží jsou dílem 19. a 20. století. To ukazuje zachovaná fotografie přívozu na Štvanici kolem roku 1900.

Ani sochy , které jsou kromě stánků dnes atrakcí, nezdobily původně kamenný most, který název Karlův dostal až roku 1870. Sochy jsou výzdobou doby baroka. Je jich 30 (15 na každé straně). A můžeme si směle položit otázku, jaký byl cíl umístění soch světců? Zda nevědomě nebyl narušen skrytý projekt stavitelů Parléřovské huti.